Orlová - Renovace Památníku padlým za Těšínsko na hřbitově v Orlové na Karvinsku by letos měla být kompletně hotová. Sochař Martin Chmelař totiž dokončuje repliku sousoší, které bude osazeno na prázdné místo. Završena tak bude obnova tohoto válečného hrobu, který opět získá svou původní podobu z roku 1928, řekla ČTK mluvčí radnice Nataša Cibulková.
Rekonstrukce památníku byla rozložena do dvou etap. První stála téměř sedm milionů korun a byla hotová v listopadu 2020. Dokončena během ní byla obnova prvků a konstrukcí památníku, včetně sadových úprav. Ve druhé etapě vzniká právě replika původního figurálního sousoší se slezskou orlicí. Na díle za téměř tři miliony korun pracuje sochař druhým rokem. Dílo vzniká v pražské části Velká Chuchle. "Sochy se dočkáme na jaře letošního roku a pevně věříme, že se naše město bude moci pochlubit v rámci oslav 800. výročí svého založení tímto mimořádným sochařským dílem," uvedla Cibulková.
Dodala, že práce v zimním období se zpomaluje a využívá se jen takové počasí, kdy jsou teploty dlouhodoběji nad bodem mrazu. "Momentálně dochází k takzvanému otečkování celé sochy za pomocí pantografu. To je dvojice jehel, díky kterým převádím samotný model na kámen. V momentě, kdy bude celý povrch kamene otečkovaný, budu stahovat části pískovcových segmentů na polofinální tvar. Postupně se budu propracovávat od horní části dolů a zase zpět až nakonec budu sousoší dávat konkrétní tvar s detailními prvky," uvedl Chmelař.
Socha je složena z pěti kusů pískovce, přičemž každý z nich váží okolo deseti tun. "Tady jsme jednotlivé kusy poskládali na sebe, aby mohlo vzniknout celé dílo. Pro převoz pak bude socha rozebrána na části a bude postupně převezena do Orlové, kde ji zase složíme zpátky," popsal sochař.
Tvarová a rozměrová rekonstrukce sousoší je odvozena z dochovaného obrazového materiálu. Původní sousoší totiž bylo při polském záboru po mnichovské dohodě v roce 1938 poničeno a následně násilně strženo Němci a odvezeno neznámo kam.
U Památníku padlým za Těšínsko si lidé připomínají oběti takzvané sedmidenní války o Těšínsko z roku 1919. Výsledkem války bylo stanovení nové demarkační čáry, která rozšířila území kontrolované Československem. Spor mezi Československem a Polskem o území Těšínska začátkem roku 1919 přerostl ve válku, která si vyžádala desítky lidských životů a na dlouho poznamenala vztahy mezi oběma zeměmi. V hrobech, které jsou součástí památníku, leží oběti tohoto polsko-československého sporu. Ne všichni jsou však vojáci, kteří padli v sedmidenní válce, s vojáky jsou pohřbeny i civilní oběti. V památníku jsou uloženy ostatky 56 lidí. Památník vznikl v roce 1928 na základě projektu pražských architektů Jaroslava Stránského a Josefa Šlégla ve spolupráci se sochařem Václavem Žaludem.