Bez ohledu na to, co nahrazuje, je tento navrh v pravde sklicujici. Co dokazal pan Architekt pred valkou, s telesne skutecne obrovskym ale zrucne pojednanym blokem zde stoji v ohromujicim protikladu, k teto ztoporene bedne. Svevolne "hrani si" s pohledovym zdivem, proti jakymkoliv zasadam tektoniky (ja vim, to se dnes ani nenosi, ani neuci) jenom dokresluje naprostou bezradnost navrhu. Jestlize architektura opravdu (jak se alespon rika) vyjadruje dobu sveho vzniku, tak pak ta nase postnormalizacni demokratura ma jeste velmi daleko do kulturni urovne prvni republiky.
Navic, kazdy develotr hodny sveho jmena vi, ze z narozni casti teto budovy by vytriskal nejvice penez. Proc teda necha sveho architekta to misto ve vsech patrech dokonale zazdit?
..a všichni sedí doma na pr..li a kochají se stavbami ze zahraničí...všem se to líbí a jen nadávají na to, že u nás nic takového nejde - že je málo osvícených investorů a podobně, ale ať projdete kterékoliv město, v každém najdete nějaký novodobý architektonický počin - apropo, kdyby nebylo bourání Josefova, tak by nebyla Pařížská... a jde to s tímhle přístupem, kdy budeme zachraňovat nehodnotné stavby dle historického průzkumu? Asi ne...stále zůstaneme malí. Jsem pro zbourání tohoto baráku. Jen opravená fasáda, která není zakončená díky dřívější demolici aby se mohla stavět komunikace žádnou krásou není. Navíc naproti je také "novodobá" stavba. Neříkám, že mi návrh úplně uchvacuje, ale pro mě jako architekta je lepší variantou, než ten, který tam nyní stojí.
Zatím nikdo se tu programově nepřihlásil k architektuře 19. století. Tento postoj je totiž v akademickém (nejen) prostředí stále zcela tabu. Bez ohledu na to, jaký názor mám na tuto konkrétní zamýšlenou novostavbu, škoda každého zbouraného činžáku z té úžasné doby.
V porodnici projektované i postavené (myslím) Josefem Hlávkou jsem se narodil. S Hlávkovou navigací pro tahání vorů proti proudu řeky před očima jsem odmalička vyrůstal.
Rád konstatuji, že architektura 19. století je součástí mě samého, pokládám je za přirozené pokračování mé vlastní bytosti v okolní člověkdem vystavěné zemské hmotě. Kdyby to bylo potřeba, můžu se k této epoše přihlásit i programově. Ale přišlo by mi to stejně zbytečné, jako hlásit se programově k tomu, že mám rád, když slunce ráno vychází a večer zapadá.
Ale příspěvku Miloše M. dobře rozumím. A souhlasím. Taky vnímám výraznou rozkolísanost české akademické (intelektuální) obce ve vztahu k nejbližším epochám našich dějin. Stejně tak se to týká i celých 44 poválečných let. Ale to je asi spíš na jinou debatu. )
souhla, 19. století dobře učila na FA Marie Benešová. Zatímco funkcionalismus od modernismu řada architektů rozezná, biedermaier od historismu vyjimečně, přitom těch směrů se vystřídalo stejně jak ve 20. století - klasicismus, empír, biedermaier, romantismus, historismus, secese.
Neříkám, že návrh nové stavby je nějaký skvost, ale jinak situaci po urbanistické stránce nelze řešit. Vážím si odvahy pana ředitele Zachaře - konečně jeden památkář co není dogmatik.
Nemám vyhrněný názor na bourání (spíše se přikláním k zachování, byť bez znalosti souvislostí), ale návrh je opravdu tristní. Tak frekventované a viditelné místo jako je nároží na nábřeží by si zasloužilo citlivější a hodnotnější návrh. A kvalita vizualizace taky podle mne není adekvátní takovémuto projektu a místu.
