Lékárna Fakultní nemocnice Olomouc
Vzhledem ke skutečnosti, že podmínky pro provoz jednotlivých oddělení bývalé nemocniční lékárny byly nevyhovující a v některých aspektech nesplňovaly legislativní požadavky na provoz zařízení tohoto typu, kde mimo prodeje léčiv dochází především k jejich výrobě, rozhodlo se vedení Fakultní nemocnice v Olomouci pro realizaci novostavby nemocniční lékárny na vlastním doposud nezastavěném pozemku v areálu nemocnice a stavbu realizovalo z vlastních zdrojů. Současně bylo také regenerováno okolí stavby vysazením nové zeleně a zbudováním ploch pro pohyb zásobování.
Urbanistické řešení — Pozemek určený pro stavbu se nachází v sousedství ulice I. P. Pavlova, která je hlavní nástupní osou do areálu a je tak i jednou z nejrušnějších ulic. Terénní profil pozemku se svažuje jednak souběžně s ulicí I. P. Pavlova a navíc také směrem jihozápadním od osy uvedené ulice. Tato zmíněná terénní profilace umožňuje vymezit zásobovací a manipulační prostor do zadní části stavby, kde má terén nejnižší úroveň, a napojit jej tak přímo na skladovací prostory v jinak podzemním podlaží.
Objem budovy lékárny je tvořen dvěma hmotami definovanými z velké části současnou zástavbou v okolí pozemku. Přízemní objem je situován rovnoběžně s ulicí I. P. Pavlova a napomáhá tak tvořit souvislou uliční čáru, která byla v této lokalitě doposud narušená. Další stavby na jih od řešeného pozemku mají orientaci různoběžnou, proto se vyšší hmota lékárny z původně obdélníkového půdorysu zalamuje do tupého úhlu a přiklání se, avšak ne úplně, ke zmíněným stavbám. Dochází tak k propojení okolních objektů nově vloženým prvkem.
Architektonické řešení — Větší hmota lékárny má jednoduchý funkční a kompaktní tvar. Plné plochy fasády jsou propíchnuty okenními otvory pouze v místech, kde je to z hlediska provozu nutné. Okna jsou svým kruhovým nebo oválným tvarem výrazným oživením ploch. Tyto tvary symbolizují kruhové tablety nebo podélné, oválné ampule. Fasáda je řešena jako kontaktně zateplený plášť s grafikou rostlinných motivů odkazujících na původ léčiv v bylinách. Tato grafika je řešena dvouvrstvou omítkou – v podstatě novější verze kontrasgrafita. Ve vyšší budově je umístěno neveřejné těžiště provozu lékárny, tj. laboratorní provoz, specializovaná pracoviště sterilní přípravy a oddělení ředění cytostatik. V suterénu z pohledu ulice I.P.Pavlova se pak rozkládá centrální sklad léčiv pro celou nemocnici, který je díky svažitosti terénu přístupný pro zásobování ze zadní části lékárny přes zvýšenou nakládací rampu. Plocha před rampou je upravena pro otáčení vozidel zásobování a od okolního zvýšeného terénu ji odděluje opěrná železobetonová stěna, která z vnější strany současně tvoří zábradlí proti pádu kolemjdoucích osob do prostoru rampy.
Druhý, menší objem stavby, který je určený pro provoz veřejné části lékárny, tedy výdejny léčiv a zdravotních pomůcek, je přízemní část s podsklepením orientovaná do rušné ulice I. P. Pavlova. Její hlavní, prosklené průčelí kopíruje sklon terénu a provází tak kolemjdoucí podél celého objektu. Po celou tuto dobu umožňuje nahlédnout do interiéru a láká tak vstoupit dovnitř.
Architektonický záměr, aby tato nižší hmota v celé délce kopírovala spád ulice, navozuje dojem, že prosklení vyrůstá ze zeleně a atika také o několik metrů výše kopíruje zmíněný sklon. Toto si vyžádalo netradiční řešení v interiéru výdejny léčiv, která má podlahu logicky v rovině a je tedy s chodníkem různoběžná. Na jedné straně, kde je podlaha níže než terén, tak vzniká v interiéru pod prosklenou fasádou šikmý parapet, na opačné straně výdejny se pak stropní deska i s podlahou netradičně zalamuje a padá k patě skel, aby navazovala na terén vně v nižší úrovni.
Plné boční plochy této nižší hmoty jsou řešeny jako pohledové monolitické železobetonové stěny ze strany exteriéru i interiéru, mezi které je vložena tepelná izolace.
