Architekt, teoretik architektury, urbanista. V současnosti žije v Provence. V Česku nejznámější představitel současného tradicionálu díky překladu knihy Architektura - volba nebo osud (Praha 2001, pův. London 1997, překlad Jaroslav Huťa).
Studium architektury: Stuttgart, nedokončeno 1968-74 praxe u Jamese Stirlinga, Londýn přednášející: Architectural Association, Londýn, Princeton, Yale ad. od 1988 konzultant Prince Charlese 2002 spoluzakladatel New School for Traditional Architecture & Urbanism (Charleston) Mladší bratr architekta Roba Kriera
Realizace: Málo uskutečněných staveb (Bývalá) vlastní vila, Seaside, Florida Piazza, Alessandria, Itálie, s Gabrielou Tagliaventi The Jorge M. Perez Architecture Center, University of Miami, Florida, 2005
L. Krier především proslul svými teoretickými texty, kresebnými plány na tradicionální obnovu dezurbanizovaných území evropských měst (Lucemburk, Paříž) a jako autor projektu nového města Poundbury (od 1988, jižní Anglie), vycházejícího z idejí Prince Charlese a postaveného na jeho pozemku. Výstavba byla zahájena v roce 1993, počítá se se čtyřmi etapami, rozvrženými zhruba do 20 let. Obec by mělo obývat celkem přibližně 5000 obyvatel.
Z Krierových myšlenek (podle knihy Architektura - volba nebo osud):
"V budoucí architektuře bude vláda jedné ›demokratické strany‹ nahrazena pluralismem, který je naším nejvyšším imperativem."
Moderní a některé historizující "stavby se >opičí< po letadlech, parnících a vlacích, po rafinériích, silech a nádražích, a místo aby svět obohatily, zaneřádily ho absurditou."
"Základní typologický inventář architektury je nutně omezen a nemůže být objevován donekonečna."
V architektuře "podobně jako v kategorii ›dobrých věcí života‹ [láska, pravidla chování, …] bývá individuální tvořivost potřebná jen zřídka. Básník nevynikne ani tak vynalézáním nových slov jako tím, že nám pomocí zvláštního uspořádání běžných výrazů umožní nově a poeticky poznávat náš život."
"Architektura našla svůj nejvyšší výraz v klasických řádech a ani armáda géniů ji nemůže vylepšit, stejně jako nelze zdokonalit orgány a kostru lidského těla."
"Výstavba a péče o město patří mezi nejvyšší cíle našich schopností a úsilí."
Tradiční neznamená vždy historizující, historismus (i modernistický) je nostalgický, přesto může být krásný a kvalitní
Nutno překonat falešný diktát "ducha doby", tvorba naopak "musí přesahovat … omezující zvláštnosti momentu svého vzniku," aby sdělovala "trvale platné … hodnoty".
Klasická architektura
"… má větší obecnou platnost než jazyk, jelikož je srozumitelná všem lidem bez nutného překladu."
je nadstranická, "protože je výrazem a výsadním nástrojem celé veřejné sféry."
je v souladu s trvale udržitelným rozvojem
je hierarchická (proti nerespektování osvědčených společenských a vizuálních struktur)
podporuje rozvoj ostatních umění a řemesel, tj. individuální činorodost (proti industrializaci, masovosti a "odcizení")
je krásná: "Není nic únavnějšího než ošklivost. Neznáme žádnou obranu proti efektu této rozkladné moci."