Tančící dům je u světové veřejnosti nejznámější novostavbou v ČR

Praha - Tančící dům na pražském nábřeží je pravděpodobně u  světové veřejnosti nejznámější stavbou polistopadové české architektury. Nedá se však říci, že by současnou českou architekturu ve světě proslavil - však také jeho autory jsou americký architekt Frank Gehry a v tuzemsku usazený chorvatský architekt Vlado Milunič. V Česku v 90. letech a na počátku 21. století stavěli i  další slavní tvůrci, se světovou architektonickou špičkou se však zdejší prostředí srovnávat nemůže. Důvody jsou různé, patří k nim ale především solventnost potenciálních investorů.
"U světové veřejnosti je možná Tančící dům nejznámější česká současná stavba, protože ji navrhl světově proslulý architekt, ale stejně tak si vážím dalších českých staveb, o kterých nikdo ve světě neví," řekl ČTK historik architektury Petr Kratochvíl. "Kvalitní architektura je mnohdy méně nápadná, do žebříčků top ten proniknou stavby, které utkví v médiích, jsou nápadné a originální, ale to není klíčové kritérium kvality architektury," uvedl. "Architektura nejsou závody," dodal.
Tančící dům neboli Ginger a Fred vyrostl v jedné z posledních proluk vzniklých po náletu koncem druhé světové války. Parcelu koupila v 90. letech nizozemská pojišťovna Nationale Nederlanden, která v letech 1994 až 1996 dům postavila. Neobvyklý projekt vznikl na základě charakteru okolních fasád domů, které vytvářely dojem, že jsou v nich zakomponovány věže. Proto architekty napadlo začlenit věže i do nového domu. Aby nebyl ze sousedních balkonů a arkýřů omezen výhled na Pražský hrad, jedna z věží je prohnutá.
Z  nejslavnějších světových architektů v českých městech projektovali také Jean Nouvel (Zlatý Anděl), Ricardo Bofill, Richard Meier (projekt mrakodrapů na Pankráci), mimo Prahu John Pawson či atelier Mecanoo. "Nelze ale říci, že když dům staví slavná osobnost, bude to každopádně výjimečná a skvělá stavba," řekl ČTK teoretik architektury a publicista Pavel Halík.
Tančící dům a Zlatý Anděl jsou podle něj zvláštní architektonické fenomény, v nichž jde spíš o styly pevně spojené se slavnými osobnostmi. Architektura těch nejslavnějších tvůrců je podle Halíka především záležitostí bohatých klientů, kteří v České republice stále ještě moc nejsou. Jako příklad uvedl Gehryho koncertní halu Walta Disneyho v Los Angeles dokončenou před třemi lety, která stála přes 75 milionů dolarů. Vnímat podobné "výkřiky" jako vrcholovou architekturu je podle něj sporné.
Podle Halíka je ale v Česku dnes mnoho kvalitních staveb; jsou to často rodinné vily, jejichž majitelé nestojí o publicitu. "Rezidenční, vilová architektura je tady na vysoké úrovni, to je vyšší standard," řekl Halík. V  Česku vzhledem ke zdejší historii i historii architektury se dává přednost stavbám zasazeným do prostředí, připomíná. "Architekti tu pro výstřelky nemají ani moc smysl, ale ani důvod. Není pro ně prostředí," soudí.
Podle historika moderní architektury Zdeňka Lukeše se v úrovni současné architektury může Česká republika měřit s ostatními postkomunistickými zeměmi. "Se státy, které dnes představují špičku, tedy s Nizozemskem, Skandinávií, Rakouskem, Švýcarskem, ale i Slovinskem, se ale srovnávat zdaleka nemůžeme," míní. Pokud jde o nejkvalitnější stavby, není na tom podle něj Česko vůbec špatně. To se ale týká jen staveb, které tvořili architekti na základě objednávky osvícených investorů. Ty snesou bezesporu jakékoli srovnání se světem. Podle Lukeše jde asi o pět procent staveb.
Česká architektura se stane světovou až tehdy, když bude po českých architektech poptávka v zahraničí. Zatím tomu tak příliš není, pokud se nepočítají například architekti českého původu Eva Jiřičná a Jan Kaplický, kteří působí v Británii. Zahraniční architekti se do Česka zatím stále jezdí dívat především na funkcionalismus - obytný soubor v Praze na Babě, Loosovu vilu či brněnskou vilu Tugendhat.
Podobu současné architektury má nyní šanci ovlivnit nová budova Národní knihovny. Porotě v mezinárodní architektonické soutěži předsedá jedna z nejslavnějších architektů dneška Zaha Hadid a účast nevyloučil ani zmíněný Kaplický. "Záleží na porotě, co přijme, ale pražské prostředí je stále velice limitující. Ne že by se stavba měla přizpůsobit, ale musí vždycky být odpovědí na své okolí," řekl k možnostem nové budovy Halík.

---

U příležitosti jubilea nabízí archiweb všem zájemcům o  budovu Tančícího domu výbornou monografii

TANČÍCÍ DŮM / Frank Gehry, Vlado Milunić

za zvýhodněnou cenu 550 Kč

> objednávejte zde