Babiš uvažuje o převodu Hrzánského paláce, mohlo by z něj být muzeum, uvedl

Praha – Premiér Andrej Babiš (ANO) uvažuje o převodu Hrzánského paláce na Hradčanech, který tradičně používají k jednáním o složení nové vlády kandidáti na premiéra po sněmovních volbách, pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Představuje si, že by budova mohla do budoucna sloužit například jako muzeum. 

Spolu s šéfkou Úřadu vlády Tünde Bartha předseda vlády také informoval, že chce opravit Kramářovu vilu a přilehlé barokní opevnění. Bartha opravu opevnění označila za největší výzvu. Spolu s Hrzánským palácem a Kramářovou vilou úřad vlády spravuje v Praze ještě Lichtenštejnský palác na Kampě, ten plánuje Babiš spolu s Kramářovou vilou zachovat pro reprezentační účely.

Za své předchozí vlády Babiš mluvil v souvislosti s plánem vybudování nové vládní čtvrti v Letňanech o tom, že k využití veřejností by po vystavění čtvrti měl připadnout například Nostický palác, který využívá ministerstvo kultury, či dvě budovy ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. Mezi budovami, o jejichž prodeji uvažoval Babiš v souvislosti s nakonec nerealizovaným plánem přesunout některé úřady do Letňan, bylo také sídlo ministerstva životního prostředí v Edenu.

Hrzánský palác v Loretánské ulici vláda používá pro reprezentační účely a jako náhradní sídlo. Babiš v něm úřadoval v době rekonstrukce hlavního sídla vlády – Strakovy akademie. Po loňských sněmovních volbách, kdy mu ho nabídl k úřadování končící premiér Petr Fiala (ODS), nabídku nevyužil. Palác s jedinečným výhledem na Prahu používá vláda také pro přijímání zahraničních návštěv. Jinak běžně nepřístupnou budovu několikrát za rok otevírá k prohlédnutí veřejnosti.

Hrzánský palác stojí na místě původně gotického domu, který podle prvních zmínek patřil ve 14. století svatovítské kapitule a poté císařskému dveřníkovi. Ve druhé polovině 14. století budovu vlastnil stavitel Petr Parléř, který mimo jiné postavil Karlův most a podílel se na stavbě chrámu svatého Víta. Nový dům, který se stal základem nynějšího Hrzánského paláce, vznikl v 16. století a současnou podobu získal v 18. století. Koncem 19. století, tedy předtím, než se stal prvním československým prezidentem, v paláci krátce žil Tomáš Garrigue Masaryk.

V první polovině 20. století v Hrzánském paláci vznikla malířská škola a ateliér českého malíře a grafika Ferdinanda Engelmüllera. Pro reprezentační účely představitelů vlády byl palác radikálně přestavěn začátkem 50. let minulého století.