V Brně vznikne v širším centru nová městská památková zóna

Vložil
ČTK
02.02.2023 20:30
Praha


Praha - V Brně vznikne nová městská památková zóna, která doplní již památkově chráněné centrum. V památkové zóně se ochrana bude vztahovat na vilové čtvrti a činžovní domy z 19. a 20. století v širším centru. Brněnské historické centrum je od roku 1989 městskou památkovou rezervací, která je vyšším stupněm ochrany než památková zóna. Vznik brněnské památkové zóny schválilo ministerstvo kultury, sdělila dnes ČTK Iva Awwadová z jeho tiskového oddělení.


Přesný rozsah nově chráněného území obsahuje dokument, který ministerstvo odeslalo brněnskému magistrátu, zveřejněn by měl být v pátek na úřední desce. Zveřejní ho také příslušné městské části a ministerstvo.

Nová Městská památková zóna Brno vytváří podle dokumentu pomyslný poloprstenec obklopující na západě, severu a východním směrem městské jádro založené ve středověku. Zóna představuje podle ministerstva urbanisticky mimořádně hodnotné území s výraznou architektonickou a uměleckou kvalitou.

Na konci loňského roku se v Česku nacházelo 256 městských památkových zón. Městských památkových rezervací, tedy oblastí s vyšší ochranou, je v ČR 39.

K důležitým prvkům urbanismu nové památkové zóny v Brně podle ministerstva patří reprezentativní městské čtvrtí činžovních domů zejména z 19. století a meziválečné doby, jako jsou Veveří, Lužánky v Černých Polích a Husovice.

Významná je přítomnost koncepčně řešených zahradních vilových čtvrtí a někdejších předměstských letovisek zejména z 19. století a následujícího období meziválečného, jako jsou Masarykova čtvrť, Pisárky, Černá Pole nebo Žabovřesky, a také přítomnost bývalých dělnických a továrních předměstí s velkými nájemními domy a pozůstatky industriálních staveb s ojedinělými sídly a správními budovami, k nimž patří třeba Cejl v Zábrdovicích.

Urbanisticky specifickým územím je podle ministerstva areál brněnského Výstaviště v Pisárkách s hodnotnou architekturou meziválečného a poválečného období 20. století. Vedle převažující obytné zástavby je na celém území vysoký počet reprezentativních veřejných a správních budov. Významnou urbanistickou a kulturněhistorickou součástí širšího historického centra moravské metropole je i park Lužánky v Černých Polích a plochy dalších parků či lesoparků.

Prohlášením městské památkové zóny v Brně ministerstvo kultury částečně řeší problém takzvaných pozdně zapsaných památek, které kvůli změně legislativy v roce 1988 přišly o ochranu.

V roce 1988 vstoupil v platnost nový zákon o památkové péči a zrušil se státní seznam kulturních památek. Jeho fond přešel do nového Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Dosavadní legislativa uznávala status památky nejen nemovitostem v seznamu, ale také budovám, na něž se jako na kulturní památky pohlíželo. Památkáři měli v té souvislosti všechny tyto objekty evidovat a dodatečně zapsat na seznam. V roce 2015 ale ministerstvo kultury rozhodlo všechny pozdně zapsané památky ze seznamu vyřadit. Téměř polovina budov je v Brně, které se kvůli tomu i neúspěšně soudilo.

"Celkem 1830 takzvaných pozdních zápisů se týká většiny krajů, výjimkou jsou Středočeský kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký a Pardubický kraj, kde nebyly žádné pozdní zápisy. Nejvíc pozdních zápisů musí ministerstvo kultury řešit v Jihomoravském kraji, kde jich původně bylo okolo 1200, v Jihočeském kraji, asi 400, a v Moravskoslezském kraji, přibližně 100," uvedla Awwadová. Současná praxe, která objekty mezi památky vrací, není podle ministerstva správní akt zápisu, ale správní řízení s účastníky zakončené rozhodnutím.

"Ministerstvo kultury nevede seznam rozhodnutí o prohlášení za kulturní památky u pozdních zápisů. Doposud se podařilo opětovně prohlásit za kulturní památky několik desítek pozdních zápisů," dodala.
0 komentářů
přidat komentář

Související články