Praze chybí nová koncertní síň, zatím se hledá místo

Bude mít Praha novou koncertní síň? - foto: Operní budova v Oslu

Praha - Praze chybí moderní koncertní síň, která by akustickými i provozními kvalitami odpovídala světovému standardu. Shodla se na tom většina architektů, které oslovila ČTK. Mezi odborníky jsou ale i ti, kteří se investice do takové stavby z veřejných zdrojů obávají, protože zatíží rozpočty i do budoucna. Možností postavit v Praze novou koncertní síň se zabývá vedení města a Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.
    Ryze koncertní síň v Praze nebyla postavena sto let, od otevření Obecního domu v roce 1912. Až loni dostala nový koncertní sál Pražská konzervatoř, ten ale slouží především studentům a má kapacitu 333 míst. V 60. letech se uskutečnila architektonická soutěž, dům měl stát na náměstí Republiky místo kasáren.
    V uplynulých letech vzešla iniciativa od lidí z hudební branže, před dvěma lety vznikl při magistrátu koordinační výbor pro výstavbu nového sálu. Letos se personálně obměnil, zatím debatuje nad místem. Ve hře je jich šest - Vítězné náměstí, Sokolovská, Klárov, Těšnov, nádraží Bubny a Špejchar, mluvilo se i o Štvanici.
    Architekt Ondřej Císler, který na téma koncertního sálu v Praze nedávno dokončil doktorandskou práci, se domnívá, že budova tohoto významu by se měla stát součástí centra Prahy, tedy měla by být konfrontována s historickým kontextem. Jako jedinou vhodnou lokalitu z uvažovaných vnímá Klárov.
    "Polovina vybraných lokalit se nachází v blízkosti magistrály, která nikdy nebude důstojným kontextem pro takovouto instituci. Další lokality vyžadují rozsáhlé investice, aby bylo v jejich okolí vůbec vytvořeno fungující město. Téměř žádná zvolená lokalita nemá přímou vazbu na nejužší centrum města a na řeku Vltavu, která je symbolem naší hudební tradice," míní architekt.
    Architekti nemají na umístění sálu jednotný názor. Shodují se ale v tom, že stavba koncertní síně je příležitostí přinést Praze kvalitní současnou architekturu. "Historické město nemůže být uzavřeno moderní architektuře, jinak se přestává vyvíjet a skomírá. Vhodnost přístupu architekta je samozřejmě otázka v prvé řadě," říká Adam Halíř ze studia Projektil architekti, které má za sebou úspěšnou stavbu Národní technické knihovny a další veřejné stavby.
    "Kvalita architektury veřejné instituce spočívá v tom, jaký veřejný prostor přinese do dané městské lokality. Veřejnost je nutné přesvědčit, že architektura se nehodnotí dle toho, jak vypadá, ale dle toho, jak se zažívá," doplňuje jeho kolega Roman Brychta. Jako vhodné místo z navrhovaných oba vnímají Špejchar s jeho vazbou na Letnou, popřípadě Bubny, které obecně čekají velké změny.
    Architekt a urbanista Igor Kovačević souhlasí se současnou architekturou v historickém centru. "Veřejnost přesvědčíme, jen když ji postavíme, ale musíme postavit architekturu, ne stavbu. Největší pravděpodobnost pro vznik architektury je mezinárodní architektonická soutěž, a aby soutěž našla úrodnou půdu, musí za ní stát silný politik," připomíná. Otázkou podle něj je, zda tak silného politika Praha má.
    Architekt se však na základě srovnání počtu obyvatel některých metropolí a velikostí jejich hlavních koncertních sálů nedomnívá, že by Praha nutně nový sál potřebovala. "Možná by bylo lepší dva až tři miliardy potenciálních nákladů distribuovat do živého umění, než do stavby, která poté zatíží rozpočet svým provozem," míní. "Ale pokud se k tomu politická reprezentace rozhodla, je to její právo a má k tomu mandát," řekl. Sám by ale nejprve politickou reprezentaci, která za 20 let nepostavila v Praze ani jednu stavbu z veřejných peněz, otestoval na Štvanici a její budoucí podobě.
    "Nejdůležitější pro tuto stavbu je místo, a proto by o něm měl buď rozhodnout politik, který za to vezme politickou odpovědnost, nebo by měl vzniknout proces hledaní tohoto místa za účasti široké a odborné veřejností," soudí architekt. Bez tohoto procesu podle něj Praha riskuje, že se utratí miliony na přípravu stavby, ale příští politici se zaleknou toho, že veřejnost nebude s vybraným místem souhlasit. "A máme další cvičení pro architekty, jako je dostavba Staroměstské radnice, kterou politici vytahují vždy jako předvolební tahák," připomíná.

Tabulka: Kapacita hlavních koncertních sálů a počet obyvatel v městě bez aglomerace

Koncertní sál	Kapacita	Město	Počet obyvatel
The Oslo Opera House	1364	Oslo	613.285
Rudolfinum	1100	Praha	1,241.664
Casa da Música	1238	Porto	1,397.805
The Walt Disney Concert Hall	2265	Los Angeles	3,792.621
Royal Albert Hall	5200	Londýn	8,174.100
National Centre for the Performing Arts	5452	Peking	19,612.368