Vlašská kaple v Klementinu má novou fasádu, opraví se i fresky

Praha - Restaurátoři dokončili první etapu oprav Vlašské kaple v centru Prahy, která je součástí Klementina a patří italskému státu. V první fázi byla opravena střecha a fasáda významné barokní památky, zrestaurován byl portál a barokní mříže. Čeká nás restaurování interiéru a fresek, na kterých budou pracovat italští restaurátoři, řekl dnes novinářům italský velvyslanec Aldo Amati.

Dnes podle něj byli v kapli pracovníci Národního památkového ústavu s restaurátory a hledali nejlepší techniky právě pro opravy interiérových maleb. Práce podle Amatiho začnou v polovině listopadu a potrvají osm až deset měsíců. První etapa trvala od letošního července. Hlavní oltářní obraz a další prvky z interiéru jsou dnes v budově italského velvyslanectví v Nerudově ulici.

Kaple v Karlově ulici byla zavřená dvě desítky let, pokusy o její opravy byly četné, vždy je ale komplikovala nestandardní situace objektu, který se nachází v centru Prahy, český stát ho prohlásil za památku, je však ve vlastnictví Itálie. Na současnou rekonstrukci přispěly kromě italského ministerstva zahraničních věcí české ministerstvo kultury, město Praha, městská část Praha 1, řeckokatolická církev i soukromí sponzoři. Přesná cena rekonstrukce prý ještě známá není, upřesní se poté, co restaurátoři budou znát detailně postup, který použijí. Bude to ale kolem 900.000 eur (24,3 milionu korun), uvedli zástupci velvyslanectví.

Novináři dnes viděli i obsah tubusů uložených pod lucernou a ve zvonici kaple. Většina dokumentů pochází z 19. století a týká se historie vlašské kongregace, případně rekonstrukce kaple, ve schránkách byly i popisy prací od českých zedníků, fotografie či mince.

Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie stojí v Karlově ulici na Královské cestě a je součástí areálu Klementina. Uvádí se, že ji ve stylu manýrismu v letech 1590 až 1597 postavil Domenico Bossi podle projektu Ottaviana Mascarina. Vznikla pro potřeby Italů usazených v Praze, odtud pochází její název. Eliptický půdorys kaple dokumentuje myšlenkovou přeměnu doby, tedy ústup od racionálního renesančního myšlení, které se odráželo v kruhovém půdorysu staveb, v smyslovější názor baroka symbolizovaný dynamičtější a z každého úhlu jinak působící elipsou.

Díky této symbolice patří Vlašská kaple k významným renesančním stavbám Evropy. Interiér je zařízen barokně. Vstupní portikus od Františka Maxmiliána Kaňky s kovanými mřížemi je zároveň vstupem do sousedního kostela svatého Klimenta. Od roku 1810 je kaple v majetku italského státu.