Praha - Čeští vlastníci památek získali již stovky milionů korun ze zdrojů Evropské unie. V příštím období by podle ministerstva kultury mohlo být takových peněz ještě více, celkem až 250 milionů eur (asi 6,7 miliardy korun). Unijní peníze budou v oblasti památek pomáhat především velkým projektům, které se často týkají objektů ve správě státu. I zmíněné miliardy jsou však jen zlomkem toho, co by české památky potřebovaly - ministerstvo odhaduje "nasčítanou zanedbanost" památek v zemi na 60 miliard korun. Velká část těchto památek jsou drobnější stavby v krajině, vesnické usedlosti či malé kostelíky, které lze jen obtížně zařadit do projektů s širokým využitím, jak to často poskytovatelé peněz žádají. Velká část dosud získaných peněz z EU je z norských fondů. Finanční mechanismy Norska a Evropského hospodářského prostoru (EHP) vznikly v roce 2004 po přijetí nových zemí do unie. Prostřednictvím fondů Island, Lichtenštejnsko a Norsko přispívají zemím přistupujícím do EHP na projekty v rozšířeném vnitřním trhu. Celkem šlo do letošního roku o více než miliardu euro. Pro ČR bylo určeno 111 milionů eur, a země je tak po Polsku a Maďarsku třetím největším příjemcem peněz z těchto grantů. Do kultury šla více než polovina, tedy přes 55 milionů eur. "Komise ministerstva, na kterých se podílejí zástupci krajů a odborná veřejnost, doporučily k realizaci v rámci tří výzev 60 projektů. Po postupném schvalování projektů ze strany zemí EHP/Norska by mělo do roku 2011 vzniknout dílo v celkové hodnotě jedné miliardy korun," řekl ČTK mluvčí ministerstva Jan Cieslar. Mezi žadateli o peníze z norských fondů byly obce, kraje i stát, žadatelé přispívají různou výší. Ministerstvo podporuje minimálně 15 procenty z celkových nákladů 12 projektů svých příspěvkových organizací a pravděpodobně podpoří i část projektů týkajících se církevních památek, uvedl mluvčí. Vybírají se spíše projekty, které přinášejí jistou přidanou hodnotu a památky oživují a zpřístupňují kulturní hodnoty laické i odborné veřejnosti. Z příspěvkových organizací MK byla úspěšná Národní knihovna, která dostala asi milion eur (tehdy asi 27,5 milionu korun) na záchranu časopisů z 19. století, či Valašské muzeum v přírodě. Přes 2,6 milionu eur (tehdy asi 74 miliony korun) tam jde na nové expozice, doplnění staveb a nové formy prezentace sbírek. Kraj Vysočina bude mít z norských fondů na obnovu osmi památek asi 166 milionů korun. Přes 19 milionů získal kraj na opravu šesti nemovitostí, Univerzitní centrum Masarykovy univerzity Brno obdrželo na obnovu bývalé jezuitské koleje v Telči přes 140 milionů a Jihlava na adaptaci kostela Povýšení sv. Kříže na kulturní centrum přes sedm milionů korun. Za peníze z fondů se v Českém Krumlově buduje Hradní muzeum, na sychrovském zámku se opravuje oranžérie. Peníze jdou i na sakrální památky, opravuje se olomoucká katedrála sv. Václava, na Tachovsku, v regionu s údajně největším výskytem zanedbaných památek, by měly být do dvou let opraveny Santiniho kaple v Ostrově u Stříbra, klášter ve Stříbře nebo varhany z kostela v Úterý. Ruinou byla synagoga v Turnově, kterou také pomohly obnovit norské fondy. Dnes slouží jako muzeum či pro koncerty. Ve strukturálních fondech dosud kultura neměla samostatný program, peníze na opravu památek jdou například prostřednictvím podpory cestovního ruchu či pracovních míst. V období 2007 až 2013, na které se nyní připravují projekty, ale je stanoven program Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. Právě od něj si ministerstvo slibuje čerpání zmíněných miliard. Výzva k podávání projektů však požaduje nejnižší náklady na projekt 100 milionů korun. Ministerstvo samo připravilo seznam 19 projektů, vesměs národní kulturní památky a objekty zapsané na seznam UNESCO. Úřad za to sklízí kritiku, původně byla hranice nastavena na 50 milionů. Zvýšená suma v podstatě znemožňuje vstup jiných než státních subjektů do soutěže.