Muzeum kávy v Klentnici
jedna z největších sbírek kávových strojů, pražiček a mlýnků v Evropě
Kavárna Café Fara vznikla na jihu Moravy v obci Klentnice v roce 2009 z lásky k Pálavě, kávě a vínu. 11. dubna 2019 se otevřely nové prostory muzea kávy. Jedinečná sbírka čítá na 500 exponátů - kávových strojů, pražiček a mlýnků na kávu. Nadále se bude rozšiřovat. Vzácný je sloupový měděný kávovar PARIS EXPRES z roku 1930 nebo stroj na dřevěné uhlí LA SAN MARCO, LA PAVONI - kávovar na plyn z 30. let minulého století. Jedinečný je i sloupový stroj Arom s vlastním zásobníkem na hotovou kávu, kterou si hosté ve velkém provozu odebírali sami. Raritou je také mlýnek vyrobený vojákem za 1. světové války z mosazné nábojnice s věnováním pro jeho milou.
Architektem Café Fara a Coffee museum je Marek Jan Štěpán, který o muzeu řekl: "Dům, do kterého je muzeum umístěno, je úplně normálním venkovským domem se svým skromným příběhem. A právě v tom je jeho krása, v jednoduchosti, obyčejnosti a civilnosti. Tedy přesně v těch věcech, které v současnosti houfně ztrácíme. Žila tady babička pana Pavlince s rodinou a stopy jejich života tady pořád jsou, jsou ve výmalbě, v kladení cihel, v uspořádání jednotlivých místností a oken. Jistě je takových babiček, rodin a životů více, ale tento dům měl štěstí. Zrekonstruovali jsme ho tak, aby to nebylo vidět. Vlastně jsme jen oprášili, někdy odkryli jeho bytostnou podobu (viz dekorstruktualismus). A právě ta se skvěle snoubí s novým využitím – jsou zde vystavené (ale spíše by se dalo říct: spí zde) kávovary a další věci k přípravě kávy. Jsou to veteráni s vlastními příběhy, které si mezi sebou šeptají. V úplném tichu ten šepot můžete i cítit. Snoubí se zde dvě lásky rodiny Džiubanových – láska ke kávě a k Pálavě. Podvědomě nebo vědomě zde vybudovali nejen muzeum kávy, ale i inspirativní skanzen života na Pálavě"
> http://www.cafefara.cz/galerie/coffee-museum
Architektem Café Fara a Coffee museum je Marek Jan Štěpán, který o muzeu řekl: "Dům, do kterého je muzeum umístěno, je úplně normálním venkovským domem se svým skromným příběhem. A právě v tom je jeho krása, v jednoduchosti, obyčejnosti a civilnosti. Tedy přesně v těch věcech, které v současnosti houfně ztrácíme. Žila tady babička pana Pavlince s rodinou a stopy jejich života tady pořád jsou, jsou ve výmalbě, v kladení cihel, v uspořádání jednotlivých místností a oken. Jistě je takových babiček, rodin a životů více, ale tento dům měl štěstí. Zrekonstruovali jsme ho tak, aby to nebylo vidět. Vlastně jsme jen oprášili, někdy odkryli jeho bytostnou podobu (viz dekorstruktualismus). A právě ta se skvěle snoubí s novým využitím – jsou zde vystavené (ale spíše by se dalo říct: spí zde) kávovary a další věci k přípravě kávy. Jsou to veteráni s vlastními příběhy, které si mezi sebou šeptají. V úplném tichu ten šepot můžete i cítit. Snoubí se zde dvě lásky rodiny Džiubanových – láska ke kávě a k Pálavě. Podvědomě nebo vědomě zde vybudovali nejen muzeum kávy, ale i inspirativní skanzen života na Pálavě"
> http://www.cafefara.cz/galerie/coffee-museum
0 comments
add comment
