...protože se tuhle pan Sekyra do novin vyjádřil, že tyto nepodstatné a dle jeho slov architektonicky nezajímavé haly mu překáží v jeho developerském projektu "Žižkov City". Tento "skvost" bez hal k vidění zde: http://www.sekyragroup.cz/cz/projekty/rezidencni-projekty/pr ipravovane-projekty/zizkov-city-3/fotogalerie-48
...to by mě zajímalo, jaký je vlastně principiální rozdíl mezi výsledkem dnešního Sekyrova developerství a tím, co kupříkladu navrhoval Josef Havlíček v roce 1960 do holešovického meandru:
http://www.uschovna.cz/zasilka/APEE43G4S826TGKE
...Architekt Havlíček to před padesáti lety alespoň mohl navrhovat s upřímným srdcem a nezatížen zkušenostmi, ale co omlouvá dnešní budovatele měst, to tedy opravdu nevím (7:- /)
...že to možná ani jinak nelze udělat. Architekt Koucký se jednou zmínil, že podle všech zásad daných OTP a hygienickými požadavky už dnes opravdové město vlastně ani postavit není možné. Prý "to prostě nejde".
...Docela chmurná představa. Představa, která mě dráždí, provokuje a říkám si - když ostatní tvrdí, že to "nejde", tak se to nějak určitě udělat dá. Jen na to přijít!
"...jako takové má ambici stát se celoměstským centrem, které by mělo být vnímáno nejen z blízkého okolí, ale i z dálky, jako identifikovatelné centrum s výraznou výškovou akcentací objektů v centrální části projektu, umožňující zároveň i nové pohledy na panorama okolního města."
...Ja, ja...hlavně ta "akcentace" pro "vnímání z dálky"!
Já sem zase přilepím něco z toho Havlíčka, aby bylo zřejmé, jak to dopadá, když se odvážně přinášejí "nové pohledy na panorama města":
Jestli něco skutečně smrdí, tak je to "hygienický" "život".
P.S.>> principiální soulad...
Motorem moderny jsou peníze. Velké peníze jsou ale věc sama o sobě. Jako vulkanismus anebo migrace lumíků. Poučitelný je život. (I když to tak někdy nemusí vypadat.) Pane Sommere, vždy pro mne zůstanete hlasem z hnojiště, i když ze skromnosti tento predikát už nepoužíváte. Hlas z hnojiště... jako zpuchřelá korouhev, která přeze všecko strmí (smrdí) nad "hygienou".
Nový Žižkov od Havlíčka, to by se myslim líbilo právě Kouckýmu, ale nechci za něj mluvit. Mně to teda připomíná Temelín, ale v rámci neomoderní architektury by to bylo jistě "pozoruhodné dílo". Nevím o tom, že by dnes nešlo z technických důvodů stavět blokovou zástavbu s uličním obchodním parterem, se stromy a s parky, školy, sportoviště. Je to čistě věc rozhodnutí, bezejmení Sekyrovi architekti, ti "dělníci architektury" preferují výškové stavby v zeleni s magistrálou v tunelu jako Corbusier v roce 1930 nebo Havlíček v roce 1960, to že se tento nediferencovaný tekutý veřejný neprostor neosvědčil nevidí neslyší, je to lacinější, hlavně aby bylo vidět na Hradčana, to jsou peníze, o které jde. To, že pohled z Hradčan na hradbu věžáků okolo vede jen k trpkému pousmání nad dnešní absencí hodnot, je druhá strana mince. A místní genius loci starého Žižkovského nádraží? revitalizace? ale jděte, víte, co stojí rekonstrukce?
Taky se mi nezdá, že by sevřenější bloková zástavba, přívětivý parter, výrazně méně skla na fasádách atd, že by to vše bylo znemožněno OTP, nebo přílišnou nákladností ..
To je spíš duch zesnulé Athénské charty, který bloudí po myslích edukovaných achitektů ..