Dispoziční řešení — Obě hmoty lékárny jsou propojeny v provozně nejexponovanějších patrech, tedy v přízemí a nultém podlaží. Díky výše zmíněné profilaci terénu je jihovýchodní část nejnižšího, provozního, podlaží nad úrovní terénu, zatímco jeho severozápadní polovina je pod terénem. V části, která je nad úrovní terénu je navržena zvýšená rampa, která tvoří venkovní nástupní plochu pro prostor centrálního příjmu a výdeje léčiv. V návaznosti na uvedené prostory je v tomto podlaží umístěn archiv, sklady a také místnosti pro domovní techniku. Personál vstupuje do objektu ze severovýchodní strany, kde jsou lokalizovány šatny s hygienickým zázemím. Nalevo od vstupu pro personál je oddělení diagnostiky, také orientováno k jižní prosluněné straně. Ve středu půdorysné dispozice je navrženo schodiště, které propojuje všechna nadzemní podlaží. V zrcadle schodiště je umístěn osobní výtah, přímo naproti je umístěn výtah nákladní.
V přízemí se rozkládá variabilní, vzdušný prostor výdejny léčiv a zdravotních pomůcek s dostatečně dimenzovaným prostorem pro zázemí, které je optimálně umístěno těsně „za zády“ výdejních pultů. Toto zázemí tvoří jednak příruční sklady, ale také pracovny a sociální zařízení pro personál. V menší hmotě lékárny jsou za výdejnou léčiv také umístěny pracovny vedení lékárny, s vlastním vstupem umožňujícím přístup návštěvám a obchodníkům. V severovýchodní části půdorysu sídlí laboratoře galeniky, kde se připravují roztoky a masti, je zde také umístěna i výroba tablet.
Ve druhém podlaží se nachází dvě hlavní pracoviště. Jedním z nich je oddělení ředění cytostatik na severovýchodní straně, které je specifické mimořádně čistým provozem. Do jednotlivých prostor se vstupuje přes hygienické filtry a samotná práce probíhá v izolátorech, aby nedošlo k potřísnění personálu nebezpečným materiálem. Léčebné směsi se zde připravují na míru jednotlivým pacientům dle zadání jednotlivých klinik. Na opačné straně patra je v provozu oddělení kontroly, pracoviště klinických studií a také administrativně-provozní pracovny.
Třetí podlaží je provozně rozděleno na část laboratorní s oddělením sterilní přípravy a na část technickou na protější straně, kde celou plochu zaujímá domovní technika. Chladicí jednotky jsou umístěny na jakémsi vloženém, nezastřešeném dvorku v prostoru strojovny vzduchotechniky, aby byly skryté za fasádou domu a nevyčnívaly ani na střeše. Ve středu dispozice je knihovna plnící také funkci zasedací místnosti. Naproti knihovny, přes chodbu je místnost pro výrobu čištěné vody a servrovna. Pracoviště sterilní přípravy je od prostoru chodby odděleno prosklenou stěnou. Připravují se zde, sterilní roztoky, oční kapky, parenterální výživa, aj. Jedná se, stejně jako u části pro přípravu cytostatik, o oddělení s čistým provozem. Obě tato oddělení společně tvoří technologické srdce nové lékárny fakultní nemocnice.
Urbanistické řešení — Pozemek určený pro stavbu se nachází v sousedství ulice I. P. Pavlova, která je hlavní nástupní osou do areálu a je tak i jednou z nejrušnějších ulic. Terénní profil pozemku se svažuje jednak souběžně s ulicí I. P. Pavlova a navíc také směrem jihozápadním od osy uvedené ulice. Tato zmíněná terénní profilace umožňuje vymezit zásobovací a manipulační prostor do zadní části stavby, kde má terén nejnižší úroveň, a napojit jej tak přímo na skladovací prostory v jinak podzemním podlaží.
Objem budovy lékárny je tvořen dvěma hmotami definovanými z velké části současnou zástavbou v okolí pozemku. Přízemní objem je situován rovnoběžně s ulicí I. P. Pavlova a napomáhá tak tvořit souvislou uliční čáru, která byla v této lokalitě doposud narušená. Další stavby na jih od řešeného pozemku mají orientaci různoběžnou, proto se vyšší hmota lékárny z původně obdélníkového půdorysu zalamuje do tupého úhlu a přiklání se, avšak ne úplně, ke zmíněným stavbám. Dochází tak k propojení okolních objektů nově vloženým prvkem.
Architektonické řešení — Větší hmota lékárny má jednoduchý funkční a kompaktní tvar. Plné plochy fasády jsou propíchnuty okenními otvory pouze v místech, kde je to z hlediska provozu nutné. Okna jsou svým kruhovým nebo oválným tvarem výrazným oživením ploch. Tyto tvary symbolizují kruhové tablety nebo podélné, oválné ampule. Fasáda je řešena jako kontaktně zateplený plášť s grafikou rostlinných motivů odkazujících na původ léčiv v bylinách. Tato grafika je řešena dvouvrstvou omítkou – v podstatě novější verze kontrasgrafita. Ve vyšší budově je umístěno neveřejné těžiště provozu lékárny, tj. laboratorní provoz, specializovaná pracoviště sterilní přípravy a oddělení ředění cytostatik. V suterénu z pohledu ulice I.P.Pavlova se pak rozkládá centrální sklad léčiv pro celou nemocnici, který je díky svažitosti terénu přístupný pro zásobování ze zadní části lékárny přes zvýšenou nakládací rampu. Plocha před rampou je upravena pro otáčení vozidel zásobování a od okolního zvýšeného terénu ji odděluje opěrná železobetonová stěna, která z vnější strany současně tvoří zábradlí proti pádu kolemjdoucích osob do prostoru rampy.
