Odborníci navrhují prohlásit budovu svazu studentstva za památku

ČTK o podání návrhu informovala Klára Brůhová z Ústavu teorie a dějin architektury na Fakultě architektury ČVUT, která podnět podala s kolegou Petrem Vorlíkem. "Co se týče potenciálních nových památek na území Prahy, Ministerstvo kultury České republiky již několik let nezahajuje téměř žádná nová řízení, a to i přesto, že byla podána řada návrhů. Jedinou výjimkou jsou objekty, jimž bezprostředně hrozí demolice." uvedla Brůhová. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje. Dříve uvádělo, že řízení o stavbách z nedávné doby jsou komplikovaná a že ani odborná veřejnost není v názoru na jejich potenciální ochranu jednotná.

Návrhy na prohlášení nemovitých i movitých památek mohou vzejít od úředníků, ale i od kohokoli, kdo se k tomu rozhodne. V případě poválečných památek bývá řízení zahájeno v drtivé většině na podnět fyzických osob či sdružení. Nejen odborníci z ČVUT ministerstvo kultury kritizují za to, že úřad nerozhoduje systémově a stále poválečné architektuře věnuje málo pozornosti, respektive může podléhat i tlakům developerů a obavám z jejich případných žalob kvůli maření investic.

Návrh zahrnuje vedle zmíněných také budovu Urologické kliniky VFN a 1. LF UK v ulici Ke Karlovu v Praze 2. Budovy v areálu Národního divadla jsou podle Brůhové tři včetně Nové scény a budovy zvané Themos, jíž stát nedávno vykoupil zpět do svého vlastnictví. Novou scénu již před několika lety navrhoval prohlásit za kulturní památku Národní památkový ústav, který má svou komisi pro ochranu památek druhé poloviny 20. století. Budova od Karla Pragera z počátku 80. let je sice chráněna v rámci Pražské památkové rezervace, tato ochrana se ale vztahuje jen na exteriér. Objekt chce vedení ND rekonstruovat a autoři dnešního podnětu se obávají především o zásahy do interiéru.

Server Poválečná architektura, který Ústav teorie a dějin architektury spravuje, uvádí, že mezi stavbami, jimž ministerstvo kultury památkovou ochranu zamítlo a majitel je následně demoloval nebo "destruktivně přestavěl", je v Praze například Hotel Praha v Dejvicích, telefonní ústředna v Dejvicích, budova Omnipolu v Nekázance či výtopna na sídlišti Invalidova. Další stavby, mezi nimi třeba soubor Transgas nebo dům U Hradeb v Mostecké ulici, prohlásit zamítlo; v případě Transgasu se demolice chystá. V celé ČR jsou pak objektů z téže doby, které ministerstvo odmítlo za památky prohlásit, podle serveru asi dvě desítky. V některých případech ministerstvo kultury již dříve udělenou památkovou ochranu ruší, v případě Prahy to je třeba u někdejšího Paláce kultury, dnes Kongresového centra.

Ministerstvo výsledky řízení o prohlášení za kulturní památku samo nezveřejňuje, dozvědí se to účastníci řízení. Podle Brůhové mezi stavbami, které byly za památky prohlášeny v poslední době, jsou třeba nádraží v Chebu nebo plavecký bazén v Českých Budějovicích.

Ministerstvo se podle Brůhové ke stavbám z druhé poloviny 20. století staví liknavě, a stavby tak ohrožuje. Jako příklad zmařené hodnoty uvádí pražský Parkhotel. "Návrh na prohlášení za kulturní památku jsme podali v dubnu 2017, řízení nebylo dosud zahájeno, zato interiér hotelu podlehl likvidační přestavbě," uvedli historikové architektury z ČVUT. Podobně zatím nebyla zahájena řízení, případně nedospěla k závěru v případě budov Strojimportu, hotelu Intercontinental, Centrotexu, pražského planetária, krematoria v Motole, studentské koleje v Podolí či studentské koleje Větrník.