Dopis Ministerstvu kultury k neprohlašování poválečných staveb za kulturní památky

Mgr. Martin Baxa, Ministr kultury
Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D., Ředitel odboru památkové péče
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 1, 118 00 Praha 1
[email protected]
[email protected]

Vážený pane ministře,
Vážený pane řediteli odboru památkové péče,

Soutěžní dialog Nový Hlavák na úpravy hlavního nádraží v Praze, a právě probíhající diskuse nad jeho výsledky, je dalším z řady dokladů složitého vyrovnávání se s kulturním, architektonickým dědictvím nedávné minulosti.
Přestože odborná obec již téma předrevoluční architektury podrobila důkladné analýze a stalo se jednou z nejaktuálnějších a nejrozsáhleji zkoumaných výzkumných výzev, s řadou publikačních a prezentačních výsledků, přestože již po dvě desetiletí dochází také k razantní proměně postojů široké veřejnosti, tento hodnotový posun, zpřesňování a aktivity odborníků zatím nenašly přiměřenou odezvu v oficiální ochraně na úrovni seznamu kulturních památek. Z celkového počtu více než 40 tisíc nemovitých kulturních památek jen necelých 80 pochází z období 1945–1989 (přičemž většina z nich je z padesátých let). Tato alarmující nízká čísla neodpovídají dosaženému odbornému poznání, společenským hodnotám, natož potřebě současné a zejména budoucí zodpovědné péče o architektonické dědictví ČR (přibližně 35 % tuzemských staveb pochází z období před rokem 1960, 17 % z období po roce 1991 a enormních 48 % z let 1961–1990).

Komise pro architekturu 2. poloviny 20. století při GŘ NPÚ by se proto ráda touto cestou dotázala na aktuální stav procesu vypořádávání se s podanými návrhy na prohlášení staveb z daného období za kulturní památku.
Konkrétně na více než 80 návrhů na prohlášení staveb z šedesátých a sedmdesátých let, připravených jako završení projektu NAKI DG16P02R007 Ministerstva kultury ČR (např. Centrotex v Praze, kulturní domy v Březnici nebo Mostě, SVÚT v Liberci, obchodní dům Labe v Ústí nad Labem, smuteční síň v Klenčí, Okresní správa silnic v Jindřichově Hradci, Ingstav v Brně ad.).
Dále na 7 návrhů na prohlášení staveb z osmdesátých let, připravených v rámci projektu NAKI II DG18P02OVV013 Ministerstva kultury ČR (tj. bazénu v Tachově, pošty v Nových Stodůlkách, kulturního domu a kolonády v Teplicích, provozně technické budovy DP Metro v Praze, divadla v Mostě, kulturního domu v Uherském Brodě, domova pro seniory v Bohnicích).
A také na fázi vypořádávání se staršími návrhy na prohlášení za kulturní památku, konkrétně např. budovy PZO Strojimport v Praze (podáno v roce 2014), Urologické kliniky v Praze (podáno v roce 2018), hokejové haly HC Sparta v Praze (podáno 2016), zimního stadionu v Plzni (podáno 2014), novostavby divadla Jiřího Myrona v Ostravě (2016) atd.

Rádi bychom touto cestou vyjádřili přesvědčení, že včasné a řádné vypořádání se s návrhy na kulturní památky by předešlo mnoha úskalím a ztrátám při správě veřejného majetku či obecně kulturního dědictví minulosti (viz např. aktuální nebo nedávné kauzy – fontána Sjednocená Evropa na náměstí Jiřího z Poděbrad, hotel Intercontinental v Praze, Mezinárodní svaz studentstva v Praze, Budova Vojenských staveb v Praze, kulturní dům v Mladé Boleslavi, obchodní dům Ještěd v Liberci ad.).

Komise opakovaně shledává, že se Ministerstvo kultury překvapivě neopírá o názory odborníků nebo výzkumné projekty na dané téma a že rozhodnutí (zahájení řízení, neprohlášení) nejsou obrazem dostatečného porozumění hodnotám architektury z let 1945–1989.
Jsme přesvědčení, že stávající počet a výběr staveb z let 1945–1989 prohlášených za kulturní památku je velmi nedostatečný a nevyjadřuje stav odborného poznání daného období, reálné kulturní hodnoty, s nimiž operujeme, nebo současné postoje společnosti. Nebo skutečnost, že právě tato historická vrstva našeho kulturního dědictví aktuálně prochází rozsáhlou proměnou, řízenou téměř výhradně ekonomickými zájmy, bez ohledu na reálné kulturní hodnoty.

Rozšíření seznamu, založené na odborném poznání, představuje naléhavou a nevyhnutelnou splátku dluhu nedávné minulosti, několika generacím tvůrců a snahám o naplňování humánního poslání moderní společnosti.

za Komisi pro architekturu 2. poloviny 20. století při Generálním ředitelství Národního památkového ústavu

S pozdravem
Prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.
předseda komise

V Praze dne 11. 12. 2023

Členové komise: Mgr. Lukáš Beran, Ph.D.; Prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.; Mgr. Jakub Potůček; Mgr. Martin Strakoš; Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.; Mgr. Veronika Vicherková, Ph.D.; Doc. PhDr. Richard Biegel, Ph.D.