To je snem každého developera postavit co největší a nejvyšší dům na získaném pozemku. Dobité území musí maximálně vytěžit. Problém je to naopak pro lidi co tam nebo v okolí budou žít. Praha výškové domy nepotřebuje, developeři ano. Pokud se jim to povolí, Prahu to vizuálně navždy znehodnotí, aspoň pokud by šlo o Holešovice, bezprostředně navazující na památkovou rezervaci.
Navíc v článku uvedené údaje o zastavěnosti v jednotlivých městech jsou velmi diskutabilní až zavádějící. Praha má nízkou hustotu zalidnění především kvůli skokovému rozšíření v roce 1968 a 1974. Právě toto území, dodnes výrazně nezastavěné, s vysokým podílem zemědělské a lesní půdy i drobné vesnické zástavby, vytváří tak příhodné číslo. Stačí se ovšem podívat třeba na zmiňovaný Mnichov (kdo ho nezná, doporučuji prostudovat virtuální mapy na googlu), jež má mít dvojnásobnou hustotu zalidnění, aby pozorný divák pochopil, že bavorská metropole má charakter spíše zahradního města s velmi nízkou zástavbou. Sídlištní celky s 12-ti patrovými domy tam rozhodně, v míře jako v Praze, nenajdete. Asi i proto se tam tak dobře žije. Obdobně je na tom třeba Kolín nad Rýnem. Zahušťování zástavby má jistě smysl, ale raději bych jej viděl kolem marnotratně umístěných obchodních center (Letňany, Černý most aj.), kam je to od nejbližší zástavby stovky metrů daleko. Přitom právě tyto komplexy mohly do sebe absorbovat bytové či administrativní domy, obchodní funkce by byla, tak jako je tomu nyní, ukryta uvnitř. Nezapomeňme, že co se jednou a navíc špatně postaví, zůstává už takřka navěky.
Trochu jsem se motal po světě a ještě jsem nepotkal developera nepostiženého priapicko-harpagonským syndromem.Vnímání horizontu jako veřejného prostorů vylučuje šedý peněžní zákal specifický pro určité profese. Kulturní společnost horizont chrání a oceňuje.
V roce 2007 tu na AW proběhla diskuze o kladech a záporech výškových staveb, tady je závěr z roku 2016
+ mrakodrapů
1. krásná architektura nebo alespoň výzva k ní
2. prestižní místo
3. ekonomicky výhodné pro investory
4. možnost, jak se vypořádat se zastavěnými velkoměsty
5. vyhlídky
- mrakodrapů
1. nenapravitelné narušení unikátního panoramatu historických center
2. dezurbanizace, ztráta ulice, ztráta města
3. zvýšené nároky na dopravní infrastrukturu
4. vysoká energetická náročnost
5. vznik monofunkčních zón bez obyvatel
6. každodenní vyprazdňování sídlišť bez pracovišť a vlastní infrastruktury
7. exponenciální růst ceny pozemků
8. závratě z výšky
9. klaustrofóbie z výtahů a chodeb
10. nesplnitelnost podmínek bezpečné evakuace
11. ztráta identity v halových kancelářích a v závodních jídelnách
12. vděčný teroristický cíl
13. megaměřítko
14. sebevražedné myšlenky
Doporucil bych vam trochu cestovat a poznavat. Byli jste v Berline,Parizi,Milanu,Londyne? Mne treba vubec nevadi,ze vedle historickeho Toweru a Tower bridge je obchodni City plne nadhernych mrakodrapu. Naopak se mi to hodne libi. Stare a nove vedle sebe,ruzne vypovedi svych generaci. Praze navic nic takoveho nehrozi,tady by si nikdo nedovolil do centra Prahy nic takoveho dat jelikoz by ho priblble NKU a Klub za zakonzervovanou Prahu pekne hnal. Bylo by dobre naucit se posuzovat kvalitni architekturu ne podle vysky ale podle jeji kvality a prinosu. Pro mne je rozhodne prijatelnejsi postavit 5x200m mrakodrapu,ktere zaberou minimum prostoru nez zastavovat pole,parky,apod rozhazenyma bytovyma krabicema.
