Rekonstrukce vily u řeky

V Náchodě je hodně kvalitních domů z období první republiky. Kromě staveb významných architektů jsou ve městě i menší stavby místních stavitelů, kteří měli ambice obstát se svým názorem v dobových architektonických souvislostech. Jednou z takových staveb je dvojice stejných vilek z roku 1923 ve stylu art deco poblíž řeky v centru města. Jeden z těchto domů si majitelé postupem času upravili sami a uskutečnili si tak „svůj sen“. Druhý dům zůstal neudržován a byl již v roce v podstatě dožilý. V roce 2014 využili příležitost koupit tento druhý dům noví majitelé. Rozhodli se provést důslednější rekonstrukci a vnést do přestavby svůj kulturní pocit získaný ve městě, kde architektura z první republiky není jen kulisou z minulosti, ale je každodenní přítomností. Mezi domy po přestavbách vzniklo nové napětí a určitá forma dialogu o naší současnosti.
Objekt vily u řeky zaujal stavebníky kromě výhodné polohy uprostřed města i svým příběhem původního architekta. V domě byl pocit nostalgie, kterou nová rekonstrukce mohla obohatit o současnou atmosféru. Dům ale nebyl již zcela původní. Měl za sebou již velký stavební zásah do podkroví se stavbou nového vikýře provedenou v polovině minulého století, který předefinoval střechu původního domu. Aby se dům po letech opět nadechl, bylo nutné navrhnout řadu změn. Změnit funkční upořádání dispozice původního domu, orientaci hlavních místností ke světovým stranám a orientovat místnosti místo do ulice směrem do zahrady. Stanovit hranu, rozdělující minulost od současnosti. Rozdíl „dříve“ a „nyní“ je v tomto domě v technologii stavění a „systému“ skladby výtvarné koncepce. Nová vrstva domu v celku i detailech je výrazně technicistní proti artistnímu pojetí původního stavby.
Dům před rekonstrukcí obsahoval řadu prvků, které bylo zapotřebí nahradit. Například vstupní veranda byla již tak staticky narušená, že ji bylo nutné snést. V domě byla také řada nepůvodních improvizací obyvatel, které do domu nepařily a bylo nutné je odstranit. S některými prvky bylo nutné se v návrhu vyrovnat, jako například s nepůvodním střešním vikýřem do zahrady. Současně bylo možné ponechat, opravit a repasovat řadu stavebních prvků určujících charakter stavby.
Architektonický návrh úprav je ve výsledku kombinací původních prvků a k nim přidané současné vrstvy v místech stavebních změn. Nové prvky, jako je ze sendvičových panelů smontovaná veranda, průčelí do zahrady nebo průčelí v místě schodiště, jsou na fasádě navrženy z desek Corten. Přírodní charakter ocelových desek s rezivějícím povrchem tak doplňuje původní omítky, dekorativní vlys, kamenný sokl a dřevěné hlavy trámů střechy. Dům má novou plechovou krytinu. Střecha a fasáda jsou sjednoceny barevně do bílé barvy, která stavbu výtvarně zjednodušuje a ponechává lépe vyniknout tvaru domu a plastickému členění původní fasády. V interiéru proběhlá stavba obnažila řadu prvků, jako například zdivo v suterénu a konstrukce krovu v podkroví, a také doplnila dům o nové motivy, jako provedený shoz prádla z hliníkového plechu procházející interiérem domu.
Dům získal po stavebních úpravách kombinaci různých průhledů skrze otvory a vnitřní prostory. Jednak směrem do zahrady, ale i do ulice. Dispoziční uspořádání domu rekonstrukce upravila s ohledem na současné potřeby majitelů. Orientace místností využívá skutečnosti, že zahrada u domu je uzavřena zdí technické budovy v sousedství a poskytuje tedy značné soukromí. Místnosti v přízemí jsou nově propojeny do jednoho prostoru a spojeny velkými okny s terasou a se zahradou.
Dům jsme chtěli navrhnout tak, aby se nepodbízel. Zdá se mi, že uskutečnění myšlenek v dnešní době trvá dlouho a není snadné se jich dočkat. Proto záleží, aby v myšlenkách byla jiskra, která zůstane.