...takovou láci bych od Vás už skoro nečkal. Nebo se pletu, že má nová architektura problém? Technické možnosti jsou jako nikdy v minulosti, ale produkuje se defilé škatulí. Vám to není divné? Nebo to lze uspokojivě řešit posmíváním devatenáctému století?
Jako ze jsem se narodil "za morem" a od svych dvou let pravidelne "pendluji" mezi svym rodistem a domovem mych predku, tak z pecivalstvi doufam podezrivan nebudu. Moznost divati se na Prahu i tzv. "z venku" vede mne k nazoru, ze jeji navstevnici ponejvice ji nenavstevuji pro jeji soudobou architekturu. Takoveho "smejdu" maji zpravidla doma daleko vice a casto i v lepsim technickem provedeni.
Byl jsem take i svedkem, kdy mi znamy nadsenec se stretl "v tvari tvar" s tzv. "Jancicim domem" u Jiraskova mostu a hned tam, na miste, ztratil sve veskere nadchnuti pro to dilko. Tak na nej zapusobil duch mista (genius loci)!
O te stavajici budove, naproti Fragnerove palaci Merkur jsem se zde zamerne nechtel zminovat, nebot mne mnohem vice ohromil ten obrovsky protiklad, mezi timto nesikovnym navrhem a mistrovsky zvladnutou mnohem vetsi hmotou, primo pres ulici tam stojici jiz temer 80 let. To, ze Vy jako architektka ten rozdil necitite mne prekvapuje velice.
Navic, jak jsem zde jiz podtrhl, tento navrh novostavby je velmi neuspokojujici i z ciste ziskuchtiveho hlediska, takze jeho opodstatneni je mi velmi tezke hledat. Doufam, ze Vase prednost novostavbe, na ukor stavajici budovy, neni vedena toliko skutecnosti, ze novostavba by dala praci par architektum, na dobu urcitou, stavajici budova samozrewjme nikoliv.
Nejsem proti novemu, kdyz to bezesporne zhodnoti stare (v Praze vetsina baroka, kubizmu atd.) a jak treba soutez v letech sedesatych ukazala, toto nabrezni misto je ve svem doreseni mestotvorne bezesporu jeste narocnejsi nez treba i dostavba Staromestskeho namesti, Proto takoveto neumele "zazdeni" by nemelo stati jednou v ceste, v doreseni tohoto kouta Prahy.
Jeste bych rad dodal, ze tzv. "Jancici dum", mimochodem postaveny na miste od posledni valky jiz prazdnem, v porovnani s timto navrhem povazuji za nesporne mnohem zdarilejsi i kdyz je pravda, ze srdce se mi zrovna kvuli nemu take prilis nevyvadi.
..předpokládám, že jste se byl na místě podívat a tudíž musíte sám uznat, že díky zbourání částí staveb původních Eliščiných lázní pro vybudování křižovatky a komunikace narušilo celkový pohled z protilehlé strany Vltavy. Nikdy jsem nenapsala, že objekt schvaluji, ale že jej beru jako daleko menší architektonické zlo, než pohled na "uříznuté" baráky a holé štíty a příšerně zelenou fasádu, jejíž odstín je mi pro 19.století cizí. Pokud jsem našla na netu, tak běhá snad jen jedna vizualizace bez pohledu na Fragnerův palác - tudíž měřítko stavby může být rozdílné. Mně jen štve ta malost českého člověka, který brousí po internetu, sleduje stavby po světě, hodnotí je jako architektonické skvosty, bez toho, že by je viděl na vlastní oči v kontextu měst, ale když dojde k tomu, že by v Praze mohl někdo postavit na lukrativním místě stavbu, která by jej proslavila, tak bez toho, že by měl veškeré informace ji hodnotí jako nevhodnou a dává přednost "historii", která svou kvalitou je dle historického průzkumu pochybná....
...Tak jako mlčení obsahuje vše, co může být vysloveno, obsahuje prázdné místo vše, co na něm může být postaveno. Nezastavěná země nabízí možnosti, poskytuje naději, probouzí zvědavost. Je jako ticho orchestru před příchodem dirigenta, kdy čekáme napjatě, zda se na pódiu objeví Claudio Abbado nebo Lorin Maazel...
