Archeopark u Věstonic by měl být otevřen koncem května

Konečné otevření archeoparku se zpozdí zhruba o půl roku, projekt se připravoval déle než deset let. Podle Kubína je stavba nového muzea naprosto výjimečná záležitost. Lokalita, kde muzeum vznikne,je podle něj unikátní ve světovém měřítku. "Je tu nejstarší doklad pálení hlíny na světě, nejstarší doklady výroby textilu na světě," uvedl Kubín. Proto je podle něj výjimečné i architektonické pojetí stavby, kde se nyní připravuje montáž expozice.

Moderní budova bude umístěna zčásti pod zemí. Návštěvník by měl mít pocit, že se vstupem do ní vrací v čase až do doby, kdy na místě expozice stálo jedno ze sídlišť lovců. Uprostřed objektu bude odkryté archeologické naleziště s kostrami a artefakty. Komplex sídlišť z doby lovců mamutů poskytl podle Kubína za dlouhá desetiletí výzkumů velké množství kamenných a kostěných nástrojů, ale také kosterních ostatků předchůdců dnešního člověka.

Prezentována bude historie výzkumů v podobě dobových fotografií a dokumentů, ale především samotný materiální a duchovní svět tehdejších lidí. Pozornost bude zaměřena na lov, každodenní život na sídlišti, na umění a rituály. Projekt podle Kubína počítá s dalším rozvojem do budoucna, především díky vytvoření naučné stezky popisující klíčová naleziště přímo v terénu. Na místě budou originály i kopie nálezů.

Dolní Věstonice patří mezi světově známé oblasti, které obývali lovci mamutů. Před 30.000 lety byla tato lokalita osídlena tak hustě, že jí vědci přezdívají paleolitický New York. Nejvýznamnějším nálezem je Věstonická venuše, umístěná ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.

Nová budova překryje jedno ze sídlišť ze starší doby kamenné, které je zachováno v podobě, v jaké jej nalezli archeologové. Expozici budou tvořit i dioramata přibližující život lovců. Tvůrci expozice předpokládají, že by archeopark mohlo ročně navštívit až 40.000 lidí.