Chrám sv. Víta je symbol české státnosti, varhany symbolicky završí jeho stavbu

Praha – Výběr informací o katedrále svatého Víta v Praze (v pondělí 15. června se koná první koncert a posvěcení nových varhan):

- Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, jak se chrám na Pražském hradě oficiálně jmenuje od roku 1997, je více než religiózním místem a sídelním kostelem pražského arcibiskupa. Už při své dostavbě ve druhé polovině 19. století se zdála být završením české národní emancipace a její otevření v současné podobě v roce 1929 bylo přímo spojeno s českou a československou státností. Katedrála je také místem, kde jsou uloženy ostatky svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů nebo arcibiskupů.

- Posvěcením a novým koncertem se symbolicky po téměř sedmi staletích završí budování katedrály, jejíž základní kámen byl položen 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského a také jeho syna, pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV. Nástroj, který podle předního českého varhaníka a profesora pražské HAMU Jaroslava Tůmy svým zvukem konečně vyplňuje celý prostor katedrály, patří mezi nejvelkolepější katedrální varhany na světě. Rodil se přitom dlouho a jeho nákup podpořila i veřejná sbírka.

- Varhany ze španělské dílny varhanáře Gerharda Grenzinga přitom nejsou prvním nástrojem, který se v katedrále rozezní. První zmínky o svatovítských varhanách pocházejí z poloviny 13. století, kdy se na ně hrálo v předchůdci gotického chrámu, je ale možné, že nástroj v něm stál již v předchozím století. Když se na konci 60. let 14. století začaly v rozestaveném kostele pořádat bohoslužby, doprovázel je už zvuk varhan. Ty svatovítské dokonce podle všeho přežily husitskou éru, kdy mnoho jiných nástrojů podlehlo zkáze, zmínka o hře na ně se datuje do roku 1436.

- Po roce 1500 dostal chrám – tehdy jen s jednou věží, typická dvojice štíhlých věží na západním průčelí přibyly až během novogotické dostavby na přelomu 19. a 20. století – i díky příspěvku krále Vladislava Jagellonského nový nástroj. Tyto varhany ale shořely při požáru v roce 1541 a podobný osud čekal i následné takzvané Ferdinandovy varhany, které podlehly ohni během pruského bombardování Prahy v roce 1757. Tachovský varhanář Antonín Gartner pak postavil varhany barokní, které dosloužily během poslední dostavby chrámu.

- V roce 1923 byl během prací na katedrále katedrály nástroj rozebrán, po stavbě se měl znovu složit. "...většina jeho částí byla doslova rozkradena. V roce 1929 tak byla na druhém patře kruchty sestavena pouze jejich prospektová část, která dodnes slouží jako kulisa," uvádí web katedrály. Náhradu dokončil kutnohorský varhanář Josef Mölzer v roce 1930. Chrámovému prostoru ale nestačila, podle odborníků byly dobře slyšet jen v křížové lodi, zatímco v té hlavní hlasitost dramaticky klesala.

- O tom, že by si svatovítský chrám zasloužil nové varhany, se hovořilo už dlouho. Na přelomu století se alespoň dočkal renovace – první od roku 1972 – nástroj z Mölzerov dílny. Celonárodní sbírka na pořízení důstojných varhan pak začala v roce 2015 a o dva roky později zvítězil v mezinárodní soutěži Gerhard Grenzing. Původně se hovořilo o dokončení nástroje v roce 2019, termín se ale i kvůli covidové pandemii opakovaně odložil. Instalace varhan začala loni v dubnu, hotovo bylo v srpnu a pak následovalo ladění.

- Nynější katedrála je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, kde byly později uloženy jeho ostatky. Rotunda byla po roce 1060 přestavěna na trojlodní baziliku se dvěma věžemi, kterou nahradil gotický chrám. O jeho vybudování se významně zasloužil Karel IV., který z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř, který se projevil jako odvážný reformátor gotického slohu.

- Parléř v mnohém předběhl dobu užitím prvků typických pro pozdně gotické stavitelství (visutý svorník, síťová a hvězdicová klenba, velké množství vnějších opěrných oblouků a pilířů a další). Za jeho života (zemřel v roce 1399) bylo dokončeno kněžiště s věncem pravoúhlých kaplí, severní sakristie, jižní předsíň, kaple sv. Václava a částečně jižní věž. V roce 1419 byla stavba na více než 400 let přerušena, v červnu 1421 pak byla vyrabována husity, později chrám dvakrát vyhořel (v letech 1541 a 1757).

- Až v roce 1844 vznikla z iniciativy vlastence Václava Michala Pešiny z Čechorodu Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta. Jeho dokončením byl pověřen architekt Josef Mocker, který mu dal nynější novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí. V první etapě v letech 1861 až 1873 byl původní chrám důkladně restaurován a v roce 1873 byl položen základní kámen k jeho nové části. Po Mockerově smrti v roce 1899 převzal vedení Kamil Hilbert. Západní část lodi a průčelí se dvěma věžemi vznikla v letech 1873 až 1929.

- V roce 1925 byla původní gotická část katedrály spojena s novogotickou částí v jediný organický celek, chrámový vnitřek byl vybaven barokním a renesančním inventářem, který doplnily novodobé umělecké práce s citlivým zřetelem ke gotickému slohu. Slavnostní otevření ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia. Hlavní dostavba byla ukončena v září 1938, dokončovací práce v interiéru přerušila německá okupace. Po válce rekonstrukce pokračovala.

- V roce 1954 byla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na prezidentskou kancelář. Po listopadu 1989 se rozhořel spor mezi církví a státem o vlastnictví katedrály, který patřil k důležitým společenským tématům 90. let. Významnou roli přitom sehrál spisovatel a scenárista Zdeněk Mahler, který v roce 1994 v televizním seriálu a poté knize podal svůj pohled na historii chrámu sv. Víta. Mahler vystupoval proti tomu, aby byla katedrála církvi vydána.

- Během mnohaletého sporu, který začal už 30. prosince 1992, soudy různých stupňů postupně přiřkly chrám církvi i státu. Poslední pravomocný rozsudek z dubna 2008 církevní nárok odmítl, nakonec ale v květnu 2010 tehdejší arcibiskup Dominik Duka a prezident Václav Klaus podepsalo dohodu, podle níž se stát i církev o chrám starají společně. Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, přijatý v roce 2012, pak výslovně uvádí, že se tato restituční norma na katedrálu svatého Víta nevztahuje.