Regulativy územního plánu města pro tuto lokalitu kromě jiného určovaly možnosti půdorysného tvaru, výšku stavby, sedlovou střechu a dokonce i krytinu v teracotovém odstínu.
Naším úkolem bylo proto najít formu, která tuto přísnou regulaci zohlední a zároveň plně vyhoví požadavkům klienta, kontextu okolní krajiny i orientaci pozemku.
Diskuse s rodinou klienta vyústila v řešení, kdy objekt je v podstatě rozdělen do dvojice separátních hmot. Vyšší (dvoupodlažní) část plní funkci společných obytných prostor v přízemí, v patře je umístěna ložnice rodičů a pracovna. Jednopodlažní protáhlejší křídlo je určeno pro zázemí dnes již dospělých dětí a obsahuje pro každého z nich větší pokoj se samostatnou koupelnou. K tomuto křídlu byly rovněž přidány vstupní prostory, zahradní sklad a přístřešek pro auta pod protažením střechy.
Půdorysná kompozice obou částí ve tvaru L, propojených pouze spojovacím krčkem, vytváří obytnou část zahrady. Sem jsou orientovány hlavní prostory domu a jejich pokračováním je krytá vnější terasa. Výrazným vertikálním prvkem kompozice je zděný komín, odvádějící splaliny z vnitřního i venkovního krbu.
Materiálové řešení celé stavby je běžné - stěny a příčky z keramického zdiva, kontaktní zateplení, stropy z keramických panelů, okna z lepeného dřeva. Spojovací krček a vystupující hmota schodiště jsou provedeny jako fošnové konstrukce s palubkovým opeřením. Obytná terasa je řešena jako prostorový dřevěný rám s pochozí dřevěnou plochou a zastřešením z čirého tvrzeného skla.