Praha - Architekt Jaroslav Fragner, který zemřel 3. ledna 1967 jen několik dní po 68. narozeninách, patřil k nejvýznamnějším tvůrcům českého funkcionalismu. K jeho nejznámějším dílům patří dostavba a rekonstrukce Karolina a Betlémské kaple v Praze či budova tepelné elektrárny v Kolíně, které vévodil tehdy nejvyšší komín v Čechách. Navrhoval ale také drobnější stavby a jako učitel na Akademii výtvarných umění (AVU) se podílel na formování budoucí architektonické generace.
Budoucí architekt se narodil 25. prosince 1898 do rodiny jednoho z průkopníků českého farmaceutického průmyslu Karla Fragnera. Akademii výtvarných umění absolvoval u Josefa Gočára, po studiích navrhl pavilon nemocnice v Mukačevu na Podkarpatské Rusi (1928), jednu z prvních moderních staveb ve střední Evropě. Později ho proslavily zejména práce na obnově, dostavbě či opravě českých památek, jako byl Pražský hrad, Betlémská kaple a především Karolinum.
Z Fragnerovy dílny pochází i palác Merkur v pražské Revoluční ulici. Především pro příbuzné a přátele, mimo jiné i pro svou manželku, tanečnici a choreografku Milču Mayerovou, navrhl několik drobných víkendových domků, v nichž se odrážely poznatky z jeho cesty po Americe v půli 30. let a inspirace tvorbou Franka Lloyda Wrighta a Alvara Aalta. Po Gočárově smrti v roce 1945 se Fragner ujal řízení Školy architektury AVU, kde vychoval celou plejádu výborných architektů. Také udržoval styky s německou školou Bauhaus a byl členem uměleckého spolku Devětsil.