MÍSTOČerný čajový dům se zrcadlí na vodní hladině na jižním okraji velkorysé zahrady. Rozlehlá a výjimečně kultivovaná zahrada přechází plynule v borový les a její jižní hrana, kterou tvoří esovité jezírko s travnatými břehy, vytváří horizont výhledu z přilehlého rodinného domu. Čajový dům se na jejím břehu stal přirozenou součástí pečlivě modelované scenérie. Krásné výhledy směrem k lesu a na vodní hladinu v prvním plánu si hosté a hostitel mohou užívat i z čajového domu. Je to místo setkání s přáteli a rodinou, místo pro šálek dobrého čaje.
ČAJOVÝ DŮMZevnitř čajového domu se nabízí dvě roviny vnímání blízkého okolí a to rovina výhledů, která se odehrává pohledem do vzrostlé zahrady a lesa. Druhou rovinu nabízí částečné, nebo plné uzavření ve vnitřním prostoru, do kterého shora vstupuje světlo a vytváří hru slunečních paprsků ve zlatém tubusu střešního světlíku. Celý interiér je završen podhledem ve tvaru jehlanu, který přechází v kužel o částečně kruhové základně přecházející ve čtverec. Geometrie podhledu je vytvořena propletenými sisalovými provázky. Ohniště se nachází uprostřed místnosti, z níž je možné vyjít na rozlehlou verandu z modřínových fošen, která nabízí jedinečný zážitek pozorování vodní hladiny. Vnitřní prostor lze od vnějšího oddělit několika posuvnými dveřmi, které dokáží propojit interiér s vnější krajinou ve třech světových stranách. Vedle proplétaného stropu je dalším důležitým motivem vnitřního prostoru oblá hliněná stěna, do které je rafinovaně zakomponována "tokonama" neboli výklenek na květiny. Ten je tvořen třemi bambusovými vázami, které prochází do volného prostoru za hliněnou stěnou. Tento prostor je přístupný zvenku nejenom pro výměnu vody, ale také pro případné uložení čajového náčiní. Dům je úzce propojen s krajinou zahrady, čehož je dosaženo i zelenou střechou s travinami a barevnými květy sukulentů.
Celý je zahalen do černě opálených modřínových fošen a odtud plyne název Černý čajový dům.