Čajovna Blatná

Přestavba bývalého měšťanského pivovaru je dlouhý příběh, sahající až do samého počátku 3. tisíciletí. Tehdy mě jako studenta architektury oslovil kamarád Pepa, ukázal mi svoji novou nemovitost, a svěřil přání, že by chtěl jednou provozovat čajovnu. Rok na to se barákem prohnala povodeň, a rekonstrukce tak mohla zvolna začít. Původní ideje se během realizace různě proměňovaly, Pepa během stavby často připravoval nečekaná překvapení, někdy k mé radosti, někdy k údivu. Rozhodně se ale za ta dlouhá léta živelného procesu (v němž se stavělo jen podle útržkovitých nákresů a momentální nálady, ocelová konstrukce přístavby byla přes mé protesty navržena třetí osobou apodobně) do řešení silně promítla jeho svérázná osobnost. Téměř 18 let od počátku příběhu se zdá, že by čajovna mohla být v nejbližších letech zprovozněna. S dostatečným odstupem, který nám tempo stavby dovolilo, se zdá, že se ve výsledku podařilo zhmotnit ducha, kterým tato stavba odjakživa disponovala. Ten odolal i těžkým zkouškám v minulosti, kdy bylo okolní staré předměstí narušené silničním průtahem a panelovou výstavbou, a dům tak zůstal utopený a stísněný pod slepou opěrnou zdí. Díky nové vstupní schodišťové přístavbě, propojující původní a navýšenou úroveň, a také dalšímu venkovnímu schodišti vybudovanému následně městem, se tyto rány alespoň částečně léčí, a dosud nepřívětivá periferní zóna se pozvolna rehabilituje, v nemalé míře i díky Pepově záměru.