Vídeň připravila brněnskému rodákovi Loosovi dvě výstavy
Vídeň – Ve Vídni se od tohoto týdne konají hned dvě výstavy věnované rakouskému průkopníkovi moderní architektury, brněnskému rodákovi Adolfu Loosovi (1870-1933). Písemnosti a dokumenty vystavuje vědecká knihovna města Vídně (Wienbibliothek) v budově vídeňské radnice, návrhy či modely domů pak ukazuje vídeňské Uměleckoprůmyslové muzeum (MAK). Muzea a výstavy mohou v Rakousku díky rozvolnění opatření proti šíření koronaviru od tohoto týdne opět přivítat návštěvníky.
Výstava radniční knihovny s neobvyklým názvem Gehet doch schnell die Ausstellung besuchen...! (Jen si pospěšte navštívit tu výstavu...!) se otvírá ve čtvrtek, na kdy připadá 150. výročí narození slavného architekta, který je podle knihovny "svými architektonickými díly neoddělitelně spjat s vídeňskou modernou a vůbec patří k průkopníkům mezinárodní moderní architektury".
Knihovna vystavuje především dopisy a další písemnosti a dokumenty ve svých prostorách, jejichž podobu v roce 1907 spoluutvářel právě Loos. Součástí prezentace je totiž také architektem navržená někdejší jídelna bytu tehdejšího nájemníka Friedricha Boskovitse. Nyní ho Vídeň využívá jako výstavní prostor. Speciálně kvůli aktuální výstavě se sem vrátil například servírovací vozík navržený Loosem.
Široké veřejnosti jsou méně známé Loosovy literární práce. Psal nejen odborné texty o teorii architektury, ale zabýval se také módním návrhářstvím, uměleckými řemesly, životním stylem, hudbou a mnohým dalším. Všechny toto aspekty má výstava plánovaná do 9. dubna příštího roku návštěvníkům přiblížit. Vídeňská knihovna přitom těží z toho, že v roce 2008 získala sbírku dokumentů z pozůstalosti loosovského badatele Franze Glücka.
"V ústředí přitom stojí píšící Loos, který – ještě než vznikl stavící Loos – o sobě nechal slyšet svými neortodoxními, provokujícími eseji a bonmoty," připomíná knihovna.
Výstavu, která se více zaměřuje na vlastní Loosovu architektonickou tvorbu, pořádá od úterý vídeňské Uměleckoprůmyslové muzeum (MAK). To shromáždilo na 100 architektonických návrhů, plánů, fotografií a také modelů domů z Loosova archivu muzea Albertina.
Výstava ADOLF LOOS. Privathäuser (ADOLF LOOS. Soukromé domy) tak přibližuje nerealizované i uskutečněné projekty s důrazem na rodinné domy, vily pro měšťáckou či uměleckou klientelu, ale také sociální bydlení. K vidění mají být do 14. března.
Architektura Adolfa Loose se vyznačuje nápadnou vnější strohostí. Zdobnost považoval za projev primitivismu, věcnost a účelnost za znaky kulturní vyspělosti.
Jeho realizace se dochovaly především ve Vídni, Praze, Brně, ale také v Paříži, Montreux a jinde v Evropě. K nejznámějším projektům architekta, který bývá označován za čelného představitele architektonického purismu, na českém území patří Müllerova vila v Praze nebo vila Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna. Jenom v České republice jeho autorství nese více než 30 budov a interiérů.
> https://mak.at/adolfloos
Výstava radniční knihovny s neobvyklým názvem Gehet doch schnell die Ausstellung besuchen...! (Jen si pospěšte navštívit tu výstavu...!) se otvírá ve čtvrtek, na kdy připadá 150. výročí narození slavného architekta, který je podle knihovny "svými architektonickými díly neoddělitelně spjat s vídeňskou modernou a vůbec patří k průkopníkům mezinárodní moderní architektury".
Knihovna vystavuje především dopisy a další písemnosti a dokumenty ve svých prostorách, jejichž podobu v roce 1907 spoluutvářel právě Loos. Součástí prezentace je totiž také architektem navržená někdejší jídelna bytu tehdejšího nájemníka Friedricha Boskovitse. Nyní ho Vídeň využívá jako výstavní prostor. Speciálně kvůli aktuální výstavě se sem vrátil například servírovací vozík navržený Loosem.
Široké veřejnosti jsou méně známé Loosovy literární práce. Psal nejen odborné texty o teorii architektury, ale zabýval se také módním návrhářstvím, uměleckými řemesly, životním stylem, hudbou a mnohým dalším. Všechny toto aspekty má výstava plánovaná do 9. dubna příštího roku návštěvníkům přiblížit. Vídeňská knihovna přitom těží z toho, že v roce 2008 získala sbírku dokumentů z pozůstalosti loosovského badatele Franze Glücka.
"V ústředí přitom stojí píšící Loos, který – ještě než vznikl stavící Loos – o sobě nechal slyšet svými neortodoxními, provokujícími eseji a bonmoty," připomíná knihovna.
Výstavu, která se více zaměřuje na vlastní Loosovu architektonickou tvorbu, pořádá od úterý vídeňské Uměleckoprůmyslové muzeum (MAK). To shromáždilo na 100 architektonických návrhů, plánů, fotografií a také modelů domů z Loosova archivu muzea Albertina.
Výstava ADOLF LOOS. Privathäuser (ADOLF LOOS. Soukromé domy) tak přibližuje nerealizované i uskutečněné projekty s důrazem na rodinné domy, vily pro měšťáckou či uměleckou klientelu, ale také sociální bydlení. K vidění mají být do 14. března.
Architektura Adolfa Loose se vyznačuje nápadnou vnější strohostí. Zdobnost považoval za projev primitivismu, věcnost a účelnost za znaky kulturní vyspělosti.
Jeho realizace se dochovaly především ve Vídni, Praze, Brně, ale také v Paříži, Montreux a jinde v Evropě. K nejznámějším projektům architekta, který bývá označován za čelného představitele architektonického purismu, na českém území patří Müllerova vila v Praze nebo vila Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna. Jenom v České republice jeho autorství nese více než 30 budov a interiérů.
> https://mak.at/adolfloos
0 komentářů
přidat komentář
