Šéf Komory architektů: Michalik vybudoval v Dolních Břežanech vzorovou obec

Dolní Břežany – Dolní Břežany u Prahy se za starostování Věslava Michalika (STAN) staly vzorovou obcí a příkladem toho, jak by měla fungovat spolupráce mezi samosprávou a urbanisty. ČTK to řekl předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl. Michalik, jenž v neděli náhle zemřel, byl podle něj vizionářem, který si uměl nechat poradit a pro něhož byl důležitý koncepční pohled.

"Dolní Břežany se staly prototypem toho, jak by měli fungovat starosta a zastupitelstvo vůči rozvoji obce včetně architektonických soutěží a koncepčního pohledu na rozvoj sídla. Účastnil se i kulatých stolů, které jsme dělali na komoře, kde jsme diskutovali o tom, jaká je role samospráv v rozvoji, jak mohou společně s architekty a urbanisty obecně přispět k tomu, že se tam dobře žije. Michalik byl zářným příkladem toho, jak ty věci dobře dělat," míní Kasl.

Michalik byl starostou Dolních Břežan nepřetržitě od roku 2004. Za tu dobu se počet obyvatel v obci více než zdvojnásobil. V roce 2004 tam žilo zhruba 1800 lidí, letos 4380. Dolní Břežany dlouhodobě vzbuzují zájem architektonické obce, za Michalikova působení tam vzniklo například unikátní výzkumné laserové centrum či nová sportovní hala a další stavby. Obec ležící v prstenci kolem Prahy v minulosti kladla důraz na občanskou vybavenost, což vedlo k projektu nového náměstí, výstavbě obchodů, restaurací, banky či lékařského domu.

"Michalik vnímal velmi dobře nutnou spolupráci s kvalifikovanou osobou, autorizovanou osobou v plánování, v rozmýšlení veřejných zakázek, co se tam postaví – škola, laserové centrum, bytová výstavba. Měli samozřejmě výhodu, že tam měli atraktivní provozy. Laserové centrum tam přitáhlo i zajímavou sociální skupinu. On naopak dělal prostor pro to, aby tam chtěli zůstat, aby tam nedojížděli z Prahy nebo z jiného sídla," dodal Kasl.

Negativní reakce veřejnosti ale v poslední době vyvolal projekt úprav keltského hradiště Závist v katastru obce. Odpůrcům vadí hlavně použití betonu na místě keltského hradiště. Autor návrhu Josef Pleskot namítá, že betonové desky vytvoří střechu nad archeologickými nálezy a ochrání je před dalším vsakováním vody. "Myslím, že Josef Pleskot má ty projekty promyšlené do hloubky. Ale možná tomu ublížilo, jak se to podalo nebo jak se ta informace rozšířila," řekl k tomu Kasl.