Za poslednich 50 let jsem navstivil a nekdy i zil v mnoha koutech sveta a tak Vase doporuceni "trochu cestovat" beru za zcela zbytecne a naopak si uvedomuji jedinecnost Prahy v tom, ze az na par vyjimek (ubohy "cesky Manhattan" na Pankraci, zizkovsky "trojpyj" a nekolika mensich hrichu
se zatim ubranila teto globalizaci mestskych prostoru.
I z Vasich prikladu Pariz vyhnala vsechny mrakodrapy ven , kilometry z mesta. Praha temer neroste v poctu obyvatel a tak zde neni tlak na "zahustovani" zastavby. Jde toliko jen o prachy (vcetne toho staveni na "zelene louce" v okoli).
Mate pravdu, ze velikost neni rozhodujici, ale architektura je predevsim o "vztahovosti k mistu" takze MERITKO (ne velikost sama) je rozhodujici.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Navíc v článku uvedené údaje o zastavěnosti v jednotlivých městech jsou velmi diskutabilní až zavádějící. Praha má nízkou hustotu zalidnění především kvůli skokovému rozšíření v roce 1968 a 1974. Právě toto území, dodnes výrazně nezastavěné, s vysokým podílem zemědělské a lesní půdy i drobné vesnické zástavby, vytváří tak příhodné číslo. Stačí se ovšem podívat třeba na zmiňovaný Mnichov (kdo ho nezná, doporučuji prostudovat virtuální mapy na googlu), jež má mít dvojnásobnou hustotu zalidnění, aby pozorný divák pochopil, že bavorská metropole má charakter spíše zahradního města s velmi nízkou zástavbou. Sídlištní celky s 12-ti patrovými domy tam rozhodně, v míře jako v Praze, nenajdete. Asi i proto se tam tak dobře žije. Obdobně je na tom třeba Kolín nad Rýnem. Zahušťování zástavby má jistě smysl, ale raději bych jej viděl kolem marnotratně umístěných obchodních center (Letňany, Černý most aj.), kam je to od nejbližší zástavby stovky metrů daleko. Přitom právě tyto komplexy mohly do sebe absorbovat bytové či administrativní domy, obchodní funkce by byla, tak jako je tomu nyní, ukryta uvnitř. Nezapomeňme, že co se jednou a navíc špatně postaví, zůstává už takřka navěky.
+ mrakodrapů
1. krásná architektura nebo alespoň výzva k ní
2. prestižní místo
3. ekonomicky výhodné pro investory
4. možnost, jak se vypořádat se zastavěnými velkoměsty
5. vyhlídky
- mrakodrapů
1. nenapravitelné narušení unikátního panoramatu historických center
2. dezurbanizace, ztráta ulice, ztráta města
3. zvýšené nároky na dopravní infrastrukturu
4. vysoká energetická náročnost
5. vznik monofunkčních zón bez obyvatel
6. každodenní vyprazdňování sídlišť bez pracovišť a vlastní infrastruktury
7. exponenciální růst ceny pozemků
8. závratě z výšky
9. klaustrofóbie z výtahů a chodeb
10. nesplnitelnost podmínek bezpečné evakuace
11. ztráta identity v halových kancelářích a v závodních jídelnách
12. vděčný teroristický cíl
13. megaměřítko
14. sebevražedné myšlenky
se zatim ubranila teto globalizaci mestskych prostoru.
I z Vasich prikladu Pariz vyhnala vsechny mrakodrapy ven , kilometry z mesta. Praha temer neroste v poctu obyvatel a tak zde neni tlak na "zahustovani" zastavby. Jde toliko jen o prachy (vcetne toho staveni na "zelene louce" v okoli).
Mate pravdu, ze velikost neni rozhodujici, ale architektura je predevsim o "vztahovosti k mistu" takze MERITKO (ne velikost sama) je rozhodujici.