...A on zatím přišel Říha (7:- P)
Notabene, onen historizující dům NENÍ prázdným místem. Ten představuje velmi zdařile vyslovenou myšlenku, která je stále platná, a není ji tedy třeba překřičet nějakým lichým žvaněním v sousedství. Kdyby ale šlo jen o nějaké to překřikování, dalo by se to ještě snést, jelikož rozumná slova neztrácejí svou platnost když někdo jiný poblíž hloupě tlachá. Ovšem nově přišedší řečník nejen že nám svým proslovem vzal šanci na cokoliv lepšího, co mohlo zaznít namísto jeho zbytečného žvanění, ale kvůli své mnohomluvnosti bere slovo i tomu sousednímu domu.
Revoluční třída prodělala ve 20. stoeltí hodně velkou proměnu, stačí se po ní projít a dívat se výš než na výkladce obchodů, je to tu až po hodně zdařilou budovu ze 70. let . zdařilou mimo jiné proto, že zapadla do ulice téměř bez povšimnutí. Ovšem to, co se nyní nabízí na její začátek, proti noblesnímu Fragnerovu Merkuru, to je výsměch; to je typicky developerská představa o "moderní" architektuře, a asi proto se nidke cudně nezmiňuje jméno autora, V tomto případě je novorenesanční fasáda bez upraveného štítu o několik kategorií lepší, právě proto, že pořád je příslibem, že jednou, někdy, až v Praze budou normální podmínky pro práci architektů, taks e tam může něco zajímavého narodit. Ostatně na to místo, byť s jinou dopravní situací, se v minulosti soutěžilo nejednou. Proč se nesoutěžilo tentokrát?
Jistě, není to zřejmě investor pracující s veřejnými penězi, tak nemusí, ale neměla by Praha a její památková část, stále ještě držená v seznamu světového dědictví UNESCO, mít soutěže povinně pro celou oblast? M8-li někdo obavy, že historický ráz Prahy poškozuje tunel Blanka či mrakodrapy na Pankráci, má sice pravdu, ale tyto zdánlivě drobné proměny považuji za mnohem horší.
A jen na okraj - v pátek 13. 8. byl v pražskénm deníku Metro rozhovor s panem Kněžínkem, který označoval dům za velmi pěkný, a divil se, že se to někomu nelíbí ... Pokud si ymslí, že takový způsob vyjadřování a argumentace je u muže v jeho postavení vhodný a že takto se vede odborná diskuse o nových vstupech do památkové oblasti, tak by asi měl to místo rychle změnit.
Je to komplikované místo a dozajista ještě není ani urbanisticky pevně dané. Je to zatim jen taková mimoúrovňová křižovatka s parkovištěm... Soutěž by to chtělo urbanistickou na celý prostor předpolí Štefánikova mostu a třeba se ukáže, že se nic bourat nemusí, ba naopak. Zkusil jsem jednu z možností http://t.vich.sweb.cz/Novomlýnská%20a.jpg
To by ale chtělo, aby město samo ty soutěže iniciovalo, takových nezaregulovaných míst po Praze je x.
Z odpovedi "vga" mam dojem, ze jsem se asi zcela jasne nevyjadril. Vas prispevek to vyjadril mnohem lepe a navic poeticteji (je pravda "ze trocha poezie nikoho nezabije").
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Navic, kazdy develotr hodny sveho jmena vi, ze z narozni casti teto budovy by vytriskal nejvice penez. Proc teda necha sveho architekta to misto ve vsech patrech dokonale zazdit?
Rád konstatuji, že architektura 19. století je součástí mě samého, pokládám je za přirozené pokračování mé vlastní bytosti v okolní člověkdem vystavěné zemské hmotě. Kdyby to bylo potřeba, můžu se k této epoše přihlásit i programově. Ale přišlo by mi to stejně zbytečné, jako hlásit se programově k tomu, že mám rád, když slunce ráno vychází a večer zapadá.
