Výsledky mezinárodního workshopu 'Liberec město s vizí'
V neděli 16. října 2011 se za účasti belgických pedagogů a zástupců libereckého magistrátu uskutečnila prezentace výsledků studentského workshopu, který probíhal v uplynulém týdnu na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Dvacítka studentů rozdělených do čtyř skupin se po důkladných analýzách pustila do řešení tří konkrétních míst, které dle jejich názoru Liberec v současnosti nejvíce sužují. Každá skupina musela nejprve najít společnou řeč a rozdělit si úlohy, aby co nejlépe zužitkovali pětidenní termín na intenzivní ateliérovou práci. Již první den začala vznikat celá řada pracovních modelů, která se ukázaly být nejúčinější dorozumívací metodou při urbanistickém navrhování v členitém území Liberce. Řada belgických studentů navštívila Českou republiku vůbec poprvé, a tak mohli nabídnout zcela nezatížené a svěží pohledy na město, které znali teprve několik hodin. Liberečtí studenti, kteří se v minulém semestru podíleli na vypracování rozsáhlých analýz a mapování problematických území, mohli belgickým studentům naopak nabídnout svoje cenné zkušenosti a pružně reagovat na úskalí při navrhování do neznámého území. Studenti z Ghentu se s podivem dopracovali k podobným závěrům, na něž poukazovaly již projekty Ateliéru Liberec. Čtveřice týmů vytvořila šest projektů řešících problematická místa v blízkosti městského centra.
První projekt – Nisa reformation – navrací řeku zpět městu. Studenti území podél ulice Dr. M. Horákové rozdělují do clusterů, které směrem od centra postupně rozdrobují. Kromě vodního toku se také věnovali opuštěnému drážnímu tělesu a jejich pozornosti neuniklo ani do sebe uzavřené zábavní centrum Babylon. Vedle obvyklého funkčního využití studenti neopomněli městskou rekreaci a možnost rozlití meandrujícího toku během záplav. Řeka obalená zeleným pásem má posloužit jako páteř nově zpevňující strukturu města. Z řad pedagogů zazněla pochvala na různorodost návrhu a navození rozličných atmosfér.
Druhý projekt – Liberec - Nisa river – se rovněž zabýval územím řeky v okolí Babylonu, které rozčlenili do šesti horizontálních pásů s jasně vymezenými funkcemi. Lineární území plnohodnotně spojuje městské centrum s obytnou čtvrtí Rochlice. Některé ze snah o oživení města až příliš připomínaly nedaleký Babylon. Přehuštěná kompozice bez hlouběji domyšlené struktury poukazovala na některá specifika, kterými by se město mohlo do budoucna zajímat.
Třetí projekt – Reframing – řeší území v okolí Papírového náměstí, které si přes svoji současnou rozdrobenost stále udržuje původní charakter. Studenti inspirovaní historickými mapami se pustili do navrhování rozmanitých kompaktních struktur, které vždy sjednocoval mohutný rám řadových domů. Výsledná srostlice různých domů odpovídá duchu řešeného místa. Jediným rušivým prvkem je umístění přísné diagonály v jinak členitém území.
Čtvrtý projekt – High walks – byl také zaměřen na okolí Lucemburské ulice, kde studenty nejvíce zaujalo převýšení území, což se také projevilo v jejich návrhu plném mostů a vyhlídkových plošin. Každodenní život pod těmito nadzemními lávkami by už nemusel být tak pohodlný.
Zatímco oba předchozí týmy souběžně zpracovávali dvě zadání, tak následující dva studentské týmy se mohly celý týden zabývat řešením nového dopravního uzlu v místech dnešního hlavního vlakového nádraží.
Pátý projekt – Weaving Liberec – se snaží sdružit roztříštěnou městskou dopravu a nízkou koncentraci zástavby do jediného centrálního uzlu v místech hlavního vlakového nádraží. Místo nového centra vyšlo zcela logicky na křížení obou hlavních městských os - klidné místní a rušné regionální. Odvážné podhloubení železničního valu jednoduchým způsobem vyřešilo současné rozdělení města. Jeden hlavní a trojice menších průchodů valem opět zapojuje třetinu obyvatel žijících 'za valem' do plnohodnotného městského života. Umístění a orientace průchodů přitom citlivě navazuje historické stopy. Výslednou spletenou uliční síť je třeba vnímat symbolicky jako zvětšená textilní vlákna scelující obě městské části.
Šestý projekt – RE4 – zašel se svojí vizí nového městského centra ještě dál a představil možnou podobu Liberce v příštím století. Nové dopravní centrum, které určovala čtveřice hlavní témat (REunite, REconnect, REuse a Reintegrate), lemují vysokopodlažní domy vyrůstající z podnože nákupních center. Přes svoje odvážné měřítko hodící se spíše pro milionovou metropoli se projekt snaží přirozeným způsobem adaptovat stávající uliční síť. Samotný návrh ve zveličené formě upozorňuje na potenciál zvoleného místa. Všechny práce vzešlé z mezinárodního workshopu mají nadhled a pohlížejí na jednotlivé městské části s perspektivou několika dalších desetiletí a nejsou zatížení každodenní realitou.
