Sólo pro stále mladou dámu / 60 let oddělení dějin architektury MuMB

Šedesát / Sólo pro stále mladou dámu
60 let oddělení dějin architektury

23. 6. – 31. 12. 2022 – hrad Špilberk, střední křídlo

autor: Jindřich Chatrný (spolupráce Dagmar Černoušková, Lucie Valdhansová, Jiří Habarta, Filip Kyrc a Jiří Pikous)

Architektura (rodu ženského) je nestárnoucí „Dámou“. Provází lidstvo od úsvitu jeho dějin. Mnohdy avantgardní až extravagantní, inspirující, nezkrotná – jindy poddajná či poplatná své době, ale stále se proměňující.

Brno je významným a odbornou i laickou veřejnosti oceňovaným „ohniskem“ architektury dvacátého století. Tato skutečnost podnítila vznik oddělení dějin architektury v Muzeu města Brna, které bylo založeno 1. prosince 1962. Koncentrace, a především výjimečná kvalita staveb z období mezi válkami, z nichž mnohé začínaly chátrat nebo byly přestavovány, záhy podnítily Iloše Crhonka, zakladatele sbírky, zaměřit se na brněnskou architekturu meziválečného období. Začal shromažďovat náčrty, kresby, studie, plánovou dokumentaci, fotografie včetně negativů, písemnosti, modely staveb, nábytkové artefakty a další doklady, které souvisely nejen s architekturou Brna dvacátých a třicátých let 20. století. První významnou akvizicí se stal osobní fond architekta Bohumila Babánka. Poté následovaly archivy dalších osobnosti československé architektonické avantgardy: Otto Eislera, Bohuslava Fuchse, Jaroslava Grunta, Františka Kalivody, Jindřicha Kumpošta, Mojmíra Kyselky, Josefa Poláška, Oskara Pořísky, Jana Víška, Bedřicha Rozehnala a řada dalších. V muzeu se tak nachází unikátní sbírka od zhruba šedesáti českých a evropských autorů (Ludwig Mies van der Rohe, Adolf Loos, Marcel Breuer aj.). Toto pozoruhodné dílo, shromážděné mnohdy až v udivujícím rozsahu, přitom není neživým inventářem. Zvláště po sametové revoluci v roce 1989 došlo k výraznému uplatnění sbírek. Zejména tehdejší generace mladých architektů se přihlásila k tvůrčímu odkazu svých předchůdců, v němž našla vysoká hodnotová měřítka a podněty pro vlastní práci. Velmi cenná je sbírka pro přípravu obnovy staveb moderní architektury, z nichž mnohé jsou dnes chráněnými památkami. Metodické a stavebně-řemeslné postupy při obnově tohoto segmentu architektury jsou poněkud odlišné než u jiných historických staveb. Nelze si je představit bez původní plánové dokumentace, fotografií či technických zpráv. Nezbytnost těchto podkladů se právě v Brně prokázala například při stavbě repliky první důsledně funkcionalistické stavby v Československu, kterou byla Zemanova kavárna nebo při pietní restauraci vily Tugendhat a při obnově hotelu Avion.

Fondy jsou dnes nenahraditelným zdrojem poznaní, inspirací a potěšením pro celé generace odborníků, ale i milovníků moderní architektury u nás i v zahraničí. Svou osvícenou sběratelskou činností Iloš Crhonek výrazně přispěl k zachování dědictví meziválečné architektury a k obnovení její demokratické tradice. Crhonkovi následovníci úspěšně pokračují v akvizicích a badatelské práci, což prezentují odborné i široké veřejnosti formou četných výstavních, přednáškových a publikačních projektů. Oddělení dějin architektury se řadí svým významem právem po bok nejen pražského Národního technického muzea, ale i podobně zaměřených kulturních instituci ve světě.

Integrální součástí sbírek oddělení se v průběhu let staly i fondy úzce související s historií brněnské architektury, původně dislokované v dalších muzejních pracovištích, a to sbírky historického nábytku, vedut a lapidária (kamenické a kamenosochařské realizace, náhrobky, pomníky, pamětní desky, sádrové odlitky). Počet předmětů uložených v depozitářích tohoto specializovaného oddělení přesáhl již čtvrt milionu a nadále narůstá. K tomuto faktu přispělo v posledních letech získání osobních archivů architektů Ivana Rullera, Zdeňka Řiháka, Jana Dvořáka, Zdeňka Langa, Miroslava Gilwanna, Zdeňka Sklepka, Růženy Žertové a řady dalších.

Návštěvníci výstavy se seznámí s historií sbírky, ale také s rozsáhlou prezentační a publikační činností oddělení. Shlédnout ukázky nejcennějších sbírek spojených s jmény Le Corbusier, Frank Lloyd Wright, Jiří Kroha, Emil Králík, Jan Vaněk, Jindřich Halabala aj. Projekt proměnných vizuálních prezentací bude doprovázen cyklem přednášek s historiky a teoretiky architektury, besedami s rodinnými příslušníky architektů či jejich studenty. Aktuální informace o exponátech obměňovaných v průběhu výstavy a o doprovodných akcích budou zveřejňovány na webových a facebookových stránkách muzea.