Ale příspěvku Miloše M. dobře rozumím. A souhlasím. Taky vnímám výraznou rozkolísanost české akademické (intelektuální) obce ve vztahu k nejbližším epochám našich dějin. Stejně tak se to týká i celých 44 poválečných let. Ale to je asi spíš na jinou debatu. )
Byl jsem take i svedkem, kdy mi znamy nadsenec se stretl "v tvari tvar" s tzv. "Jancicim domem" u Jiraskova mostu a hned tam, na miste, ztratil sve veskere nadchnuti pro to dilko. Tak na nej zapusobil duch mista (genius loci)!
O te stavajici budove, naproti Fragnerove palaci Merkur jsem se zde zamerne nechtel zminovat, nebot mne mnohem vice ohromil ten obrovsky protiklad, mezi timto nesikovnym navrhem a mistrovsky zvladnutou mnohem vetsi hmotou, primo pres ulici tam stojici jiz temer 80 let. To, ze Vy jako architektka ten rozdil necitite mne prekvapuje velice.
Navic, jak jsem zde jiz podtrhl, tento navrh novostavby je velmi neuspokojujici i z ciste ziskuchtiveho hlediska, takze jeho opodstatneni je mi velmi tezke hledat. Doufam, ze Vase prednost novostavbe, na ukor stavajici budovy, neni vedena toliko skutecnosti, ze novostavba by dala praci par architektum, na dobu urcitou, stavajici budova samozrewjme nikoliv.
Nejsem proti novemu, kdyz to bezesporne zhodnoti stare (v Praze vetsina baroka, kubizmu atd.) a jak treba soutez v letech sedesatych ukazala, toto nabrezni misto je ve svem doreseni mestotvorne bezesporu jeste narocnejsi nez treba i dostavba Staromestskeho namesti, Proto takoveto neumele "zazdeni" by nemelo stati jednou v ceste, v doreseni tohoto kouta Prahy.
Jeste bych rad dodal, ze tzv. "Jancici dum", mimochodem postaveny na miste od posledni valky jiz prazdnem, v porovnani s timto navrhem povazuji za nesporne mnohem zdarilejsi i kdyz je pravda, ze srdce se mi zrovna kvuli nemu take prilis nevyvadi.
...A on zatím přišel Říha (7:- P)
Notabene, onen historizující dům NENÍ prázdným místem. Ten představuje velmi zdařile vyslovenou myšlenku, která je stále platná, a není ji tedy třeba překřičet nějakým lichým žvaněním v sousedství. Kdyby ale šlo jen o nějaké to překřikování, dalo by se to ještě snést, jelikož rozumná slova neztrácejí svou platnost když někdo jiný poblíž hloupě tlachá. Ovšem nově přišedší řečník nejen že nám svým proslovem vzal šanci na cokoliv lepšího, co mohlo zaznít namísto jeho zbytečného žvanění, ale kvůli své mnohomluvnosti bere slovo i tomu sousednímu domu.
...Zas o jednu naději méně (7:- /)
Jistě, není to zřejmě investor pracující s veřejnými penězi, tak nemusí, ale neměla by Praha a její památková část, stále ještě držená v seznamu světového dědictví UNESCO, mít soutěže povinně pro celou oblast? M8-li někdo obavy, že historický ráz Prahy poškozuje tunel Blanka či mrakodrapy na Pankráci, má sice pravdu, ale tyto zdánlivě drobné proměny považuji za mnohem horší.
A jen na okraj - v pátek 13. 8. byl v pražskénm deníku Metro rozhovor s panem Kněžínkem, který označoval dům za velmi pěkný, a divil se, že se to někomu nelíbí ... Pokud si ymslí, že takový způsob vyjadřování a argumentace je u muže v jeho postavení vhodný a že takto se vede odborná diskuse o nových vstupech do památkové oblasti, tak by asi měl to místo rychle změnit.
To by ale chtělo, aby město samo ty soutěže iniciovalo, takových nezaregulovaných míst po Praze je x.