Parcela je umístěna na z hlediska celého města jedinečném místě. Jeho význam je dán polohou na ose Hrnčířské ulice a v průběhu Bílinské ulice, tedy na jakémsi „zlatém kříži“ nebo těžišti města. Tento fakt je posílen vztyčenou sochou sv. Antonína právě před dotčenou parcelou. Atmosféra je o to intenzivnější, že na tomto místě stály ještě do sedmdesátých let domy významné pro život i obraz města - dům se známou prodejnou skla a porcelánu „Hocke“ a dům se slavnou kavárnou „Falk“ na místě rodného domu malíře Rafaela Mengse. O charakteru celé bývalé uliční fronty dnes vypovídají dva sousední zachované domy. Návrh vychází z výše uvedených skutečností a snaží se je citlivě promítnout do architektury stavby. Tomu napomáhá i investorem navržené využití objektu a zvolená velikost investice. Je tím dáno místu odpovídající měřítko i charakter. Cílem architektonického návrhu bylo vytvořit klidný silný dům, který by potvrdil jedinečnost místa. Pro vytvoření takového účinu je zvoleno použití jednoduchých prostředků v kvalitních proporcích, detailech a materiálech. Mimořádný vztah navrženého domu k soše svatého Antonína je vyjádřen členěním fasády a měřítkem otvorů nekonkurujícím proporcím a tvarům skulptury. Důstojnost místa i domu je vyjádřena osovou kompozicí a klasickým traktováním fasády - „piano nobile“ se světlými obchodními prostory, střední část zpevňující celek a poslední patro řešené ve fasádě jako sloupová kulisa s odkazem například na štíty renesančních domů. Zadní část domu se od té přední významně liší. Je členěna již v samotných objemech a vytváří tak možnost reagovat na nevýraznou atmosféru prostoru před Okresním úřadem. Stavební čára je zde tvořena pouze zídkou vstupního prostoru do objektu doplněnou o konstrukce pro popínavou zeleň a keře. V dalších podlažích je stavební čára posunuta více do hloubky parcely a fasáda je dále členěna ozeleněnými terasami druhého patra a zimními zahradami třetího patra. Výrazným prvkem je věž vertikálních komunikací.