V sobotu 29. října 2022 v poledne zemřel v Havířově doc. Ing.arch. Josef Kiszka, vedoucí Ústavu navrhování Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně.
Doc. Ing.arch. Josef Kiszka, narozen v roce 1952 v Životicích, vystudoval obor architektura na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně (1970-76), následně absolvoval postgraduální studium urbanismu a územního plánování na Fakultě architektury VUT v Brně (1987-88). V letech 1976-77 působil na Útvaru hlavního architekta v Ostravě. 1977-90 pracoval ve Stavoprojektu Ostrava, AT4 Havířov. Roku 1990 zakládá v Ostravě architektonické studio ARKISS. V roce 1993 získal českou autorizaci ČKA, 2005 polskou autorizaci IARP a v roce 2007 získal projekční oprávnění pro Slovensko. Ve své praxi úspěšně vyprojektoval řadu staveb pro bydlení, staveb občanské vybavenosti a urbanistických studií a plánů. Zúčastnil se řady významných domácích i zahraničních architektonických soutěží, kde získal několik cen a odměn, mj. získal 2. cenu v soutěži z roku 2007 na novou budovu Fakulty architektury VUT v Brně a v roce 2016 zvítězil v soutěži na rekonstrukci a dostavbu Muzea literatury Adama Mickiewicze ve Varšavě. Za interiér „Café bar Belle-vue “ v Havířově (spolupráce I. Whala, T. Rusín) získal v roce 1994 Grand prix Obce architektů. Mezi jeho nejznámější realizace pak patří Gymnázium a Obchodní akademie v Orlové (spolupráce B. Potysz), za které získal Grand prix Obce architektů v roce 1996. Mezi další významné projekty patří kino Centrum v Havířově (2012, spolupráce B. Potysz, B. Firla), Ambasáda ČR v Lucemburku (2005, spolupráce B. Potysz) a Rekonstrukce interiérů Divadla v Českém Těšíně (1998, spolupráce B. Potysz). V kategorii rekonstrukcí získal také v roce 2013 ocenění Stavba roku Moravskoslezského kraje. V roce 2018 obdržel Cena Jože Plečníka za celoživotní přínos architektuře a stavitelství. Kromě projekční praxe byl činný v řadě dalších oblastí. Od jejího vzniku se podílel na chodu České komory architektů, kde mj. mezi lety 1993-2004 byl členem představenstva. Od roku 1999 byl předsedou nadačního fondu Arcus. Pedagogicky působil od roku 2006 na FAST, VŠB-TU Ostrava, kde byl také mezi lety 2015-2018 členem oborové rady doktorského studia Městské inženýrství. V roce 2015 byl na FA VUT habilitován docentem a o rok později se zde stal vedoucím Ústavu navrhování a následně také garantem magisterského studijního programu Architektura a urbanismus. Ve své učitelské činnosti se věnoval především ateliérové tvorbě, vedení bakalářských, magisterských i doktorských prací. Pro řadu studentů se stal ctěným mentorem a výrazným vzorem. Svoje rozkročení mezi Českem a Polskem zúročil nejen při výuce, ale také v řadě výzkumných projektů, mezinárodních workshopů a článků.