Informace o požární odolnosti dřevěných konstrukcí NOVATOP
Vložil
Tisková zpráva
30.06.2010 09:45
Tisková zpráva
30.06.2010 09:45
Přestože již velmi dobře známe, jakým způsobem dřevo hoří a jak se při působení vysokých teplot chová, zůstává i v současnosti celá řada otázek stále nezodpovězena. Je zcela jisté, že v praxi budou stále více aplikovány metodiky výpočtu požární odolnosti, nicméně s vývojem nových materiálů bude vždy nezbytné podrobení zkouškám. Ty nám umožní podrobně zmapovat jejich chování a zjištěné vlastnosti pak "překomponovat" do řeči čísel a vzorců.
Současné metodiky posuzování požární odolnosti konstrukcí jsou koordinované na evropské úrovni a dnes již nikdo nemůže zpochybnit jejich platnost. Faktem však zůstává to, že požární odolnost zjištěná samotnou zkouškou je vždy vyšší než hodnota zjištěná výpočtem. To je způsobeno řadou prvků zahrnutých ve výpočtech, určených k tomu, aby výsledky byly takzvaně "na straně bezpečnosti". Nejvýhodnější strategií v tomto směru (uvažováno v ekonomických souvislostech) se jeví provedení zkoušky požární odolnosti základní konstrukce a poté "dopočítání" dalších variant skladeb formou výpočtu.
Na přelomu května a června 2010 byly realizovány zkoušky požární odolnosti stěnových konstrukcí NOVATOP, a to v několika variantách, které výše uvedené informace přesně potvrzují. Zjištěné výsledky navíc zásadně předčily očekávání.
Na základě pečlivé přípravy a řady konzultací s předními odborníky v oboru bylo vybráno několik skladeb konstrukcí. Tyto skladby mohou svými výtečnými výsledky otevřít bránu k dalším typům staveb jako např. bytovým, průmyslovým anebo objektům se zvýšenými nároky na požární bezpečnost jako jsou školy nebo nemocnice.
Aby bylo využito provedení požárních zkoušek na maximum, všechny vzorky byly opatřeny teplotními čidly. Tyto "teploměry" byly napojeny na centrální počítač ve zkušební laboratoři, který vše zaznamenával. Informace tohoto charakteru slouží nejen pro potřebu realizace zkoušky podle normovaných postupů, ale v budoucnu tyto výsledky umožní vytváření tzv. rozšířených aplikací. Provádění rozšířené aplikace je v zásadě proces, kdy na základě vstupních informací (skladba požárně zkoušené konstrukce, záznamy z tepelného chování konstrukce), výpočtů a tabulkových hodnot je možná zjistit požární odolnost odvozených skladeb, aniž by byla potřeba tyto skladby také podrobit zkoušce požární odolnosti.
Dalším důvodem pro instalaci teplotních čidel je možnost zatřídění konstrukcí dřevostaveb do nižší třídy stavebních konstrukcí. Tato kategorizace stavebních konstrukcí je česká specialita a zjednodušeně říká, že typy stavebních konstrukcí máme tři. První (DP1) označuje konstrukce, které mají nehořlavou nosnou konstrukci (třída naprosto ignoruje skutečnost, že přestože ocel nehoří, při vysokých teplotách se hroutí). Druhá třída (DP2) zahrnuje konstrukce, které mohou obsahovat hořlavé prvky, ale např. nosná část nesmí být po dobu stanovené požární odolnosti vystavena teplotě vyšší než 300 °C. A to je ten důvod, proč je vhodné umístit čidla na povrch nosné dřevěné konstrukce. Pro úplnost třetí třída DP3 pokrývá vše ostatní. To znamená, že skladba, jejíž nosná dřevěná konstrukce sice začne odhořívat, ale splní všechny předpoklady pro klasifikaci pro například REI 45, dostane ještě korunku v podobě DP3. (Tato skutečnost by nebyla nikterak truchlivá, nebýt vyhlášky, která začala platit v roce 2008. Ta mimo jiné říká, že pro stavbu mateřské školy nesmí být použita právě konstrukce druhu DP3. A to bez ohledu na to, kolik minut dokáže požáru skutečně odolávat.)
Zajímavosti z průběhu zkoušek
Nebylo žádným překvapením, že skladba NOVATOP s dřevovláknitou fasádní izolací se sice vznítila a po několika desítkách minut se celá rozpálila doruda, ale zároveň sloužila jako ochranný štít. Díky této ochraně dosáhla tato skladba úžasnou odolnost 120 minut.
Další zajímavostí bylo chování čistého panelu NOVATOP bez přidaných vrstev. V průběhu požáru byla skrze průzor v peci pozorovatelná "krusta" zuhelnatělého dřeva, které se rozkládalo do typických kostek. Na základě zjednodušeného pravidla pro průběh odhořívání dřeva, které říká, že 1mm odhořívá přibližně jednu minutu, byla očekávána odolnost kolem 80 minut. Tento předpoklad se vyplnil téměř přesně.
Technické informace o zkušebních vzorcích:
VÝSLEDEK ZKOUŠKY: REI 120 (DP2) e>i
VÝSLEDEK ZKOUŠKY: REI 15 (DP2) / REI 60 (DP3)
Stanislav MÜLLER, DiS
portál www.drevo-stavba.info
Současné metodiky posuzování požární odolnosti konstrukcí jsou koordinované na evropské úrovni a dnes již nikdo nemůže zpochybnit jejich platnost. Faktem však zůstává to, že požární odolnost zjištěná samotnou zkouškou je vždy vyšší než hodnota zjištěná výpočtem. To je způsobeno řadou prvků zahrnutých ve výpočtech, určených k tomu, aby výsledky byly takzvaně "na straně bezpečnosti". Nejvýhodnější strategií v tomto směru (uvažováno v ekonomických souvislostech) se jeví provedení zkoušky požární odolnosti základní konstrukce a poté "dopočítání" dalších variant skladeb formou výpočtu.
