Nové koncertní síně chystají kromě Prahy také Brno a Ostrava

Praha - Výběr informací o Vltavské filharmonii a nových koncertních síních v ČR (pražští radní dnes schválili založení investičních akcí pro plánovanou stavbu Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská):

- Vltavská filharmonie by měla vyrůst u stanice metra Vltavská podle návrhu dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG), který v květnu 2022 vyhrál v mezinárodní soutěži. Podle zářijových informací zástupců vedení města a architektů nyní odborníci pracují na vytvoření technické dokumentace a letos na podzim by město chtělo zažádat o stavební povolení. Stavba by měla začít v roce 2027 a skončit o pět let později. Projekt i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu na 16,53 miliardy korun bez DPH, vybudování filharmonie pak na 11,65 miliardy.

- Výstavba nového kulturního centra u Vltavy, kde budou sídlit Česká filharmonie a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, je součástí proměny lokality Bubny-Zátory. Oba orchestry tam najdou rezidenční prostory i zázemí pro své vzdělávací programy pro veřejnost. V budově vznikne také hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze. Vltavská filharmonie by měla mít tři sály - jeden velký koncertní pro zhruba 1800 sedících lidí, druhý komorní s 500 místy k sezení a stání a třetí multifunkční, do kterého se vejde 620 sedících nebo 1200 stojících lidí.

- Filharmonie bude mít tři podzemní a šest nadzemních podlaží. Součástí celého projektu bude podle dokumentu pro posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) také několik dalších staveb, například tunely zajišťující dopravní napojení komplexu, úpravy vltavského nábřeží, změny v dopravní infrastruktuře typu přeložky tramvajové trati nebo vybudování nových křižovatek a nový vestibul metra.

- Loni v říjnu úředníci odboru ochrany prostředí pražského magistrátu rozhodli, že plánovaná budova filharmonie musí mít EIA. Hlavní město jako investor nyní musí zajistit kompletní dokumentaci pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí, klima a život obyvatel. Ta by podle zveřejněného dokumentu měla zahrnovat mimo jiné přehled zvažovaných variant projektu, zhodnocení dopravy v okolí či popis a návrhy na minimalizaci vlivu na ovzduší, hlukové hladiny či osvětlení.

- Vltavská filharmonie je jednou ze tří podobných staveb, které se v ČR chystají. Koncem února položili v Brně základní kámen Janáčkova kulturního centra, které má vyrůst na rohu Veselé a Besední ulice. Vznikne šestipodlažní budova, kde bude sál pro 1200 posluchačů a zázemí tam najde brněnská filharmonie. Bude tam mít šatny, sklady, zkušebny i prostor pro technologie. Součástí stavebních prací je propojení s nedalekým Besedním domem.

- Příprava brněnského projektu za zhruba 2,3 miliardy korun bez DPH se táhla mnoho let. Současní představitelé města dříve čelili kritice opozičních zastupitelů i osobností kulturního života za to, že stavbu koncertního sálu odkládali. Brno opakovaně narazilo u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který až loni v červnu rozhodl, že zadavatelé nepostupovali v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

- V srpnu primátorka Markéta Vaňková a předseda představenstva Brněnských komunikací David Grund (oba ODS) podepsali smlouvu se zhotovitelem, kterým je konsorcium OHLA ŽS, Strabag Pozemní a inženýrské stavitelství a Unistav Construction. Na financování budovy, která má být hotova do tří let, se bude 600 miliony korun podílet ministerstvo kultury, Brněnské komunikace 332 miliony a Jihomoravský kraj 100 miliony korun. Zbytek ze svého rozpočtu doplatí město.

- Dále je budování nového koncertního sálu v Ostravě, kde poklepali na základní kámen loni v polovině července. Koncem června rozhodli zastupitelé o přijetí úvěru dvě miliardy korun od Evropské investiční banky (EIB), který pokryje velkou část nákladů. Výstavba nového koncertního sálu spojená s rekonstrukcí Domu kultury města Ostravy má trvat do roku 2027. Letos by mělo skončit hloubení stavební jámy.

- Náklady na ostravskou stavbu jsou zhruba 2,8 miliardy korun, celý projekt má vyjít přibližně na čtyři miliardy korun. Město na koncertní sál střádalo peníze do speciálního fondu, kde je 600 milionů korun. Kromě dvoumiliardového úvěru od EIB na stavbu půjde i nenávratný finanční grant od Evropské komise půl miliardy korun, který je přímo účelově vázaný právě na koncertní halu. Dalšími 300 miliony korun by na výstavbu haly měl přispět Moravskoslezský kraj a 600 miliony korun stát.

- Podobu koncertního sálu Ostrava představila v červenci 2019, kdy vyhlásila výsledky největší architektonické soutěže v novodobé historii města. Autory vítězného návrhu jsou studia Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Americký magazín Architizer zařadil v roce 2021 projekt mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Nový komplex bude využíván jako hudební, kulturní, produkční či vzdělávací zázemí a bude zároveň sídlem Janáčkovy filharmonie Ostrava.

- Koncertní sál má mít 1300 míst. Součástí projektu je například i divadelní sál s kapacitou 490 míst, komorní multifunkční sál s 515 místy, přednáškový multifunkční sál se 120 místy či edukační centrum s 200 místy. Součástí komplexu má být i nahrávací studio, restaurace, kavárna a další prostory. Město se o výstavbu nového sálu pokoušelo v minulosti šestkrát, nejprve v 60. letech 19. století, naposledy v roce 1969.

- Nových budov pro kulturu vzniklo v ČR po roce 1989 jen několik. V září 2010 se například ve Zlíně otevřela budova Kongresového centra, jejíž autorkou je architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná a kde našla nové sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů. Město ji využívá i pro pořádání kulturních nebo společenských akcí. Od roku 2014 v Plzni funguje Nové divadlo, první velká vícesouborová divadelní scéna, která byla v ČR otevřena po roce 1989.

- Realizace se naopak nedočkal projekt Jana Kaplického, českobudějovické Kongresové centrum Antonína Dvořáka, přezdívané podle tvaru rejnok. Stavbu s náklady odhadovanými na dvě miliardy korun zastavili v roce 2014 městští radní kvůli nejasnostem kolem investora. Ztroskotaly také plány na stavbu dalšího Kaplického projektu, nové budovy Národní knihovny v Praze, která byla pro svůj tvar zvaná chobotnice. Návrh sice v roce 2007 vyhrál soutěž, ztratil ale politickou podporu poté, co se o něm s odporem vyjádřil tehdejší prezident Václav Klaus.