Budoucí architekti představili své vize rozvoje Liberce
Liberec - Adepti architektury z Technické univerzity v Liberci představili dnes na radnici své vize budoucího rozvoje stotisícového města. V projektech se objevila řada nových a neotřelých nápadů, třeba lanovka z centra na Broumovskou, ale i myšlenky, které se vracejí s železnou pravidelností. Příkladem může být tunel pod nádražím, o němž se uvažovalo už ve 30. letech minulého století.
Není příliš pravděpodobné, že by se nápady dostaly do nového územního plánu, který je v současné době v procesu schvalování, řekl dnes ČTK primátorčin náměstek pro rozvoj Jiří Rutkovský (Unie pro sport a zdraví).
Rutkovského nejvíce zaujalo navrhované využití plochy vlakového nádraží, které dnes spolu s průtahem rozděluje město na východní a západní část. "Je to jednoznačně nejzajímavější námět, uvědomuji si ale složitost přestavby této plochy a projednávání s dotčenými dopravci," řekl Rutkovský. Vizi uvolnění tohoto prostoru během 20 až 30 let ale přesto považuje za dobrou.
Své strukturální plány rozvoje města v příštích 30 až 50 letech, které jsou doplněním územního plánu, představilo dnes pět týmů. Přestože se v mnohém lišily, v základních bodech se shodovaly. Za jeden z klíčových problémů považují budoucí architekti právě rozdělení města silnicí a železnicí. Pro pěšího je tato hranice prakticky nepřekonatelná. V projektech se proto vedle již zmíněného tunelu či pasáže objevil třeba i návrh přikrýt nádraží a silnici zatravněným a ozeleněným valem, oblast přemostit nebo nádraží i silnici vést pod zemí. Všichni počítali s dalším využitím ploch pro rozvoj města i pro bytovou výstavbu.
Všechny projekty také počítají se zachováním současných hranic města a brání jeho dalšímu rozšiřování. Budoucí rozvoj vidí mladí architekti především ve využití proluk a nezastavěných míst a v zahušťování zástavby v centru, nikoli v expanzi do krajiny. Ve městě je podle jejich odhadů prostor pro další 30.000 bytů. Podobně se snaží co nejlépe využít i plochy průmyslových a obchodních zón. Mezi zajímavé nápady patří přemístění teplárny a spalovny z města na okraj. Uvolněný prostor by byl zčásti využit pro bydlení a část v záplavové zóně by se změnila v park.
Studenti vůbec kladli velký důraz na zeleň a využití řeky Nisy v životě města, vytvořením zeleného pásu kolem ní. Celkově se snažili ve svých projektech zklidnit dopravu svedením do tunelů a posílit veřejnou a alternativní dopravu. Ulice, které dnes slouží dopravě a jako parkoviště, jako je třída 1. máje nebo Dr. Milady Horákové, by rádi proměnili v aleje podobné Masarykově třídě směrem do Lidových sadů. "Spousta těch věcí se možná může dnes zdát nerealizovatelných a přehnaných, ale mohou posloužit jako doporučení, kam rozvoj směrovat," řekl ČTK vedoucí projektu Jiří Janďourek z Fakulty umění a architektury TUL.
Není příliš pravděpodobné, že by se nápady dostaly do nového územního plánu, který je v současné době v procesu schvalování, řekl dnes ČTK primátorčin náměstek pro rozvoj Jiří Rutkovský (Unie pro sport a zdraví).
Rutkovského nejvíce zaujalo navrhované využití plochy vlakového nádraží, které dnes spolu s průtahem rozděluje město na východní a západní část. "Je to jednoznačně nejzajímavější námět, uvědomuji si ale složitost přestavby této plochy a projednávání s dotčenými dopravci," řekl Rutkovský. Vizi uvolnění tohoto prostoru během 20 až 30 let ale přesto považuje za dobrou.
Své strukturální plány rozvoje města v příštích 30 až 50 letech, které jsou doplněním územního plánu, představilo dnes pět týmů. Přestože se v mnohém lišily, v základních bodech se shodovaly. Za jeden z klíčových problémů považují budoucí architekti právě rozdělení města silnicí a železnicí. Pro pěšího je tato hranice prakticky nepřekonatelná. V projektech se proto vedle již zmíněného tunelu či pasáže objevil třeba i návrh přikrýt nádraží a silnici zatravněným a ozeleněným valem, oblast přemostit nebo nádraží i silnici vést pod zemí. Všichni počítali s dalším využitím ploch pro rozvoj města i pro bytovou výstavbu.
Všechny projekty také počítají se zachováním současných hranic města a brání jeho dalšímu rozšiřování. Budoucí rozvoj vidí mladí architekti především ve využití proluk a nezastavěných míst a v zahušťování zástavby v centru, nikoli v expanzi do krajiny. Ve městě je podle jejich odhadů prostor pro další 30.000 bytů. Podobně se snaží co nejlépe využít i plochy průmyslových a obchodních zón. Mezi zajímavé nápady patří přemístění teplárny a spalovny z města na okraj. Uvolněný prostor by byl zčásti využit pro bydlení a část v záplavové zóně by se změnila v park.
Studenti vůbec kladli velký důraz na zeleň a využití řeky Nisy v životě města, vytvořením zeleného pásu kolem ní. Celkově se snažili ve svých projektech zklidnit dopravu svedením do tunelů a posílit veřejnou a alternativní dopravu. Ulice, které dnes slouží dopravě a jako parkoviště, jako je třída 1. máje nebo Dr. Milady Horákové, by rádi proměnili v aleje podobné Masarykově třídě směrem do Lidových sadů. "Spousta těch věcí se možná může dnes zdát nerealizovatelných a přehnaných, ale mohou posloužit jako doporučení, kam rozvoj směrovat," řekl ČTK vedoucí projektu Jiří Janďourek z Fakulty umění a architektury TUL.
0 comments
add comment
