Šedesát devět
Rekonstrukce mezonetového bytu na pražském Žižkově
Zdaleka nikoliv pouze slavnou sexuální pozici reprezentuje číslo 69 zakódované v celém tomto interiéru. Ani jeho barvy nejsou nahodilým výběrem architekta. Inspirací jsou tentokrát obrazy.
Někdo současné umění chápe jako pouhou bytovou dekoraci. Pak jsou tu sběratelé, kteří jej sice umí ocenit, ale mají své bydlení často zaskládané uměleckými díly natolik, že se z něho stává depozitář. A pak jsou lidé, kteří sice nejsou nutně sběratelé, ale přesto si pořídí jednotky kvalitních děl pro své potěšení a jsou připraveni dát jim ve svém životním prostoru důstojné místo. Právě pro takové jsme navrhli rekonstrukci mezonetového bytu na Žižkově.
Do návrhu jsme zakomponovali dvojici výrazných obrazů a současně jsme návrh zakomponovali do obrazů. Šedesát devítka vykukuje z kapotáží topení i z nábytku, ale především je zastoupena přímo v obraze Vladimíra Houdka, který má pro majitele zvláštní význam včetně právě uvedeného čísla samotného. Nezvykle divoce tvarované okraje obrazu se zas třeba propisují do zakončení dvířek od kuchyňské linky. Setkání barevnosti obrazů i interiéru mluví samo za sebe. Kromě zřejmých vztahů jsou tu i ty méně nápadné jako je odstín stěrky za knihovnou. Ten byl namíchán tak, aby souzněl se zde umístěným obrazem Josefa Bolfa. K jeho noblesní melancholii odkazují svítidla ve tvaru slz, ale třeba i umístění v ose výhledu na Vodopád na slepé stěně žižkovského paneláku od Patrika Hábla. Před umělci zde není úniku, ale o umělcích to zde není. Jde o jednoduché bydlení pro mladou rodinu, která umění rozumí, umí jej ocenit a poradovat se z něj. Vytvoření interiéru, kde současné umění není zredukováno na zaměnitelnou dekoraci, jde samozřejmě ruku v ruce s řešením řady praktických problémů jako je rozšíření kuchyně či šatny, kapotáže technologií, vznik pracovny atd.
Byt jsme kompletně zrekonstruovali. Došlo k úpravě dispozice, výměně sanity, byly vyměněny veškeré povrchy, upraveno vytápění, doplněna klimatizace, přestavěno schodiště a k němu doplněno i trochu sakrálního osvětlení. Nábytek je navržen na míru – od postele přes skříně po jídelní stůl.
Někdo současné umění chápe jako pouhou bytovou dekoraci. Pak jsou tu sběratelé, kteří jej sice umí ocenit, ale mají své bydlení často zaskládané uměleckými díly natolik, že se z něho stává depozitář. A pak jsou lidé, kteří sice nejsou nutně sběratelé, ale přesto si pořídí jednotky kvalitních děl pro své potěšení a jsou připraveni dát jim ve svém životním prostoru důstojné místo. Právě pro takové jsme navrhli rekonstrukci mezonetového bytu na Žižkově.
Do návrhu jsme zakomponovali dvojici výrazných obrazů a současně jsme návrh zakomponovali do obrazů. Šedesát devítka vykukuje z kapotáží topení i z nábytku, ale především je zastoupena přímo v obraze Vladimíra Houdka, který má pro majitele zvláštní význam včetně právě uvedeného čísla samotného. Nezvykle divoce tvarované okraje obrazu se zas třeba propisují do zakončení dvířek od kuchyňské linky. Setkání barevnosti obrazů i interiéru mluví samo za sebe. Kromě zřejmých vztahů jsou tu i ty méně nápadné jako je odstín stěrky za knihovnou. Ten byl namíchán tak, aby souzněl se zde umístěným obrazem Josefa Bolfa. K jeho noblesní melancholii odkazují svítidla ve tvaru slz, ale třeba i umístění v ose výhledu na Vodopád na slepé stěně žižkovského paneláku od Patrika Hábla. Před umělci zde není úniku, ale o umělcích to zde není. Jde o jednoduché bydlení pro mladou rodinu, která umění rozumí, umí jej ocenit a poradovat se z něj. Vytvoření interiéru, kde současné umění není zredukováno na zaměnitelnou dekoraci, jde samozřejmě ruku v ruce s řešením řady praktických problémů jako je rozšíření kuchyně či šatny, kapotáže technologií, vznik pracovny atd.
Byt jsme kompletně zrekonstruovali. Došlo k úpravě dispozice, výměně sanity, byly vyměněny veškeré povrchy, upraveno vytápění, doplněna klimatizace, přestavěno schodiště a k němu doplněno i trochu sakrálního osvětlení. Nábytek je navržen na míru – od postele přes skříně po jídelní stůl.
0 komentářů
přidat komentář
