Životem již dostatečně poučen vím velmi dobře, že od ČTK se vše musí bráti s notnou špetkou pochybností. Nakonec, neříká se o novinařích že vědí naprosto o všem, ale téměř nic ?
Ale když jejich bludy proniknou až na odborné stránky (za které archiweb bez pochyb považuji) tak nezbyvá než se ozvat. Obzvláště jedná li se o věc pro mne osobně významnou.
Totiž, jednou z těch nekonečně nespočetných chyb, kterých se tzv. "totáč” dopustil, bylo také moje dokončené studium na stavební průmyslovce. Dnes, po souhlasu Lucie Gočárové (vnučky Josefa Gočára) a Ministerstva školství je od 17.5.1993 v názvu naší školy jméno Josefa Gočára. On totiž na této škole (tehdy ještě v Betlemské ulici) v letech 1898-1902 vystudoval stavitelství. Proto také již po pěti semestrech (1905) mohl zakončit svá studia u Kotěry, na UMPRUM.
Nevím, jak dlouho trvalo, než zde tvrzené sny Gočára staršího (o synu zlatníku) byly zvráceny řídícím učitelem Karlem Peškou, který ho doporučil ke studiu na Státní průmyslovou školu, obor stavitelství (a ne na Uměleckoprůmyslovou školu !) ale jelikož stavební průmyslovku započal ještě v 18. roku věku svého, tak jeho "zlatnická" kariéra mohla býti i mnohem kratší, než třeba ta moje lesnická (pro nenaplněné celoživotní sny, mého otce býti lesníkem a mojí matky, vdáti se do hájovny, jsem strávil rok v lesnické škole na Šumavě).
To, že Gočár vystudoval stavitelství, než se vydal na dráhu architekta, považuji v jeho tvorbě za natolik důležité, že by tato skutečnost neměla býti zahlazena všeobecnou povrchností sdělovacích prostředků. Neboť Josef Gočár byl bezpochyby skutečným architektem stavitelem*, ba i velkým stavitelem, jak se ostatně, v úvodu zde pojednávaného článku, uvádí.
* Na rozdíl od tzv. architektů vizionářů
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Ale když jejich bludy proniknou až na odborné stránky (za které archiweb bez pochyb považuji) tak nezbyvá než se ozvat. Obzvláště jedná li se o věc pro mne osobně významnou.
Totiž, jednou z těch nekonečně nespočetných chyb, kterých se tzv. "totáč” dopustil, bylo také moje dokončené studium na stavební průmyslovce. Dnes, po souhlasu Lucie Gočárové (vnučky Josefa Gočára) a Ministerstva školství je od 17.5.1993 v názvu naší školy jméno Josefa Gočára. On totiž na této škole (tehdy ještě v Betlemské ulici) v letech 1898-1902 vystudoval stavitelství. Proto také již po pěti semestrech (1905) mohl zakončit svá studia u Kotěry, na UMPRUM.
Nevím, jak dlouho trvalo, než zde tvrzené sny Gočára staršího (o synu zlatníku) byly zvráceny řídícím učitelem Karlem Peškou, který ho doporučil ke studiu na Státní průmyslovou školu, obor stavitelství (a ne na Uměleckoprůmyslovou školu !) ale jelikož stavební průmyslovku započal ještě v 18. roku věku svého, tak jeho "zlatnická" kariéra mohla býti i mnohem kratší, než třeba ta moje lesnická (pro nenaplněné celoživotní sny, mého otce býti lesníkem a mojí matky, vdáti se do hájovny, jsem strávil rok v lesnické škole na Šumavě).
To, že Gočár vystudoval stavitelství, než se vydal na dráhu architekta, považuji v jeho tvorbě za natolik důležité, že by tato skutečnost neměla býti zahlazena všeobecnou povrchností sdělovacích prostředků. Neboť Josef Gočár byl bezpochyby skutečným architektem stavitelem*, ba i velkým stavitelem, jak se ostatně, v úvodu zde pojednávaného článku, uvádí.
* Na rozdíl od tzv. architektů vizionářů