Odborníci vítají přijetí zákona o podpoře bydlení, chtěli progresivnější podobu

Praha – Zákon o podpoře bydlení, který dnes schválila Sněmovna, přispěje podle odborníků z iniciativy Za bydlení k řešení bytové nouze v České republice. Věřili ale v jeho progresivnější podobu, než v jaké ho poslanci poslali ke schválení do Senátu. Iniciativa sdružující subjekty i jednotlivce z řad nevládních nezisko- vých organizací, poskytovatelů sociál- ních služeb, akademiků a akademiček a představitelů samospráv to uvedla v tiskové zprávě. Návrh vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za minulého ministra Ivana Bartoše (Piráti). Po odchodu Pirátů z vlády se ale podoba návrhu proměnila. Bartoš současnou podobu přijatého zákona označil za nedostatečnou.

"Nyní považujeme za klíčové, aby návrh zákona stihl projít zbývající částí schvalovacího procesu do konce stávajícího volebního období. Zákon je totiž nezbytným předpokladem jak pro systémové ukotvení fungujících nástrojů předcházení vyloučení ze standardního bydlení, tak potírání obchodu s chudobou," řekl Mikoláš Opletal z iniciativy Za bydlení.

Zákon o podpoře bydlení by měl pomoci hlavně lidem ohrožených bytovou nouzí. Počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Návrh čelil kritice opozičních hnutí ANO a SPD, která tvrdí, že vznikne náročný, drahý a složitý systém, ale víc bytů na trh nepřinese.

Přijetí zákona považuje za správné například náměstkyně olomouckého primátora Kateřina Dobrozemská (ProOlomouc a Piráti). "Z pohledu obce, která usiluje o koncepční řešení a především prevenci propadu domácností do bytové nouze, vítáme výsledek dnešního hlasování Poslanecké sněmovny. V České republice dlouhodobě chybí systém podpory bydlení, který by propojoval lokální úroveň s tou národní a který by zároveň obcím umožnil vybudovat systém podpory v bydlení 'na míru'. Věřím, že v každé obci najde uplatnění jak poradenství, tak nástroj bydlení s garancemi. Potřebujeme totiž motivovat soukromé pronajímatele, aby nevyužívané byty pronajímali," uvedla.

Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, kterých je v tuzemsku podle dostupných informací 205. Vláda předpokládala, že kvůli tomu vznikne 352 nových pracovních úvazků a finanční náklady budou představovat 348 milionů korun. Sněmovní výbor pro veřejnou správu ale snížil předpokládaný počet kontaktních míst na 115, která zákon stanoví. Vznikat budou hlavně tam, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí.

Bartoš na sociální síti X naopak ke schválené podobě zákona uvedl, že ho vládní koalice "úplně vykostila" a Sněmovnou prošla pouze jeho "ohlodaná kostra". "Vládu ani nezajímá, že zákon ušetří státu podle odborníků v budoucnu až čtyři miliardy. Opět se ukazuje, že práce ministra (Zbyňka) Stanjury (ODS) s rozpočtem je krátkozraká. A budoucnost lidí je mu ukradená. Zase styl 'po nás potopa'. S tím se za Piráty fakt neztotožňujeme," napsal na sociální síti.

Motoristé sobě ve vyjádření zaslaném ČTK označili zákon za další příklad neefektivního centralistického přístupu. "Místo řešení skutečných příčin bytové krize přináší pouze další byrokratickou zátěž. Kontaktní centra, která mají pomáhat lidem v bytové nouzi, budou ve skutečnosti rozdělovat neexistující byty. Tento systém povede k chaosu, nepřipravenosti a zneužívání, aniž by přinesl reálné řešení pro potřebné," míní.

Zákon má také na základě přijatého pozměňovacího návrhu Jiřího Havránka (ODS) pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Iniciativa Za bydlení tento krok dříve označila za jednu z věcí, která funkčnost zákona ohrožuje, jelikož je příliš přísný. Současný ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) ale v tiskové zprávě uvedl, že se s předsedy stran vládní koalice domluvil na navýšení koeficientu životního minima na 1,6. Přijatý zákon toto vládní rozhodnutí umožňuje.

Za správné tak považuje schválení zákona i socioekonom Akademie věd a odborník na problematiku bydlení Martin Lux. Konkrétní parametry, které nemusí být nyní v zákonu správně nastavené, může podle něj totiž kabinet podle potřeby změnit. "Po tomto zákonu se volá od poloviny 90. let a i když bylo několik pokusů, všechny selhaly. Je to opravdu obrovský úspěch a jsem si jist, že nový zákon bude efektivně řešit akutní bytovou nouzi, stejně jako ji předcházet," dodal Lux.