Havlova architektura - výstava ve vile Stiassni
Václav Havel by letos oslavil 90. narozeniny a při této příležitosti se Národní památkový ústav rozhodl připomenout jeho méně známou roli, tedy nikoli spisovatele a dramatika, disidenta a prezidenta, ale roli poučeného stavebníka a partnera slavných architektů v čele s Evou Jiřičnou, Bořkem Šípkem nebo Josefem Pleskotem. Výstava Havlova architektura bude k vidění v areálu brněnské vily Stiassni od pátku 18. září.
Václav Havel pocházel z rodiny stavebních podnikatelů – jeho děd postavil palác Lucerna, otec a strýc se podíleli na výstavbě vilové čtvrti Barrandov a slavných Barrandovských teras. Václav Havel se vydal jinou profesní cestou, která ho přivedla po roce 1989 až na post československého, později českého prezidenta. Ve vztahu k architektuře u veřejnosti nejvíce rezonuje jeho výrok přirovnávající paneláky ke „králikárnám“ z projevu 25. 2. 1990, kterým z panelové výstavby učinil poněkud nespravedlivě jeden ze symbolů éry nesvobody.
Jako stavebník se V. Havel věnoval především rehabilitaci Pražského hradu, kde byly v 90. letech obnoveny stavební intervence vzešlé ze spolupráce TGM se slovinským architektem Jože Plečnikem a jeho žákem Ottou Rothmayerem. Navázal spolupráci se světoznámými tvůrci – designérem Bořkem Šípkem (pracovna prezidenta) či architekty Evou Jiřičnou (oranžérie) a Josefem Pleskotem (Lví dvůr a Jelení příkop). Havlovým záměrem bylo Hrad „odkomunizovat“ a otevřít pro veřejnost, nejen ve smyslu fyzického odstranění bariér, ale také řadou špičkových kulturních akcí (výstavy, koncerty, přednášky atd.), což se mu podařilo v míře dosud nepřekonané.
Texty výstavních panelů zpracovala kurátorka Vlasta Loutocká ve spolupráci s vydavatelstvím Foibos Books, archivem Ivana M. Havla, Knihovnou Václava Havla a Nadací Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Panely a velkoformátové fotografie doplňují plastiky brněnského architekta, sochaře a pedagoga Zdeňka Makovského. „Pro výstavu se podařilo zapůjčit i atraktivní světelný model nerealizovaného návrhu umělecké instalace v prostoru pražského letiště ‚Letem světem s Václavem Havlem‘ z roku 2019 od architekta Petra Franty“ upozornila produkční Petra Svobodová.
„Kromě architektonických počinů spjatých přímo s Václavem Havlem výstava mapuje i stavitelskou činnost jeho předků od paláce Lucerna po Barrandovské terasy, včetně genealogického stromu doplněného unikátními rodinnými snímky z archivu Ivana M. Havla“ říká autorka výstavy Vlasta Loutocká.
Výstava bude k vidění ve výstavní a přednáškové budově v areálu vily Stiassni až do konce prosince 2026 (otevřeno vždy pondělí, pátek a víkend).
Václav Havel pocházel z rodiny stavebních podnikatelů – jeho děd postavil palác Lucerna, otec a strýc se podíleli na výstavbě vilové čtvrti Barrandov a slavných Barrandovských teras. Václav Havel se vydal jinou profesní cestou, která ho přivedla po roce 1989 až na post československého, později českého prezidenta. Ve vztahu k architektuře u veřejnosti nejvíce rezonuje jeho výrok přirovnávající paneláky ke „králikárnám“ z projevu 25. 2. 1990, kterým z panelové výstavby učinil poněkud nespravedlivě jeden ze symbolů éry nesvobody.
Jako stavebník se V. Havel věnoval především rehabilitaci Pražského hradu, kde byly v 90. letech obnoveny stavební intervence vzešlé ze spolupráce TGM se slovinským architektem Jože Plečnikem a jeho žákem Ottou Rothmayerem. Navázal spolupráci se světoznámými tvůrci – designérem Bořkem Šípkem (pracovna prezidenta) či architekty Evou Jiřičnou (oranžérie) a Josefem Pleskotem (Lví dvůr a Jelení příkop). Havlovým záměrem bylo Hrad „odkomunizovat“ a otevřít pro veřejnost, nejen ve smyslu fyzického odstranění bariér, ale také řadou špičkových kulturních akcí (výstavy, koncerty, přednášky atd.), což se mu podařilo v míře dosud nepřekonané.
Texty výstavních panelů zpracovala kurátorka Vlasta Loutocká ve spolupráci s vydavatelstvím Foibos Books, archivem Ivana M. Havla, Knihovnou Václava Havla a Nadací Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Panely a velkoformátové fotografie doplňují plastiky brněnského architekta, sochaře a pedagoga Zdeňka Makovského. „Pro výstavu se podařilo zapůjčit i atraktivní světelný model nerealizovaného návrhu umělecké instalace v prostoru pražského letiště ‚Letem světem s Václavem Havlem‘ z roku 2019 od architekta Petra Franty“ upozornila produkční Petra Svobodová.
„Kromě architektonických počinů spjatých přímo s Václavem Havlem výstava mapuje i stavitelskou činnost jeho předků od paláce Lucerna po Barrandovské terasy, včetně genealogického stromu doplněného unikátními rodinnými snímky z archivu Ivana M. Havla“ říká autorka výstavy Vlasta Loutocká.
Výstava bude k vidění ve výstavní a přednáškové budově v areálu vily Stiassni až do konce prosince 2026 (otevřeno vždy pondělí, pátek a víkend).
0 komentářů
přidat komentář
