Praha - Výkon českého stavebnictví byl v prvních třech čtvrtletích letošního roku ze 28 zemí Evropské unie šestý nejhorší. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich české stavebnictví ke konci září meziročně kleslo o 8,9 %.
Nejvíce se dařilo Řecku, kde stavebnictví meziročně vzrostlo o více než pětinu. Následovaly Irsko a Švédsko. Nejhůře na tom byly Slovinsko, Maďarsko a Lotyšsko se zhruba pětinovým meziročním propadem.
"Důvodem poklesu stavebnictví v Česku je v první řadě nedostatek zakázek, především ze strany veřejného sektoru. Loňský boom čerpání peněz z evropských fondů je dávno pryč a nové projekty se rozjíždějí jen velmi pomalu," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle údajů Českého statistického úřadu české stavebnictví v devíti měsících letošního roku meziročně kleslo o 9,8 %. Inženýrské stavitelství, tvořené hlavně stavbami dopravní infrastruktury, propadlo o 15,9 %.
Osm zemí s největším meziročním poklesem patří do bývalého východního bloku. Prakticky všechny jsou významnými příjemci evropských dotací. "Problémem, který tyto země trápí, je vysoká srovnávací základna v oblasti inženýrského stavitelství z minulého roku. Tehdy dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období a dokončovaly velké rozpracované investice. Samozřejmě existují i další limity růstu, které jsou ale pro každou zemi spíše specifické," doplnil ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše v příštím roce nelze v českém stavitelství očekávat posun k lepšímu. "Kromě výsledků stavební výroby známe už také tituly a objemy zadaných veřejných zakázek. K tomu je možno již dnes předpovědět, že bude velkým překvapením, když nebude příští rok ještě dramatičtější. Dosud je jejich objem nižší o 15 procent v pozemním stavitelství a o 37 % v inženýrském stavitelství," uvedl.
Země | Index |
Řecko | 21,5% |
Irsko | 17,9% |
Švédsko | 13,3% |
Kypr | 9,1% |
Nizozemsko | 6,9% |
Finsko | 6,1% |
Španělsko | 5,5% |
Dánsko | 5,2% |
Rumunsko | 3,4% |
Lucembursko | 3,3% |
Estonsko | 2,7% |
Chorvatsko | 1,9% |
Velká Británie | 1,8% |
Německo | 1,2% |
Rakousko | 0,8% |
Itálie | 0,1% |
Malta | -0,3% |
Belgie | -0,5% |
Francie | -1,3% |
Portugalsko | -4,0% |
Slovensko | -6,9% |
Bulharsko | -8,8% |
Česká republika | -8,9% |
Litva | -13,8% |
Polsko | -13,8% |
Lotyšsko | -19,7% |
Maďarsko | -20,5% |
Slovinsko | -22,1% |