Z lat. liquidare, původně učinit tekutým od liquidus tekutý, čirý (jako voda), a to od liquere, být tekutý, plynný prchavý. Od toho likvidní = zpeněžitelný.
(Stručný etymologický slovník jazyka českého, Holub/Lyer, SPN Praha 1992)
...A vidíte, jsme zase u peněz.
To je dobré. Já myslel, že každému stačí se na toho Havlíčka podívat jednou, aby se stal zastáncem rozumného a opatrného postupu. No jo, ale co s těmi, kteří se do podobných "vizí" zamilují? Tak ať jsou jim dopřány aspoň obrázky, kdyby se tím uspokijili. Jenže některé to spíš vybudí. Čili snad aspoň ta diskuse něčemu pomůže.
“Kdyby byla poučitelná, tak by to nebyla moderna."
Nejsem nadšencem developerů a komerčních staveb, ale když to půjde tímto stylem dál, tak za několik let budeme chránit i velké plechové skladovací haly za Prahou, jako " nepostradatelný obraz doby." Proč tak lpíme na věcech, který nemají cenu a Karlův most si zničeme hned? Paradox....
Ač jsem se památkovou péčí zabýval (vlastnoručně) již když jsem se teprve řemeslu učil, ony ty seznamy památek nikdy nebyly pro mé gusto.
Především: Jakmile uděláte jakýkoliv seznam památek, tak vlastně odsoudíte (coby památkově bezcenné) vše čeho se ten seznam minul. Proto také již před mnoha lety jsem se zasazoval aby Burra Charter (1979) nebyla vyjádřena jako "Australian ICOMOS Charter for the Conservation of Places of Cultural Significance" (Charta Australskeho ICOMOS pro zachování míst kulturního významu) nýbrž: "...for the Conservation of Cultural Significance of Places" (...pro zachování kulturního významu míst).
Což znamená: Seznámit se vždy s místem natolik, abychom pochopili míru a smysl jeho kulturního významu a z toho pak vycházet. Jak nám to v minulosti předvedli třeba všichni ti barokní machři v Praze. Leč mluvme o řečích do prázdna (Ins Leere gesprochen).
Ale seznam památek lze také chápat jako propagaci. Navíc mohou být iniciativní seznamy, jako registr VCPD s ambicí na úplnost bez ohledu na chráněnost. Právě registr byl již základem mnoha publikací, které pomáhají "otevírat oči". Podrobnější dokumentace by pak mohla být oporou snah o zachování nějaké cenné věci tím spíše, když bude hodnocena ve srovnání. Asi je možné definovat hodnoty prozkoumáním jedné památky samé o sobě. Ale k tomu kulturnímu významu míst patří i povědomí o souvislostech. Šíření informací může napomoci soustředění pozornosti např. médií k určitému objektu, ale důležité je vlastně vše, co se o památkách poví, protože jen tak se zvýší suma zájmu a energie, protože jinak se prostě přesunem zájmu na jeden zapomene na druhý... V tomto smyslu je třeba pracovat i se seznamy. A možná i se zpřístupňování dokumentace na webu, protože si všiměte, jak i samotného nádraží najdete fotek poskrovnu. A když už někde nějaké jsou, jsou tak krkolomně označené, že je vyhledávače nevyšťourají (pokud se někde zřídí galerie, ať už na svém serveru nebo na nějakém blogu, měla by se pokud možno aspoň jedna fotka z ní objevit na Panoramiu, Wiki-Commons či Flickru s připojeným linkem na další snímky).
