MK posuzuje případnou památkovou ochranu Nové scény a kliniky

Praha - Ministerstvo kultury v brzké době rozhodne, zda se kulturní památkou stane budova Nové scény Národního divadla (ND). Zabývá se i podnětem na prohlášení památkou urologické kliniky v Praze na Karlově, která pochází také z druhé poloviny 20. století. Úřad obdržel rovněž návrh na prohlášení další stavby z poválečné doby, bývalého sídla Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici, tam ale řízení nezahájil. Podnět vyhodnotil jako nedůvodný. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Martha Häckl.

Úřad také znovu posuzuje případnou památkovou ochranu obchodního domu Kotva, i v jeho případě slibuje rozhodnout brzy.

Podněty na prohlášení Nové scény a několika dalších domů vzniklých při dostavbě ND, sídla svazu studentstva a urologické kliniky podali před více než půl rokem historikové architektury z Českého vysokého učení technického (ČVUT) Klára Brůhová a Petr Vorlík. Všechny stavby považují za vynikající reprezentanty brutalistické architektury na českém území. Hromadným podáním návrhu navíc chtějí upozornit na prohlašování staveb za nemovité kulturní památky, které je podle nich neefektivní.

Novou scénu již před několika lety navrhoval prohlásit za památku Národní památkový ústav, který má svou komisi pro ochranu památek druhé poloviny 20. století. Budova od Karla Pragera z počátku 80. let je sice chráněna v rámci Pražské památkové rezervace, tato ochrana se ale vztahuje jen na exteriér. Objekt chce vedení ND rekonstruovat a autoři podnětu se obávají především o zásahy do interiéru.

Vedení divadla chce mít z Nové scény po rekonstrukci moderní divadlo s variabilním jevištním prostorem i hledištěm. V plánu má v příštích letech opravit i budovu Themos, v ní by měla být zkušebna a prostory pro edukační aktivity. Rekonstrukce Nové scény má trvat asi dva roky a měla by stát asi 700 milionů korun, řekl již dříve ČTK ředitel ND Jan Burian. Nová scéna je díky svému exteriéru jednou z nejdiskutovanějších pražských staveb.

Burian koncem minulého roku uvedl, že ND má vypracovanou studii proveditelnosti. Modernizace je otázkou až dalších let. Dotkne se divadelních technologií a přístupových cest pro transport dekorací a kostýmů.

Nová scéna, výrazná stavba architekta Karla Pragera je příkladem specifického využití skla v architektuře. I tři desítky let po svém vzniku dokáže vzbudit vášně mezi těmi, kdo pro ni požadují památkovou ochranu a pietní zachování všech jejích prvků, a těmi, pro které je symbolem minulé éry. Stavba je neobvyklá i v interiéru - dominantním materiálem v něm je zelený kubánský hadovec, který v době socialismu tehdejší vládě věnovala Kuba. Z hlediska divadelního provozu ale už první představení poukázalo na nedostatky scény a divadla, včetně špatné akustiky. O rekonstrukci Nové scény se proto mluví celá léta.