Český národní pavilon na EXPO 2025
Architektura českého národního pavilonu, který se 13. dubna otevřel veřejnosti na Světové výstavě EXPO 2025 v Ósace, odráží myšlenku životní energie a neustálého rozvoje. Autorem návrhu je studio Apropos Architects, které pracuje s motivem spirály. Návštěvníci pavilonu procházejí 260 metrů dlouhou cestou, která se vine kolem objektu a postupně stoupá vzhůru přes čtyři patra až se vynoří na vyhlídkové střeše. Tento dynamický pohyb symbolizuje nejen plynutí času a rozvoj jedince, ale i osobní a společenský růst.
Do Ósaky se všeobecná světová výstavy EXPO 2025 vrací po 55 letech a studio Apropos Architects transparentním domem se skleněnou spirálou citlivě odkazuje na český pavilon v Japonsku z roku 1970.
Pavilon, umístěný na významné křižovatce pobřežní promenády a hlavního bulváru, je sám o sobě architektonickým exponátem. Upoutává pozornost svou siluetou, která se směrem vzhůru rozšiřuje a zdánlivě odporuje zemské gravitaci, a průhlednou skleněnou fasádou. Tato fasáda, tvořená tabulovým uměleckým sklem, nejen odkazuje na bohatou tradici českého sklářství, ale zároveň vytváří jedinečný výstavní prostor. Díky proměnlivému dennímu světlu se atmosféra interiéru neustále mění, čímž dodává expozici dynamiku a jedinečný vizuální zážitek.
Návštěvník pavilonu se při pohybu po galerijní cestě nejen fyzicky zapojuje, ale zároveň vstřebává umělecký obsah expozice, čímž posiluje svou vnitřní vitalitu. Architektura pavilonu podněcuje k pohybu vzhůru a fyzické aktivitě, zatímco expozice inspiruje k duševnímu zamyšlení. Dohromady tak vytvářejí prostor, který propojuje pohyb těla i mysli.
Na jedinečné multimediální instalaci uvnitř galerijní cesty se podíleli renomovaní čeští vizuální umělci. Výstava začíná monumentálním křišťálovým sousoším Stromy rostou do nebe od Ronyho Plesla. Hlavním vizuálním prvkem je kresebně-malířský narativ Jakuba Matušky aka Maskera, který se táhne po celém obvodu pavilonu. Jeho více než 200 metrů dlouhá kompozice se metaforicky roztáčí do spirály jako odraz lidského úsilí. Působivý audiovizuální zážitek umocňuje multimediální instalace od Lunchmeat Studia, která propojuje celý prostor. Cesta, spojující historické dědictví s inovativním uměním, zahrnuje také bronzovou sochu Akt na skále od Alfonse Muchy a fascinující skleněnou instalaci Herbarium od firmy Lasvit.
Vystavuje se také v architektonicky zajímavých nikách uvnitř tubusu. Na samotném vrcholu, dvanáct metrů nad zemí, rampa vede na prostornou vyhlídkovou terasu. Ta končí výraznou střešní "korunkou", kde se nachází VIP Lounge salónek. Odtud se otevírá nejen panorama klidného moře, ale i úchvatný pohled skrz prosklený světlík přímo dolů do auditoria.
Poslední kapitolu expozice a pomyslné cesty návštěvníka pavilonem tvoří schodiště z vyhlídky zpět dolů na zem. Je zasazeno do dutiny zdvojených stěn válce, které vedou do přízemí s restaurací, kde si lidé mohou vychutnat českou gastronomii. Vedle návštěvnického schodiště z vyhlídky do přízemí, se vnitřním tubusem vine druhé schodiště, které slouží auditoriu. Schodiště propojují tribuny auditoria, restauraci v přízemí a VIP salónek. Důmyslná kompozice obou schodišť zajišťuje jasné oddělení provozů výstavy a multifunkčního sálu. Bezbariérový přístup je zajištěn výtahem v západní části objektu.
Spirála návštěvnické cesty obtáčí centrální tubus multifunkčního sálu - auditoria. Tento prostor v srdci pavilonu s vnitřním průměrem 15,5 metru se tyčí do výšky 12 metrů nad terén a bude sloužit pro kulturní vystoupení, přednášky a další program. Je koncipován jako tzv. black box. Rampa se sedadly v auditoriu kopíruje obvod návštěvnické cesty, přičemž hlediště a galerie jsou na několika místech propojeny. Díky tomu lze tyto prostory variabilně oddělit nebo plynule spojit podle aktuálních potřeb.
Stropy a přiznané konstrukce jsou ponechány přiznané ve dřevě. Nosná konstrukce se skládá ze systému křížem laminovaných smrkových CLT panelů, které formují centrální soukruží auditoria s vloženými schodišti a výtahem. Jádro domu doplňují horizontálně kladené desky. Pomáhají tvarovat výstavní spirálu směrem ven a balkony multifunkčního sálu směrem dovnitř.
