Vysněné město - výstava v Památníku Tomáše Bati
Výstava Vysněné město obarvuje Památník Tomáše Bati a přibližuje spolupráci Tomáše Bati s architektem Gahurou
U příležitosti 150. výročí narození Tomáše Bati a 135. výročí narození architekta Františka Lýdie Gahury barevně oživila Památník Tomáše Bati nová výstava s názvem Vysněné město. Připomíná jejich společnou vizi budování moderního Zlína ve 20. a 30. letech minulého století. Interaktivní expozice autorského týmu staví na kvalitách budovy, doplňuje je barevným akcentem a pomocí pohyblivých modelů zlínských staveb umožňuje návštěvníkům stát se spolutvůrci podoby města.
Výstava se nachází v nejvyšším patře památníku dokončeného podle návrhu Františka Lýdie Gahury v roce 1933. Velkorysému a čistému prostoru dominuje světlo vstupující do interiéru skrze vzorované katedrální sklo. Právě tyto kvality se staly aktivním prvkem instalace, která ve snové atmosféře rozvíjí představu Zlína jako modernistického města sdílenou mezi Baťou a Gahurou. Výstava vznikla podle konceptu autorského týmu složeného z Jana K. Rolníka (Capacity Expo), Kateřiny Průchové (Plus One Architects) a Filipa Hausera.
Hlavním médiem instalace se stalo světlo, které do interiéru proniká v měkké podobě skrz barevné fólie aplikované na skleněný plášť budovy. Vznikla tak jemně vrstvená světelná scenérie měnící se v průběhu dne. „Odkazujeme tím k umělecké práci osobností jako jsou Olafur Eliasson, James Turrell, Dan Flavin nebo Camilla Richter,“ říká jeden z autorů Jan K. Rolník z Capacity Expo.
Do prostoru jsou vloženy pohyblivé objekty inspirované zlínskou architekturou. „Modernistickou zástavbu v podobě továren, kolejí nebo Baťových domků jsme zjednodušili do geometrických tvarů a doplnili je o typickou venkovskou architekturu obalenou zrcadlovou vrstvou. Modely tak odrážejí barevné paprsky i realizované architektonické vize. Díky kolečkům mají návštěvníci možnost libovolně skládat vlastní prostorové situace," říká architektka výstavy Kateřina Průchová z ateliéru Plus One Architects.
„Důležité pro nás bylo s Gahurovým smýšlením o prostoru nebojovat, ale vést s ním tvůrčí dialog. Každý z našeho týmu – kunsthistorik, estetik, architekt, sochař i grafický designér – měl v tomto dialogu své slovo,“ říká grafik a spoluautor výstavy Filip Hauser. Na projektu spolupracoval také kunsthistorik Ondřej Horák. Společně hledali formu, která přiblíží nejen výslednou podobu Zlína, ale především proces jeho vzniku a dialog mezi Baťou a Gahurou.
Velkoformátový panel u vstupu do patra přibližuje návštěvníkům kontext a hloubku spolupráce mezi Baťou a Gahurou. Napříč instalací se objevují fragmenty autentických dialogů, které přibližují jejich uvažování a sladění. Textová vrstva je záměrně úsporná, výstava staví především na prostorovém a vizuálním prožitku. Expozice navržená přímo pro památník využívá jeho specifické kvality a nabízí koncentrovaný pohled na období největšího rozkvětu Zlína i jeho formování v moderní město.
U příležitosti 150. výročí narození Tomáše Bati a 135. výročí narození architekta Františka Lýdie Gahury barevně oživila Památník Tomáše Bati nová výstava s názvem Vysněné město. Připomíná jejich společnou vizi budování moderního Zlína ve 20. a 30. letech minulého století. Interaktivní expozice autorského týmu staví na kvalitách budovy, doplňuje je barevným akcentem a pomocí pohyblivých modelů zlínských staveb umožňuje návštěvníkům stát se spolutvůrci podoby města.
Výstava se nachází v nejvyšším patře památníku dokončeného podle návrhu Františka Lýdie Gahury v roce 1933. Velkorysému a čistému prostoru dominuje světlo vstupující do interiéru skrze vzorované katedrální sklo. Právě tyto kvality se staly aktivním prvkem instalace, která ve snové atmosféře rozvíjí představu Zlína jako modernistického města sdílenou mezi Baťou a Gahurou. Výstava vznikla podle konceptu autorského týmu složeného z Jana K. Rolníka (Capacity Expo), Kateřiny Průchové (Plus One Architects) a Filipa Hausera.
Hlavním médiem instalace se stalo světlo, které do interiéru proniká v měkké podobě skrz barevné fólie aplikované na skleněný plášť budovy. Vznikla tak jemně vrstvená světelná scenérie měnící se v průběhu dne. „Odkazujeme tím k umělecké práci osobností jako jsou Olafur Eliasson, James Turrell, Dan Flavin nebo Camilla Richter,“ říká jeden z autorů Jan K. Rolník z Capacity Expo.
Do prostoru jsou vloženy pohyblivé objekty inspirované zlínskou architekturou. „Modernistickou zástavbu v podobě továren, kolejí nebo Baťových domků jsme zjednodušili do geometrických tvarů a doplnili je o typickou venkovskou architekturu obalenou zrcadlovou vrstvou. Modely tak odrážejí barevné paprsky i realizované architektonické vize. Díky kolečkům mají návštěvníci možnost libovolně skládat vlastní prostorové situace," říká architektka výstavy Kateřina Průchová z ateliéru Plus One Architects.
„Důležité pro nás bylo s Gahurovým smýšlením o prostoru nebojovat, ale vést s ním tvůrčí dialog. Každý z našeho týmu – kunsthistorik, estetik, architekt, sochař i grafický designér – měl v tomto dialogu své slovo,“ říká grafik a spoluautor výstavy Filip Hauser. Na projektu spolupracoval také kunsthistorik Ondřej Horák. Společně hledali formu, která přiblíží nejen výslednou podobu Zlína, ale především proces jeho vzniku a dialog mezi Baťou a Gahurou.
Velkoformátový panel u vstupu do patra přibližuje návštěvníkům kontext a hloubku spolupráce mezi Baťou a Gahurou. Napříč instalací se objevují fragmenty autentických dialogů, které přibližují jejich uvažování a sladění. Textová vrstva je záměrně úsporná, výstava staví především na prostorovém a vizuálním prožitku. Expozice navržená přímo pro památník využívá jeho specifické kvality a nabízí koncentrovaný pohled na období největšího rozkvětu Zlína i jeho formování v moderní město.
0 komentářů
přidat komentář
