Referendum o Vřídelní kolonádě v K. Varech není platné

Karlovy Vary - Referendum v Karlových Varech za výstavbu repliky Vřídelní kolonády z 19. století místo současné není platné. V pátek a dnes přišlo odevzdat svůj hlas jen 33,66 procenta voličů. Aby referendum bylo platné, muselo ho by se zúčastnit 35 procent oprávněných voličů. Většina z těch, kdo k referendu přišli, by repliku chtěli. Jejich hlasů ale bylo málo.

Pokud by přišlo dalších asi 300 voličů, bylo by referendum nejen platné, ale i závazné. Pro repliku kolonády se totiž vyslovilo více než 25 procent oprávněných voličů, což je pro závaznost plebiscitu dostatečný počet.

"Je to pro nás signál, ale není to v rozporu s tím, o co my se snažíme. Variantu litinové kolonády nijakým způsobem nediskvalifikujeme. My prostě budeme dál postupovat, jak jsme několikrát avizovali, stanovíme nezbytný rozsah havarijních oprav Vřídelní kolonády a začneme připravovat mezinárodní architektonickou soutěž, jejímž účastníkem se replika litinové kolonády může regulérně stát," řekl po oznámení výsledků referenda ČTK primátor města Petr Kulhánek (KOA).

Podle zmocněnce přípravného výboru referenda Oty Řezanky budou organizátoři referenda dál propagovat myšlenku návratu litinové kolonády a výsledky referenda jsou pro ně dalším argumentem. "Ta kampaň byla hysterická. Je třeba se oprostit od těch katastrofických scénářů a slétnout z těch miliardových výšin na reálné ceny a dát proti sobě opravdová fakta a nad tím se začít bavit. Zkusíme s radnicí najít nějaký konstruktivní dialog," uvedl Řezanka.

Podle něj kampaň za referendum prokázala, že je možné litinové prvky i dnes vyrobit za reálné ceny. Podle odhadů organizátorů referenda by celá výměna kolonády mohla přijít na 250 až 350 milionů korun. Radnice uvádí odhad vyšší než miliardu.

Přípravný výbor ale také zatím nevyloučil, že by se mohl obrátit na soudy kvůli možnému ovlivňování průběhu referenda, ať už negativní kampaní vedení města nebo organizací referenda, kdy některé volební místnosti byly v jiných budovách, než jsou voliči zvyklí.

Pro město bude výsledek referenda znamenat, že bude nadále plnit usnesení zastupitelstva, tedy postupnou přípravu architektonické soutěže na řešení prostoru Vřídelní kolonády a jejího okolí. To ale zabere mnoho let. Do té doby bude město zřejmě pokračovat v opravách havarijního stavu kolonády a zejména jeho podzemí, kde se jímá a do lázeňských domů čerpá vřídelní voda, která je jedním z hlavních přírodních léčivých zdrojů místních lázní. V letošním roce to bude město stát asi 25 milionů korun.

Dnešní Vřídelní kolonáda byla postavena v roce 1975 podle návrhu architekta Jaroslava Otruby. Masivní stavba v duchu tehdy oblíbeného brutalismu měla být původně součástí většího zásahu do středu lázeňského města, který měl spojit jednotlivé kolonády. To se ale nakonec nestalo.

Litinovou kolonádu, postavenou v letech 1878 až 1879 vídeňskými architekty Ferdinandem Fellnerem a Hermannem Helmerem v pseudorenesančním stylu, tvořil komplex čtyř budov o celkové délce 107 metrů. Rozebrána byla v roce 1939 a kovový materiál byl použit na válečné účely.