To byl samozřejmě jen bonmot, protože sumárně jsou si všechny doby podobné jako vejce vejci, i když technické podmínky se mění. Ale nemění se to lidské chtění. Ti barokní machři dali středověké Praze také pěkně zabrat. Dnes se ovšemi liší jedna věc, že se totiž těmito věcmi zabýváme a našli jsme v nich význam. Proto je charakter zacházení se starými věcmi do značné míry jiný. Jejich ochrana je přinejmenším stejně oprávněná, jako zájmy na pohled prvořadého zájmu vlastníka. Je to dáno i tím, že cca 200 let existuje povinná školní docházka, což společnost postupně úplně zásadně změnilo. Je možné, že některý investor s tradičnějším myšlením je z toho vyjevený. Nádraží mě vždycky zajímalo, tak držím palce, protože je jasné, že by se urbanisticky i funkčně mohlo výtečně uplatnit. I když potom to už nebude ono... Ale třeba trochu ano.
za Váš promyšlený příspěvek. Moje zpochybnování památkových seznamů je vedeno mojí životní zkušeností, kdy již nemálo "odborníků" mi tvrdilo, že když to místo není na seznamu tak už dávno mělo býti odstraněno (ie:"Kdyby mělo nějakou cenu tak by na tom seznamu bylo").
.
Ve stavěnem prostředí je obecně velmi málo míst, která by neměla nijaké kulturní hodnoty. Samozřejmě, od místa k místu ty hodnoty se až protikladně (hezkyčesky: diametrálně) liší. Tyto hodnoty by pak patřily na zvážení kdykoliv místo je určeno ke změně, aby tato vyzněla v prospěch i místa (a ne jen develotra - proti zisku jako takovému ale nic nemám, sám jsem kapitalista).
Naprosto s Váma souhlasím, že ti barokní machři Praze dali zabrat a to natolik dobře, že jim za to dodnes společnost tleská. Však i to je důkazem, že oni slepí k duchu prostředí ve kterém tvořili, vůbec nebyli. Navíc někteří (třeba Santini) nalezli vnuknutí i v té "barbarské" (gotické) mluvě architektury. V daleko menším měřítku třeba i Plečnik dal "zabrat" Pražskému hradu a i za to málo, díky Bohu.
Podobně, v nesporně ozdravěném Josefově dnes se snažíme uchovat mnohé z před sto lety tam vzniklého a některé jednotlivé stavby tam (třeba od Hypšmana) lze vysoko ocenit. Celkový výsledek ale (i bez ohledu za jak naprosto neuměrně vysokou cenu kulturních ztrát byl dosažen) zcela bledne v porovnání s mistry baroka.
Nevím jestli ti "machři" dneška za sto let sklidí odezvu podobnou alespoň dnešnímu Josefovu . V mnoha případech velmi vážně o tom pochybuji.
Jinak památkovou péči chápu ne jako zábranu jakékoliv změny stavěného prostředí ale jako zachování toho dobrého od zničení špatným.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
http://www.uschovna.cz/zasilka/APEE43G4S826TGKE
...Architekt Havlíček to před padesáti lety alespoň mohl navrhovat s upřímným srdcem a nezatížen zkušenostmi, ale co omlouvá dnešní budovatele měst, to tedy opravdu nevím (7:- /)
...Docela chmurná představa. Představa, která mě dráždí, provokuje a říkám si - když ostatní tvrdí, že to "nejde", tak se to nějak určitě udělat dá. Jen na to přijít!
Okouzlující, subtilně vystavěný text. Pojmy jako revitalizace, nadčasovost nebo 331 000 m2 zde dostávají jakousi novou dimenzi, nebo tak něco.
A kde bude mít svou kancelář pan Tylínek ze spolku Sypejte ptáčkům?
Okouzlující, subtilně vystavěný text. Pojmy jako revitalizace, nadčasovost nebo 331 000 m2 zde dostávají jakousi novou dimenzi, nebo tak něco.
A kde bude mít svou kancelář pan Tylínek ze spolku Sypejte ptáčkům?
...Ja, ja...hlavně ta "akcentace" pro "vnímání z dálky"!
Já sem zase přilepím něco z toho Havlíčka, aby bylo zřejmé, jak to dopadá, když se odvážně přinášejí "nové pohledy na panorama města":
http://www.uschovna.cz/zasilka/APGCIMKF82YIWYI7
P.S.>> principiální soulad...
