Návrh na prohlášení Parkhotelu za nemovitou kulturní památku
Vážení,
dovolujeme si oznámit, že byl z naší strany na Ministerstvo kultury ČR podán návrh na prohlášení Parkhotelu (Veletržní 20, Praha 7) za nemovitou kulturní památku.
Parkhotel patří k vynikajícím ukázkám pozdního modernismu v architektuře šedesátých let na našem území a představuje špičku české hotelové architektury. Objekt se řadí k prvním stavbám, které se po letech socialistického realismu a období konzervativního výtvarného étosu přiklonily ke svobodnější modernistické architektuře, kterou Československo proslulo v meziválečné éře.
Velkou devízou Parkhotelu je zejména jeho dodnes zachovaný architektonický výraz (jak v exteriéru, tak v interiéru) a to včetně řady výtvarných prvků. Budovu navrhli renomovaní architekti (Zdeněk Edel, Jiří Lavička, spolupráce Alena Šrámková) v součinnosti s předními výtvarníky (Irena Dědičová, Jan Hladík, Věra Drnková-Zářecká, Václav Bejček, Josef Klimeš, Jiří Rathouský, Adolf Matura a další). Z výjimečných rysů, jež ji řadí k ústřední a přitom v českém prostředí spíše vzácné linii revidovaného mezinárodního stylu, lze zmínit zejména vytříbené proporce, v socialistickém stavebním průmyslu nadstandardně precizní detaily a ušlechtilé materiály, citlivé a přitom osobité osazení do místního historického a přírodního kontextu a v neposlední řadě kultivované, v mnoha ohledech nadčasové pobytové prostředí.
Podstatné části souboru (exteriér, prvky parteru, fasády včetně závěsových skleněných stěn, emblém, detaily, umělecká díla – několik tapiserií a plastik nebo skleněná zástěna v suterénu atd.) se navíc dochovaly v autentickém stavu, čímž budova vyniká mezi desítkami zaniklých nebo nevhodnými úpravami zničených realizací architektury šedesátých a sedmdesátých let. Díky citlivé rekonstrukci, jež proběhla po roce 2014, byly do vestibulu hotelu doplněny repliky řady ztracených či poničených interiérových prvků, čímž byl ještě posílen výraz objektu a autentická atmosféra místa. Jsme toho názoru, že tyto citlivé zásahy prokázaly Parkhotelu skvělou službu, měly by zůstat zachovány a podobný přístup by se za dohledu odborníků v oblasti památkové péče měl uplatnit i při dalších opravách.
S pozdravem
Ing. arch. Mgr. Klára Brůhová, Ph.D., Ústav teorie a dějin architektury, FA ČVUT
Doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., Ústav teorie a dějin architektury, FA ČVUT
dovolujeme si oznámit, že byl z naší strany na Ministerstvo kultury ČR podán návrh na prohlášení Parkhotelu (Veletržní 20, Praha 7) za nemovitou kulturní památku.
Parkhotel patří k vynikajícím ukázkám pozdního modernismu v architektuře šedesátých let na našem území a představuje špičku české hotelové architektury. Objekt se řadí k prvním stavbám, které se po letech socialistického realismu a období konzervativního výtvarného étosu přiklonily ke svobodnější modernistické architektuře, kterou Československo proslulo v meziválečné éře.
Velkou devízou Parkhotelu je zejména jeho dodnes zachovaný architektonický výraz (jak v exteriéru, tak v interiéru) a to včetně řady výtvarných prvků. Budovu navrhli renomovaní architekti (Zdeněk Edel, Jiří Lavička, spolupráce Alena Šrámková) v součinnosti s předními výtvarníky (Irena Dědičová, Jan Hladík, Věra Drnková-Zářecká, Václav Bejček, Josef Klimeš, Jiří Rathouský, Adolf Matura a další). Z výjimečných rysů, jež ji řadí k ústřední a přitom v českém prostředí spíše vzácné linii revidovaného mezinárodního stylu, lze zmínit zejména vytříbené proporce, v socialistickém stavebním průmyslu nadstandardně precizní detaily a ušlechtilé materiály, citlivé a přitom osobité osazení do místního historického a přírodního kontextu a v neposlední řadě kultivované, v mnoha ohledech nadčasové pobytové prostředí.
Podstatné části souboru (exteriér, prvky parteru, fasády včetně závěsových skleněných stěn, emblém, detaily, umělecká díla – několik tapiserií a plastik nebo skleněná zástěna v suterénu atd.) se navíc dochovaly v autentickém stavu, čímž budova vyniká mezi desítkami zaniklých nebo nevhodnými úpravami zničených realizací architektury šedesátých a sedmdesátých let. Díky citlivé rekonstrukci, jež proběhla po roce 2014, byly do vestibulu hotelu doplněny repliky řady ztracených či poničených interiérových prvků, čímž byl ještě posílen výraz objektu a autentická atmosféra místa. Jsme toho názoru, že tyto citlivé zásahy prokázaly Parkhotelu skvělou službu, měly by zůstat zachovány a podobný přístup by se za dohledu odborníků v oblasti památkové péče měl uplatnit i při dalších opravách.
S pozdravem
Ing. arch. Mgr. Klára Brůhová, Ph.D., Ústav teorie a dějin architektury, FA ČVUT
Doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., Ústav teorie a dějin architektury, FA ČVUT
0 komentářů
přidat komentář