Druhý, menší objem stavby, který je určený pro provoz veřejné části lékárny, tedy výdejny léčiv a zdravotních pomůcek, je přízemní část s podsklepením orientovaná do rušné ulice I. P. Pavlova. Její hlavní, prosklené průčelí kopíruje sklon terénu a provází tak kolemjdoucí podél celého objektu. Po celou tuto dobu umožňuje nahlédnout do interiéru a láká tak vstoupit dovnitř.
Architektonický záměr, aby tato nižší hmota v celé délce kopírovala spád ulice, navozuje dojem, že prosklení vyrůstá ze zeleně a atika také o několik metrů výše kopíruje zmíněný sklon. Toto si vyžádalo netradiční řešení v interiéru výdejny léčiv, která má podlahu logicky v rovině a je tedy s chodníkem různoběžná. Na jedné straně, kde je podlaha níže než terén, tak vzniká v interiéru pod prosklenou fasádou šikmý parapet, na opačné straně výdejny se pak stropní deska i s podlahou netradičně zalamuje a padá k patě skel, aby navazovala na terén vně v nižší úrovni.
Plné boční plochy této nižší hmoty jsou řešeny jako pohledové monolitické železobetonové stěny ze strany exteriéru i interiéru, mezi které je vložena tepelná izolace.
Dispoziční řešení — Obě hmoty lékárny jsou propojeny v provozně nejexponovanějších patrech, tedy v přízemí a nultém podlaží. Díky výše zmíněné profilaci terénu je jihovýchodní část nejnižšího, provozního, podlaží nad úrovní terénu, zatímco jeho severozápadní polovina je pod terénem. V části, která je nad úrovní terénu je navržena zvýšená rampa, která tvoří venkovní nástupní plochu pro prostor centrálního příjmu a výdeje léčiv. V návaznosti na uvedené prostory je v tomto podlaží umístěn archiv, sklady a také místnosti pro domovní techniku. Personál vstupuje do objektu ze severovýchodní strany, kde jsou lokalizovány šatny s hygienickým zázemím. Nalevo od vstupu pro personál je oddělení diagnostiky, také orientováno k jižní prosluněné straně. Ve středu půdorysné dispozice je navrženo schodiště, které propojuje všechna nadzemní podlaží. V zrcadle schodiště je umístěn osobní výtah, přímo naproti je umístěn výtah nákladní.
V přízemí se rozkládá variabilní, vzdušný prostor výdejny léčiv a zdravotních pomůcek s dostatečně dimenzovaným prostorem pro zázemí, které je optimálně umístěno těsně „za zády“ výdejních pultů. Toto zázemí tvoří jednak příruční sklady, ale také pracovny a sociální zařízení pro personál. V menší hmotě lékárny jsou za výdejnou léčiv také umístěny pracovny vedení lékárny, s vlastním vstupem umožňujícím přístup návštěvám a obchodníkům. V severovýchodní části půdorysu sídlí laboratoře galeniky, kde se připravují roztoky a masti, je zde také umístěna i výroba tablet.
Ve druhém podlaží se nachází dvě hlavní pracoviště. Jedním z nich je oddělení ředění cytostatik na severovýchodní straně, které je specifické mimořádně čistým provozem. Do jednotlivých prostor se vstupuje přes hygienické filtry a samotná práce probíhá v izolátorech, aby nedošlo k potřísnění personálu nebezpečným materiálem. Léčebné směsi se zde připravují na míru jednotlivým pacientům dle zadání jednotlivých klinik. Na opačné straně patra je v provozu oddělení kontroly, pracoviště klinických studií a také administrativně-provozní pracovny.
Třetí podlaží je provozně rozděleno na část laboratorní s oddělením sterilní přípravy a na část technickou na protější straně, kde celou plochu zaujímá domovní technika. Chladicí jednotky jsou umístěny na jakémsi vloženém, nezastřešeném dvorku v prostoru strojovny vzduchotechniky, aby byly skryté za fasádou domu a nevyčnívaly ani na střeše. Ve středu dispozice je knihovna plnící také funkci zasedací místnosti. Naproti knihovny, přes chodbu je místnost pro výrobu čištěné vody a servrovna. Pracoviště sterilní přípravy je od prostoru chodby odděleno prosklenou stěnou. Připravují se zde, sterilní roztoky, oční kapky, parenterální výživa, aj. Jedná se, stejně jako u části pro přípravu cytostatik, o oddělení s čistým provozem. Obě tato oddělení společně tvoří technologické srdce nové lékárny fakultní nemocnice.
0 comments
add comment