Na přelomu května a června 2010 byly realizovány zkoušky požární odolnosti stěnových konstrukcí NOVATOP, a to v několika variantách, které výše uvedené informace přesně potvrzují. Zjištěné výsledky navíc zásadně předčily očekávání.
Na základě pečlivé přípravy a řady konzultací s předními odborníky v oboru bylo vybráno několik skladeb konstrukcí. Tyto skladby mohou svými výtečnými výsledky otevřít bránu k dalším typům staveb jako např. bytovým, průmyslovým anebo objektům se zvýšenými nároky na požární bezpečnost jako jsou školy nebo nemocnice.
Aby bylo využito provedení požárních zkoušek na maximum, všechny vzorky byly opatřeny teplotními čidly. Tyto "teploměry" byly napojeny na centrální počítač ve zkušební laboratoři, který vše zaznamenával. Informace tohoto charakteru slouží nejen pro potřebu realizace zkoušky podle normovaných postupů, ale v budoucnu tyto výsledky umožní vytváření tzv. rozšířených aplikací. Provádění rozšířené aplikace je v zásadě proces, kdy na základě vstupních informací (skladba požárně zkoušené konstrukce, záznamy z tepelného chování konstrukce), výpočtů a tabulkových hodnot je možná zjistit požární odolnost odvozených skladeb, aniž by byla potřeba tyto skladby také podrobit zkoušce požární odolnosti.
Dalším důvodem pro instalaci teplotních čidel je možnost zatřídění konstrukcí dřevostaveb do nižší třídy stavebních konstrukcí. Tato kategorizace stavebních konstrukcí je česká specialita a zjednodušeně říká, že typy stavebních konstrukcí máme tři. První (DP1) označuje konstrukce, které mají nehořlavou nosnou konstrukci (třída naprosto ignoruje skutečnost, že přestože ocel nehoří, při vysokých teplotách se hroutí). Druhá třída (DP2) zahrnuje konstrukce, které mohou obsahovat hořlavé prvky, ale např. nosná část nesmí být po dobu stanovené požární odolnosti vystavena teplotě vyšší než 300 °C. A to je ten důvod, proč je vhodné umístit čidla na povrch nosné dřevěné konstrukce. Pro úplnost třetí třída DP3 pokrývá vše ostatní. To znamená, že skladba, jejíž nosná dřevěná konstrukce sice začne odhořívat, ale splní všechny předpoklady pro klasifikaci pro například REI 45, dostane ještě korunku v podobě DP3. (Tato skutečnost by nebyla nikterak truchlivá, nebýt vyhlášky, která začala platit v roce 2008. Ta mimo jiné říká, že pro stavbu mateřské školy nesmí být použita právě konstrukce druhu DP3. A to bez ohledu na to, kolik minut dokáže požáru skutečně odolávat.)
Zajímavosti z průběhu zkoušek
Nebylo žádným překvapením, že skladba NOVATOP s dřevovláknitou fasádní izolací se sice vznítila a po několika desítkách minut se celá rozpálila doruda, ale zároveň sloužila jako ochranný štít. Díky této ochraně dosáhla tato skladba úžasnou odolnost 120 minut.
Další zajímavostí bylo chování čistého panelu NOVATOP bez přidaných vrstev. V průběhu požáru byla skrze průzor v peci pozorovatelná "krusta" zuhelnatělého dřeva, které se rozkládalo do typických kostek. Na základě zjednodušeného pravidla pro průběh odhořívání dřeva, které říká, že 1mm odhořívá přibližně jednu minutu, byla očekávána odolnost kolem 80 minut. Tento předpoklad se vyplnil téměř přesně.
Technické informace o zkušebních vzorcích:
 |
| Rozměr: | 3000 x 3000 mm |
| Zatížení: | 20 kN/m |
| Požárem zatížená strana: | exteriér |
| Celková tloušťka panelu: | 202 mm |
| Skladba panelu z požárem zatížené strany: |
|
| 1/ Omítka | tl. = 8 mm |
| 2/ Fasádní čedičová vlna | tl. = 100 mm; q = 100 kg/m³; lambda = 0,043 W/mK |
| 3/ NOVATOP Solid | tl. = 84 mm |
| 4/ Sádrovláknitá deska | tl. = 10 mm; q = 1000-1250 kg/m³; lambda = 0,32 W/mK (Fermacell) |
VÝSLEDEK ZKOUŠKY: REI 120 (DP2) e>i
 |
| Rozměr: | 3000 x 3000 mm |
| Zatížení: | 20 kN/m |
| Požárem zatížená strana: | neurčeno - symetrická skladba |
| Celková tloušťka panelu: | 104 mm |
| Skladba panelu: |
|
| 1/ Sádrovláknitá deska | tl. = 10 mm; q = 1000-1250 kg/m³; lambda = 0,32 W/mK (Fermacell) |
| 2/ NOVATOP Solid | tl. = 84 mm |
| 3/ Sádrovláknitá deska | tl. = 10 mm; q = 1000-1250 kg/m³; lambda = 0,32 W/mK (Fermacell) |
VÝSLEDEK ZKOUŠKY: REI 15 (DP2) / REI 60 (DP3)
Stanislav MÜLLER, DiS
portál www.drevo-stavba.info
0 komentářů
přidat komentář
