Výstava představí neobyčejný příběh architekta a inženýra Jaroslava Josefa Polívky (1886–1960). Polívka je zapomenutou osobností české i globální stavební kultury 20. století. Teprve v posledních letech bývá objevován jako blízký spolupracovník architekta Franka Lloyd Wrighta, zakladatele americké moderní architektury. Výstava návštěvníky seznámí s Polívkovým rozsáhlým dílem, sahajícím od roku 1910 do roku 1960, zvlášť s jeho brněnskými stopami i s jeho bohatým a plodným životem a dílem ve Spojených státech po roce 1939.
Jaroslav Josef Polívka (1886–1960) je zapomenutou osobností české i globální stavební kultury 20. století. Teprve v posledních letech bývá objevován jako blízký spolupracovník architekta Franka Lloyd Wrighta, zakladatele americké moderní architektury. Polívkův talent posouvat hranice technických možností stavebních struktur i přirozená schopnost spojovat lidi však významně přispěly i k budování evropské a tuzemské moderní a avantgardní architektury. Do spolupráce s Josefem Havlíčkem, Jaromírem Krejcarem, Kamilem Roškotem, Oldřichem Tylem, Adolfem Foehrem či Alexanderem Rottem, ale i do svých samostatných projektů vnášel nebývalou míru vizionářství a konstruktérské invence. Odolnost prokázal při Hospodářské krizi, kdy se nechal zaměstnat jako zástupce firmy Thermolux, což mu umožnilo začít studovat možnosti sklobetonových konstrukcí. To později využil při realizaci zemědělské burzy v Rotterdamu a československých pavilonů na světových výstavách v Paříži a v New Yorku. Se začátkem okupace a války zůstal ve Spojených státech zůstal , získal pozici výzkumníka na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se zabýval analýzou pnutí v materiálech, tzv. fotoelasticitou. Za války se nechal zaměstnat v docích firmy Henryho Kaisera a navrhoval konstrukce válečných lodí z prefabrikátů. V roce 1946 se seznámil s Frankem Lloyd Wrightem, o dva roky později se španělským konstruktérem Eduardem Torrojou a už od roku 1941 se znal s italským vynálezcem Paolem Chelazzim. S Wrightem navrhl celkem osm projektů, včetně Guggenheimova muzea v New Yorku. Pro návrh konstrukce utopické míli vysoké věže v Illinois seznámil Wrighta s Torrojou a pro projekt závodní tribuny v Belmontu v New Yorku navrhl využít dřívější vynález konstrukce přenosných hangárů, na němž spolupracoval s Chelazzim. V padesátých letech přednášel na Stanfordově univerzitě. Po celém sanfranciském zálivu zanechal řadu samostatných významných realizací: etážové garáže na Van Ness v San Franciscu, dům Midglen v Redwood City, čínský metodistický kostel v Oaklandu, vlastní dům a dům s typovým podnožím z monolitického betonu na Arch Street nebo kancelářskou budovu Tioga. Celý život hojně publikoval a podporoval kulturu a umění: znal se s bratry Havlovými, Alfonsem Muchou, Josefem Váchalem, Janem Konůpkem, Ladislavem Sutnarem či Rafaelem Kubelíkem. Po emigraci do Spojených států udržoval styky s architektem Antonínem Engelem a konstruktérem Františkem Kloknerem. Své profesi se nadšeně věnoval do posledních měsíců před smrtí.
Výstava je výstupem projektu specifického výzkumu č. FaVU-S-21-7358, realizovaného na FaVU VUT.
0 komentářů
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.