Kupkovi se za jeho styl kdysi vysmívali, dnes stojí díla miliony
 |
- Bývá označován za prvního abstraktního malíře, patřil k průkopníkům tohoto moderního směru. Spolu s Alfonsem Muchou je ve světě zřejmě nejznámějším tuzemským výtvarníkem.
- Narodil se 23. září 1871 v Opočně jako nejstarší z pěti dětí notářského úředníka. Otec mu vybral dráhu sedláře. A i když místo výroby postrojů maloval vývěsní štíty či obrázky svatých, řemeslu se nakonec vyučil. Školní léta prožil v Dobrušce.
- Kupkův výtvarný talent rozpoznal továrník Josef Archleb, který se stal jeho mecenášem. I jeho přímluva u Kupkova otce rozhodla, že mladý František začal malbu studovat. Po pražské Akademii výtvarných umění byl přijat i na akademii ve Vídni.
- Kromě kreslení se zajímal také o literaturu, astronomii, náboženství a okultismus (na studiích si přivydělával tím, že se nechával najímat na dýchánky spiritistů, citlivý mladík s nervovými poruchami byl totiž žádaným médiem).
- V polovině 90. let 19. století odjel jako stipendista do Paříže, kde se trvale usadil a s přestávkami žil až do své smrti. V počátcích se živil ilustracemi či návrhy plakátů.
- Když v roce 1912 na Podzimním salónu v Paříži vystavil poprvé své nefigurativní obrazy (Amforu, Dvoubarevnou fugu a Teplou chromatiku), sklidil nepochopení a posměch.
- Během první světové války se zapojil do organizování českých legií, seznámil se v té době také s Tomášem Garriguem Masarykem. Bojoval na frontě, navrhoval uniformy a prapor legií, maloval plakáty, které zesměšňovaly monarchii.
- Kupka se nejprve věnoval realismu, ale přes symbolismus a orfismus (umělecký směr inspirovaný hudbou) se stal průkopníkem zcela nového směru. Vypracoval se rovněž na nekorunovaného krále karikatury a ilustrace.
- Umělec se sklonem k samotářství měl štěstí na mecenáše - továrníka Jindřicha Waldese, s nímž se spřátelil. Kupka mu nakreslil slavnou firemní značku: černobílou dívku s patentkou na oku, slavný symbol firmy Koh-i-noor.
- Ve 30. letech minulého století se abstrakce sice začala dostávat do módy, ale malíř začal trpět psychickými problémy. Bojoval s depresemi, ztrácel sluch. Když Francii obsadili nacisté, zabydlel se na venkově.
- Když v někdejším Československu letěl socialistický realismus, o nositeli Řádu Čestné legie se média vyjadřovala jako o zkrachovalém mazalovi. Tuzemská veřejnost mohla Kupkova díla poprvé vidět až deset let po jeho smrti (zemřel v Puteaux u Paříže 24. června 1957) a pak při velké výstavě v roce 1998.
- V Česku zůstává největším obchodem s Kupkovými obrazy nákup, který před osmi lety zrealizovala Národní galerie. Z restituované Waldesovy sbírky si díky předkupnímu právu vybrala nejvýznamnější obrazy. Za sedm pláten zaplatila téměř 90 milionů korun, dva nejvzácnější kusy přišly každý na 25 milionů. Vedle Národní galerie vlastní velkou sbírku obrazů také Nadace manželů Jana a Medy Mládkových. Sběratelka a mecenáška Mládková instalovala Kupkova díla v pražském Museu Kampa.
- V zahraničí se zřejmě nejdražší Kupkovo dílo prodalo v roce 1998, a to za v přepočtu téměř 18 milionů korun (newyorská dražba kompozice Vertikální plány modré a červené).
- Jeden z malířových obrazů se stal i nejdražším obrazem prodaným na tuzemské aukci vůbec. Dílo Élévation (Výšky) IV., které se na dnešní aukci v Praze na Žofíně prodalo za 22,1 milionu korun, je z období čisté abstrakce z roku 1938. Patří do série olejů, které Kupka namaloval v období 1935 až 1946.
0 komentářů
přidat komentář