Na závěr workshopu profesor Suchomel zmínil, že se právě skončený workshop svým charakterem obrací k počátkům vzniku školy před téměř dvaceti lety, kdy zprvu začínala formou letních workshopů za účasti předních českých architektů. Po založení školy v roce 1994 navázal na tento intenzivní způsob výuky mezinárodní workshop s kanadskými studenty a před dvěma lety díky architektovi Petru Janošovi také s milánskou polytechnikou.
Všech šest výsledných projektů z tohoto mezinárodního workshopu bude zařazeno mezi názorné příklady v závěrečné publikaci 'Ateliéru Liberec', která bude a předložena liberecké radnici na konci listopadu.
Více informaci >
První projekt – Nisa reformation – navrací řeku zpět městu. Studenti území podél ulice Dr. M. Horákové rozdělují do clusterů, které směrem od centra postupně rozdrobují. Kromě vodního toku se také věnovali opuštěnému drážnímu tělesu a jejich pozornosti neuniklo ani do sebe uzavřené zábavní centrum Babylon. Vedle obvyklého funkčního využití studenti neopomněli městskou rekreaci a možnost rozlití meandrujícího toku během záplav. Řeka obalená zeleným pásem má posloužit jako páteř nově zpevňující strukturu města. Z řad pedagogů zazněla pochvala na různorodost návrhu a navození rozličných atmosfér.
Druhý projekt – Liberec - Nisa river – se rovněž zabýval územím řeky v okolí Babylonu, které rozčlenili do šesti horizontálních pásů s jasně vymezenými funkcemi. Lineární území plnohodnotně spojuje městské centrum s obytnou čtvrtí Rochlice. Některé ze snah o oživení města až příliš připomínaly nedaleký Babylon. Přehuštěná kompozice bez hlouběji domyšlené struktury poukazovala na některá specifika, kterými by se město mohlo do budoucna zajímat.
Třetí projekt – Reframing – řeší území v okolí Papírového náměstí, které si přes svoji současnou rozdrobenost stále udržuje původní charakter. Studenti inspirovaní historickými mapami se pustili do navrhování rozmanitých kompaktních struktur, které vždy sjednocoval mohutný rám řadových domů. Výsledná srostlice různých domů odpovídá duchu řešeného místa. Jediným rušivým prvkem je umístění přísné diagonály v jinak členitém území.
Čtvrtý projekt – High walks – byl také zaměřen na okolí Lucemburské ulice, kde studenty nejvíce zaujalo převýšení území, což se také projevilo v jejich návrhu plném mostů a vyhlídkových plošin. Každodenní život pod těmito nadzemními lávkami by už nemusel být tak pohodlný.
Zatímco oba předchozí týmy souběžně zpracovávali dvě zadání, tak následující dva studentské týmy se mohly celý týden zabývat řešením nového dopravního uzlu v místech dnešního hlavního vlakového nádraží.
Pátý projekt – Weaving Liberec – se snaží sdružit roztříštěnou městskou dopravu a nízkou koncentraci zástavby do jediného centrálního uzlu v místech hlavního vlakového nádraží. Místo nového centra vyšlo zcela logicky na křížení obou hlavních městských os - klidné místní a rušné regionální. Odvážné podhloubení železničního valu jednoduchým způsobem vyřešilo současné rozdělení města. Jeden hlavní a trojice menších průchodů valem opět zapojuje třetinu obyvatel žijících 'za valem' do plnohodnotného městského života. Umístění a orientace průchodů přitom citlivě navazuje historické stopy. Výslednou spletenou uliční síť je třeba vnímat symbolicky jako zvětšená textilní vlákna scelující obě městské části.
Šestý projekt – RE4 – zašel se svojí vizí nového městského centra ještě dál a představil možnou podobu Liberce v příštím století. Nové dopravní centrum, které určovala čtveřice hlavní témat (REunite, REconnect, REuse a Reintegrate), lemují vysokopodlažní domy vyrůstající z podnože nákupních center. Přes svoje odvážné měřítko hodící se spíše pro milionovou metropoli se projekt snaží přirozeným způsobem adaptovat stávající uliční síť. Samotný návrh ve zveličené formě upozorňuje na potenciál zvoleného místa. Všechny práce vzešlé z mezinárodního workshopu mají nadhled a pohlížejí na jednotlivé městské části s perspektivou několika dalších desetiletí a nejsou zatížení každodenní realitou.
Na závěr workshopu profesor Suchomel zmínil, že se právě skončený workshop svým charakterem obrací k počátkům vzniku školy před téměř dvaceti lety, kdy zprvu začínala formou letních workshopů za účasti předních českých architektů. Po založení školy v roce 1994 navázal na tento intenzivní způsob výuky mezinárodní workshop s kanadskými studenty a před dvěma lety díky architektovi Petru Janošovi také s milánskou polytechnikou.
Všech šest výsledných projektů z tohoto mezinárodního workshopu bude zařazeno mezi názorné příklady v závěrečné publikaci 'Ateliéru Liberec', která bude a předložena liberecké radnici na konci listopadu.
Více informaci >
0 komentářů
přidat komentář
