Jan Bočan oceněn Poctou ČKA

Česká komora architektů (ČKA) udělí ocenění Pocta ČKA za rok 2020 im memoriam profesoru Janu Bočanovi, na základě jeho mimořádné architektonické tvorby, ale také s ohledem na jeho nepřehlédnutelnou peda- gogickou působnost na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Oceněním vzdává Komora od roku 2000 hold význačným osobnostem z oblasti architektury. Bude slavnostně předáno na nominačním večeru České ceny za architekturu v Kotelně v areálu Uhelného mlýna v Libčicích nad Vltavou ve čtvrtek 24. června 2021.

Návrhy na udělení Pocty podává každoročně odborná veřejnost včetně členů jednotlivých orgánů České komory architektů. Z nominací pak laureáty vybírá odborná porota. V té, která navrhla udělení Pocty ČKA za rok 2020 profesoru Janu Bočanovi, usedli architekti Radko Květ, Jiří Opočenský a Jan Šépka a teoretička Vendula Hnídková a publicistka a kritička Karolína Jirkalová. Česká komora architektů uděluje toto ocenění osobnostem v oboru, které se svou prací a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury.

Pocta ČKA za rok 2020 – profesor Jan Bočan

Profesor Jan Bočan (17. října 1937, Český Brod — 10. prosince 2010, Praha) byl český architekt a vysokoškolský pedagog spjatý s Fakultou architektury ČVUT v Praze. Vystudoval ji v roce 1962 a v roce 1990 se na ni vrátil jako vedoucí ateliéru. V polistopadovém období byl jedním z klíčových pedagogů určujících směr a způsob vedení ateliérů a výuky architektury v ČR. V roce 2006 byl jmenován profesorem.

První profesní uplatnění našel v národním podniku Konstruktiva. Jeho stěžejním působištěm se ovšem stal ateliér Beta, který vedl architekt Jan Šrámek.

Jako spoluautor je podepsaný pod návrhem nové budovy pražského hlavního nádraží (1973), interiérů pražského hotelu InterContinental (1974), pražského sídliště Velká Ohrada (začátek realizace 1978) nebo hned několika budov zastupitelských úřadů – např. objekt velvyslanectví v Londýně (1971), Stockholmu (1972) či interiéry ambasády v Brasilii (1973).

Za objekt velvyslanectví v Londýně mu byla, spolu s kolektivem autorů, udělena Cena za nejlepší realizaci roku 1971 od Unie britských architektů RIBA.

Jan Bočan je autorem diplomatické čtvrti v Praze Tróji (začátek realizace 1989) nebo české ambasády v Tbilisi (2005). Realizace ambasády v Tbilisi byla v roce 2005 oceněna Svazem architektů a Ministerstvem výstavby Gruzie. Jan Bočan současně působil na Gruzínské technické univerzitě v Tbilisi, kde mu byl udělen čestný titul profesora. Do Gruzie přinesl princip evropské výuky a současně přispěl k zintenzivnění česko-gruzínských kulturních vztahů.

Navzdory výraznému autorskému rukopisu a oceňovaným řešením se Jan Bočan odmítal usadit ve struktuře normalizační společnosti, což bylo mnohdy spjato členstvím v komunistické straně, pro které se, jak sám Bočan zdůrazňoval, nikdy nerozhodl.

Setrvale praktikovaná týmová forma tvorby se stala dominantním principem, do kterého Jan Bočan zasvěcoval adepty architektury během své pedagogické činnosti na ČVUT v Praze. Z ateliéru Jana Bočana vzešla řada architektů, kteří se zdárně prosazují na tuzemské architektonické scéně.

Porota Pocty ČKA navrhla udělit ocenění Janu Bočanovi za "celoživotní přínos v oboru architektury, ale i za jeho formativní vliv na nastupující generaci architektů během pedagogického působení na ČVUT v Praze."