Motorem moderny jsou peníze. Velké peníze jsou ale věc sama o sobě. Jako vulkanismus anebo migrace lumíků. Poučitelný je život. (I když to tak někdy nemusí vypadat.) Pane Sommere, vždy pro mne zůstanete hlasem z hnojiště, i když ze skromnosti tento predikát už nepoužíváte. Hlas z hnojiště... jako zpuchřelá korouhev, která přeze všecko strmí (smrdí) nad "hygienou".
http://www.dailymail.co.uk/news/article-1339536/Ghost-towns- China-Satellite-images-cities-lying-completely-deserted.html
(7:- P)
Taky se mi nezdá, že by sevřenější bloková zástavba, přívětivý parter, výrazně méně skla na fasádách atd, že by to vše bylo znemožněno OTP, nebo přílišnou nákladností ..
To je spíš duch zesnulé Athénské charty, který bloudí po myslích edukovaných achitektů ..
(Stručný etymologický slovník jazyka českého, Holub/Lyer, SPN Praha 1992)
...A vidíte, jsme zase u peněz.
Holešovice:
http://www.uschovna.cz/zasilka/APA8XBZ32DKTD2TH
Žižkov:
http://www.uschovna.cz/zasilka/APD86K7A2HB6MGNC
Když jsme byli mladí tak jsme byli snad všichni i "moderní". Snad že se nám té poučenenosti tehdy ještě tuze nedostávalo?
Především: Jakmile uděláte jakýkoliv seznam památek, tak vlastně odsoudíte (coby památkově bezcenné) vše čeho se ten seznam minul. Proto také již před mnoha lety jsem se zasazoval aby Burra Charter (1979) nebyla vyjádřena jako "Australian ICOMOS Charter for the Conservation of Places of Cultural Significance" (Charta Australskeho ICOMOS pro zachování míst kulturního významu) nýbrž: "...for the Conservation of Cultural Significance of Places" (...pro zachování kulturního významu míst).
Což znamená: Seznámit se vždy s místem natolik, abychom pochopili míru a smysl jeho kulturního významu a z toho pak vycházet. Jak nám to v minulosti předvedli třeba všichni ti barokní machři v Praze. Leč mluvme o řečích do prázdna (Ins Leere gesprochen).
http://www.sumavak.bloguje.cz/833551-zizkovske-listy.php
...Ostatně, i další industriál Žižkova je tam popsán docela podrobně.
.
Ve stavěnem prostředí je obecně velmi málo míst, která by neměla nijaké kulturní hodnoty. Samozřejmě, od místa k místu ty hodnoty se až protikladně (hezkyčesky: diametrálně) liší. Tyto hodnoty by pak patřily na zvážení kdykoliv místo je určeno ke změně, aby tato vyzněla v prospěch i místa (a ne jen develotra - proti zisku jako takovému ale nic nemám, sám jsem kapitalista).
Naprosto s Váma souhlasím, že ti barokní machři Praze dali zabrat a to natolik dobře, že jim za to dodnes společnost tleská. Však i to je důkazem, že oni slepí k duchu prostředí ve kterém tvořili, vůbec nebyli. Navíc někteří (třeba Santini) nalezli vnuknutí i v té "barbarské" (gotické) mluvě architektury. V daleko menším měřítku třeba i Plečnik dal "zabrat" Pražskému hradu a i za to málo, díky Bohu.
Podobně, v nesporně ozdravěném Josefově dnes se snažíme uchovat mnohé z před sto lety tam vzniklého a některé jednotlivé stavby tam (třeba od Hypšmana) lze vysoko ocenit. Celkový výsledek ale (i bez ohledu za jak naprosto neuměrně vysokou cenu kulturních ztrát byl dosažen) zcela bledne v porovnání s mistry baroka.
Nevím jestli ti "machři" dneška za sto let sklidí odezvu podobnou alespoň dnešnímu Josefovu . V mnoha případech velmi vážně o tom pochybuji.
Jinak památkovou péči chápu ne jako zábranu jakékoliv změny stavěného prostředí ale jako zachování toho dobrého od zničení špatným.