Brajnerův dvůr

Malebná krajina Vysočiny skrývá velkorysé stavení arcibiskupského dvora s počátkem sahajícím hluboko do historie. Objekt je složen z několika hospodářských staveb s uzavřeným dvorem, jemuž vévodí secesní vila z počátku 20. století. Zadáním investora bylo zhodnotit jednotlivé objekty a přiřadit jim budoucí funkce. Současně s tím byl požadavek vložit novou funkční vrstvu obsahující bydlení investora a jeho přátel a společenský prostor–sál pro pořádání různých aktivit. V současné době je dvůr využíván pro komunitní pobyty rodin, skautů, skupin dětí a mládeže apod.
Pro novou vrstvu zásadních stavebních úprav byl zvolen severovýchodní roh dvora. Toto místo navazuje na již funkční obytnou vilu umístěnou na ose dvora při jeho severním okraji. Vila je určena pro pobyt cca 25 osob. Bylo nutné zbourat původní objekty, které sloužily pro zázemí zaměstnanců bývalého jednotného zemědělského družstva. Byly zachovány původní kamenné sokly s částečně klenutým sklepením. Na jejich stopě vznikla moderní jednopodlažní přístavba s plochou střechou, která je v rohu dvora ukončena třípodlažní věží, navazující výškou na objekt stávajících chlévů se sedlovou střechou. Část objektu s klenutými chlévy byla zrekonstruovaná a nyní nabízí sál pro cca 100 lidí s předsálím a hygienickým zázemím. Celá nová vrstva objektů v původní stopě je obložena opálenými modřínovými latěmi na svislo včetně systému stínění posuvem a skládáním. Jednotícím prvkem interiéru je hliněná omítka, keramická dlažba–půdovka na podlaze sálu, dřevěné podlahy, stropy a obklady a černé kovové doplňky. V sálu jsou instalovány dřevěné atypické akustické panely na stropech i stěnách. Ubytovací část zahrnuje byt investora s hlavním obytným prostorem, ložnicí a pracovnou s výhledem do krajiny a 3 apartmány s kuchyňkou a hygienickým zázemím spojené bezbariérově s terénem.