Pragerova Nová scéna byla nejviditelnějším výsledkem rekonstrukce ND

Praha - Vizitka Nové scény Národního divadla (ND; stávající ředitel Národního divadla Jan Burian zůstane ve funkci do konce července 2028, aby se pod jeho vedením dokončila rekonstrukce Nové scény):

- Nová scéna vznikla během rozsáhlé rekonstrukce Národního divadla mezi lety 1977 a 1983, která dala české první scéně její současnou tvář, k níž patří i moderní budova se skleněnou fasádou. Právě stavba architekta Karla Pragera se stala nejviditelnějším výsledkem rekonstrukce, ačkoli změny se dotkly i původní budovy. Během rekonstrukce, kterou vedl architekt Zdeněk Vávra (otec divadelníka a také architekta Davida Vávry), byla mimo jiné vybourána provozní část budovy na jižní straně, tedy Prozatímní divadlo a Schulzův dům.

- Budova architekta Karla Pragera, autora Federálního shromáždění, s ikonickou skleněnou fasádou navrženou proslulým výtvarníkem Stanislavem Libenským, budila spory už v době svého vzniku, a to nejen vnější podobou. Rychle se například ukázalo, že variabilní interiér má řadu nedostatků a na přestavby sálu se tak časem rezignovalo. Prager svůj projekt dokončil ve velmi krátkém čase, na parcele ležící při východní straně divadla původně měl vedle provozní budovy a restaurace vyrůst jen společenský sál.

- Všechny budovy se také již stavěly, když scénograf Josef Svoboda v roce 1980 přišel s návrhem na výstavbu divadelního prostoru pro soubor Laterny magiky. Zakázku nakonec ale místo Svobody získal Prager, který zaručil, že budova bude hotová do původně požadovaného výročí Národního divadla v listopadu 1983. První představení na Nové scéně se tak odehrálo jen dva dny po znovuotevření historické budovy, 20. listopadu 1983, kdy měla premiéru inscenace Strakonického dudáka v režii Václava Hudečka.

- "Snaha souboru byla tu jistě chvályhodná, ale od kořene omylná, nehledě na to, že herci Národního divadla si budou muset na tyto principy hry ve zcela novém prostoru teprve zvykat a dlouho se je také učit," zhodnotil zdrženlivě inscenaci české klasiky divadelní časopis Scéna. Po pokusech s činohrou, která zde nalezla útočiště během rekonstrukce Stavovského divadla, nebo operou (kterou ale rušil hluk z Národní třídy) či baletem se nakonec na Nové scéně zabydlela hlavně Laterna magika. První představení zde odehrála v únoru 1984, definitivně se sem z paláce Adria přestěhovala v roce 1992.

- Nová scéna hostí i představení činohry, baletu a opery nebo některé originální divadelní projekty. V roce 2021 ministerstvo kultury prohlásilo budovu kulturní památkou. Nyní se chystá rekonstrukce Nové scény za 2,3 miliardy korun, při které by měla vzniknout divadelní scéna s variabilním uspořádáním prostoru sálu pro různá představení s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou. Rekonstrukce bude také obnášet restaurování památkově chráněných prvků, výměnu vzduchotechniky, nové energetické hospodářství nebo fotovoltaické panely na střechu provozní budovy B, tzv. Themosu. Rekonstrukce začne v červnu 2025 a potrvá dva roky, takže by se do budovy měly soubory vrátit na sezonu 2027/28.

- Architektonický záměr přestavby Nové scény nemění podle vedení ND vnější vzhled budovy, zachovává všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory. Nově zpřístupní část budov veřejnosti a umožní větší využití piazzetty Národního divadla. Zřejmě největší změna čeká hlavní sál Nové scény, který má zastaralé divadelní technologie a špatnou akustiku. Vzniknout má divadelní scéna s variabilním uspořádáním prostoru sálu pro různá představení s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou.

- Součástí areálu postaveného během rekonstrukce ND na začátku 80. let minulého století byla také restaurační a technická budova Nové scény, která se ale po roce 1989 dostala do restituce a získal ji řád voršilek. Tomu se vrátil nejen pozemek, ale omylem v zákoně i budova postavená na místě původních domů. V únoru 1993 koupila od voršilek společnost Themos budovu za zhruba 20 milionů korun, parcela pod budovou i nadále zůstala majetkem řádu. Ministerstvo financí se pokoušelo dosáhnout zrušení koupě a chtělo, aby byl jako majitel budovy určen stát. Soudy to ale odmítly.

- Themos vyzval divadlo k vystěhování, později s ním ND vedlo i soudní spory. Firma, jejímž nejcennějším aktivem byla právě provozní budova Národního divadla, se v roce 2013 dostala do insolvence. Restaurační a technická budova Nové scény se následně dostala do dražby, ve které ji v květnu 2016 získalo Národní divadlo, dalo za ni 290,05 milionu korun. Peníze na koupi divadlu poskytla vláda mimo jeho rozpočet. Podle nynějších plánů má v budově být zkušebna a prostory pro vzdělávací aktivity.