V pražských Dejvicích by chtěl bydlet každý. Dobrá lokalita však nestačí. Co naši předci založili jako odpověď na své potřeby, chceme dnes často artikulovat odlišně. Bydlet na správném místě je pak výzvou, kterou je teprve třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Před jednu takovou jsme byli našimi klienty postaveni i my.
Zobytnit důstojně dosluhující dispozici složenou jen z řady místností podél jediné fasády spojené obří tmavou předsíní nemívá prosté řešení. Upřednostnili jsme verzi umožňující zužitkovat monumentální šestnáctimetrový průhled celým bytem. Jeho těžiště tvoří posezení pod knihovnami a kuchyně s jídelnou, zatímco z protilehlých konců na sebe pomrkávají ložnice dětí a rodičů. Ta rodičovská si díky šatně a privátní koupelně zachovává svou intimitu i přes přímou návaznost na obytný prostor. Do tmavé předsíně jsme vložili velkou koupelnu a zatočili příchod do bytu tak, aby nepotřeboval dalšími dveřmi oddělené zádveří, a přece byl zcela oddělen od dění na domovním schodišti. Do interiéru jsme pak v citacích propsali noblesně optimistický ráz domu z unikátní epochy ranného 20. století, v jehož útrobách se byt nachází. Fasáda i veřejný interiér domu jsou pojaty s dobovou výtvarnou péčí. Kapotáže topných těles se proto inspirují vzory z domovního zábradlí, špičaté obložky odrážejí okenní štuky, polstrování cituje vzor na domovních dveřích, zatímco v hladkých plochách se stejně jako na jednoduché fasádě domu zdůrazňuje ušlechtilost podstaty - dubových dýh a lakovaných povrchů v jemných odstínech.
V bytě byla vyměněna okna a veškeré povrchy včetně skladby nenosné části podlahy a podlahy lodžie, realizována byla nová infrastruktura. Nábytek je navržen bytu na míru, od postele, přes knihovny, žebřiny po jídelní stůl. Za jedním opěradlem pod knihovnou je zasunuta matrace, s jejíž pomocí je možné sezení rozšířit na velké letiště. Celý byt kompletně podtrhuje mosazná linka propsaná do soklu podlah, nohou stolků i nábytku.