R. Biegel: Kostely už téměř nemají architektonickou úlohu

Komunitní centrum Matky Terezy v Praze

Praha - Sakrální stavby, které po staletí přispívaly k  neopakovatelné architektonické atmosféře Prahy, vznikají i dnes. Není jich však příliš mnoho a nevyrůstají na místech, kde se budují nová sídla. Za tím, že kostel již téměř ztratil svou architektonickou úlohu, zřejmě stojí ateismus české společnosti.
    Míst pro nové kostely je přitom v rostoucích čtvrtích na okraji Prahy dostatek. Při jejich projektování se ale s kostelem nepočítá - není po něm poptávka. "Zdá se, že kostel už v očích mnoha do základní 'výbavy' města nepatří, což je, myslím, velká chyba," říká historik umění a jednatel Klubu za starou Prahu Richard Biegel.
    Například od položení základního kamene novogotického kostela sv. Ludmily na Královských Vinohradech v Praze uplyne tento týden již 120 let. V nově postavených či rozšířených čtvrtích ale vznikaly kostely ještě ve 20. století. Mezi válkami vyrostly Plečnikův kostel Nejsvětějšího srdce páně na Vinohradech, Gočárův kostel sv. Václava ve Vršovicích nebo Janákův Husův sbor na Vinohradech. Jedním z mála příkladů z  dnešní doby je Komunitní centrum Matky Terezy na Jižním Městě.

Římskokatolický kostel sv. Ducha v Ostravě

    Převážně ateistická česká společnost vnímá kostely spíše jako místa se silnou historickou a spirituální atmosférou. Pokud se lidé chtějí někam uchýlit k rozjímaní, volí raději historickou stavbu - malý historický kostelík je tak často osloví více než současná novostavba.
    Protože se dnes stavby sakrálního charakteru staví tak málo, zdá se, že velmi složitě hledají svůj výraz. Současné kostely, které vyrostly na Slovensku nebo v Polsku, se podle historika většinou vyznačují až křečovitou monumentalitou spojenou s rozmáchlým postmoderním tvaroslovím, čímž sice dominují okolí, ale zároveň většinou působí dojmem nepříliš zdařilého gesta či dokonce kýče.
    Více nových kostelů než v Čechách vzniká na Moravě, i tam však často platí charakteristika použitá pro obě zmíněné země. Existují však příklady nové sakrální architektury, k níž autoři přistoupili s  pokorou k místu i tématu. "Mnohem zdařileji na mne působí promyšlené komorní stavby typu kaple Panny Marie Královny v Jestřebí architektů Kuby a Pilaře, které neokázalostí spojenou s čistotou a přesvědčivostí architektury dokáží vytvořit nadčasovou identitu a oslovit i nekatolické publikum," připomněl Biegel.
    Věří, že se téma sakrální stavby do běžné produkce jednou vrátí. "Až se tak stane, budeme hned lépe vědět, jakou stavbu postavit a jak ji přirozeně skloubit s městským prostředím," uvedl.

Komunitní centrum sv. Prokopa v Praze

    V  historickém centru Prahy je kostelů velmi mnoho, pro některé se dokonce hledá nové využití. Často je to proto, že byly v minulosti nešťastně přestaveny. Za dobrý příklad nové náplně historické sakrální stavby odborníci označují kostel sv. Anny na Starém Městě, dnes známý jako Pražská křižovatka.
    Naopak blízký kostel sv. Michaela mnoho expertů i laiků vnímá jako mimořádně negativní způsob zacházení s památkou v samém jádru historického města. V kostele po letech hledání jeho nového smyslu pravděpodobně vznikne nákupní centrum.
    Jestliže obnově tohoto kostela nepomohly odborné diskuse ani veřejné protesty, stalo se tak při nápadu katolické církve prodat kostel sv. Kajetána v  Nerudově ulici. Představitelé církve před osmi lety argumentovali tím, že se centrum města vylidňuje a pastorační práci je třeba směřovat právě na okraje Prahy - to vše podle církve v situaci, kdy není dořešeno majetkové vyrovnání státu a církví a na údržbu památek peníze chybí. Protesty veřejnosti odborné i  laické nakonec prodeji kostela zabránily.
    Daleko horší je podle Biegela situace na venkově, zejména v západních Čechách, kde stojí stovky mimořádně cenných staveb, na jejichž údržbu církev nemá peníze a kam téměř nikdo nechodí. "Stát by se měl v rámci zachování kulturní paměti o jejich záchranu zasadit, neboť s jejich zánikem či přeměnou na komerční objekt ztratí přirozené a dosud respektované pomyslné duchovní centrum stovky vesnic," míní historik.