Jihomoravský kraj chce projekt na most do archeoparku Mikulčice

Archeologická základna Mikulčice (Pelčák a Partner architekti; projekt 2010-11)

Mikulčice (Hodonínsko) - Jihomoravský kraj nechá letos vyprojektovat most, který by měl propojit archeologickou lokalitu v moravských Mikulčicích na Hodonínsku a slovenských Kopčanech. Krajští radní schválili zadání k výběrovému řízení, ze kterého by měl projektant vzejít. Rada ho chce vybrat v září, řekl ČTK radní Pavel Balík. Most má překlenout řeku Moravu a umožnit návštěvníkům snadný pohyb mezi slovenskou a moravskou částí archeolo- gického parku. Dnes měří nejkratší spojnice po zemi šest kilometrů.
      Kraj park zdůrazňuje jako jedno z důležitých turistických míst, muzejníci usilují o jeho zapsání na seznam chráněných památek UNESCO.
      Myšlenka na stavbu mostu je stará několik let. Vše se ale zdrželo například kvůli přehodnocování projektu. Původně se uvažovalo o tom, že by stavbaři most zavěsili na piloty. Nově se počítá s konstrukcí obloukového mostu, který by však podle Balíka měl být schopen unést i nákladní auto.
      S projektem bude možné žádat o stavební povolení, které chce kraj podle současných plánů získat do konce prvního pololetí 2012. "Následoval by výběr dodavatele stavby," uvedl Balík. Podle něj studie počítá s náklady 59 milionů korun na stavbu mostu. Dalších šest milionů korun má stát napojení přístupových cest na most. Povedou jak k velkomoravskému hradišti Valy v Mikulčicích, tak ke kostelu svaté Markéty Antiochijské v Kopčanech.
      Dořešeno zatím není financování. Kraj chce na projekt získat evropskou dotaci. Zatím čeká na vypsání vhodného dotačního titulu, řekl Balík.
Mikulčické hradiště Valy bylo jedním z  největších mocenských center nejen Velké Moravy, ale i tehdejší střední Evropy a také jedinečným příkladem vznikající městské aglomerace. Rozkládá se na asi deseti hektarech. Podle některých názorů mohly být Valy bájným velkomoravským hlavním městem Veligradem, který se dosud nepodařilo nalézt.
      Valy tvořila klasická zástavba, archeologové ale našli i základy 11 kostelů a knížecího paláce. Nejnovější poznatky naznačují, že velkomoravská knížata spravovala svoji říši "ze sedla koně". Střídavě tedy asi působila v hlavních centrech říše, což bylo v raném středověku obvyklé.
      Veřejnost hradiště po rozpadu Československa opomíjela. Nyní se však podle muzejníků zájem zvedá, místo ročně navštíví 20.000 lidí.