Objekt dosahuje výšky 16 metrů a půdorysně se dělí na 36 segmentů. Jednotlivé segmenty člení v nižších patrech kružnici, ve vyšších patrech plynule přecházejí do elipsy definující obálku a hmotu pavilonu. Prostor před pavilonem je řešen jako dřevěná paluba s boxy, kde si mohou návštěvníci i kolemjdoucí příjemně posedět a rozjímat.
Do Ósaky se všeobecná světová výstavy EXPO 2025 vrací po 55 letech a studio Apropos Architects transparentním domem se skleněnou spirálou citlivě odkazuje na český pavilon v Japonsku z roku 1970.
Pavilon, umístěný na významné křižovatce pobřežní promenády a hlavního bulváru, je sám o sobě architektonickým exponátem. Upoutává pozornost svou siluetou, která se směrem vzhůru rozšiřuje a zdánlivě odporuje zemské gravitaci, a průhlednou skleněnou fasádou. Tato fasáda, tvořená tabulovým uměleckým sklem, nejen odkazuje na bohatou tradici českého sklářství, ale zároveň vytváří jedinečný výstavní prostor. Díky proměnlivému dennímu světlu se atmosféra interiéru neustále mění, čímž dodává expozici dynamiku a jedinečný vizuální zážitek.
Návštěvník pavilonu se při pohybu po galerijní cestě nejen fyzicky zapojuje, ale zároveň vstřebává umělecký obsah expozice, čímž posiluje svou vnitřní vitalitu. Architektura pavilonu podněcuje k pohybu vzhůru a fyzické aktivitě, zatímco expozice inspiruje k duševnímu zamyšlení. Dohromady tak vytvářejí prostor, který propojuje pohyb těla i mysli.
Na jedinečné multimediální instalaci uvnitř galerijní cesty se podíleli renomovaní čeští vizuální umělci. Výstava začíná monumentálním křišťálovým sousoším Stromy rostou do nebe od Ronyho Plesla. Hlavním vizuálním prvkem je kresebně-malířský narativ Jakuba Matušky aka Maskera, který se táhne po celém obvodu pavilonu. Jeho více než 200 metrů dlouhá kompozice se metaforicky roztáčí do spirály jako odraz lidského úsilí. Působivý audiovizuální zážitek umocňuje multimediální instalace od Lunchmeat Studia, která propojuje celý prostor. Cesta, spojující historické dědictví s inovativním uměním, zahrnuje také bronzovou sochu Akt na skále od Alfonse Muchy a fascinující skleněnou instalaci Herbarium od firmy Lasvit.
Vystavuje se také v architektonicky zajímavých nikách uvnitř tubusu. Na samotném vrcholu, dvanáct metrů nad zemí, rampa vede na prostornou vyhlídkovou terasu. Ta končí výraznou střešní "korunkou", kde se nachází VIP Lounge salónek. Odtud se otevírá nejen panorama klidného moře, ale i úchvatný pohled skrz prosklený světlík přímo dolů do auditoria.
Poslední kapitolu expozice a pomyslné cesty návštěvníka pavilonem tvoří schodiště z vyhlídky zpět dolů na zem. Je zasazeno do dutiny zdvojených stěn válce, které vedou do přízemí s restaurací, kde si lidé mohou vychutnat českou gastronomii. Vedle návštěvnického schodiště z vyhlídky do přízemí, se vnitřním tubusem vine druhé schodiště, které slouží auditoriu. Schodiště propojují tribuny auditoria, restauraci v přízemí a VIP salónek. Důmyslná kompozice obou schodišť zajišťuje jasné oddělení provozů výstavy a multifunkčního sálu. Bezbariérový přístup je zajištěn výtahem v západní části objektu.
Spirála návštěvnické cesty obtáčí centrální tubus multifunkčního sálu - auditoria. Tento prostor v srdci pavilonu s vnitřním průměrem 15,5 metru se tyčí do výšky 12 metrů nad terén a bude sloužit pro kulturní vystoupení, přednášky a další program. Je koncipován jako tzv. black box. Rampa se sedadly v auditoriu kopíruje obvod návštěvnické cesty, přičemž hlediště a galerie jsou na několika místech propojeny. Díky tomu lze tyto prostory variabilně oddělit nebo plynule spojit podle aktuálních potřeb.
Stropy a přiznané konstrukce jsou ponechány přiznané ve dřevě. Nosná konstrukce se skládá ze systému křížem laminovaných smrkových CLT panelů, které formují centrální soukruží auditoria s vloženými schodišti a výtahem. Jádro domu doplňují horizontálně kladené desky. Pomáhají tvarovat výstavní spirálu směrem ven a balkony multifunkčního sálu směrem dovnitř.
Objekt dosahuje výšky 16 metrů a půdorysně se dělí na 36 segmentů. Jednotlivé segmenty člení v nižších patrech kružnici, ve vyšších patrech plynule přecházejí do elipsy definující obálku a hmotu pavilonu. Prostor před pavilonem je řešen jako dřevěná paluba s boxy, kde si mohou návštěvníci i kolemjdoucí příjemně posedět a rozjímat.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Pavilon ČR
Doležel
14.04.25 01:36
zobrazit všechny komentáře
