Tradicionalismus v současné světové architektuře

Hlavice jak z herbáře...

Výborně, článek o tradicionalismu bych na tomto webu nečekal.

Nejsem nijak prilis kovany v architekture, byt ji mam rad. Tento clanek mi poskytl velmi zajimave podnety k zamysleni o jevu, na nejz jsem narazil v posledni dobe casteji: "popirani".
(Ad Reflex: http://www.reflex.cz/Clanek31217.html)

Dekuji za nej!

Plně souhlasím s Vaším článkem.
Většina architektonické produkce za posledních 40 let a bohužel i současné produkce, jsou bídná krabicovitá betonová monstra. Dnešní architekti nic pořádného neumí a pouze se předváději. Klasické tvarosloví neznají a neumí aplikovat.
Příkladem takového pochybného odporného brutálního betonového barbarství je rekonstrukce tzv. „Arcidiecézního muzea Olomouc“.
Neumělové Šépka a spol do renesanční budovy kapitulního děkanství narvali monstrum z železobetonových ramp, betonových podlah, betonových kostek a ocelových konstrukcí. A za tuto hrůzu, si od svých profesních spřeženců, nechali ještě udělit titul stavba roku 2007.
Jejich spolupachatel jistý nechvalně známý Zapletal se už chystá jako obdobu tohoto barbarství zrealizovat dostavbou v proluce ulice Denisova, kde bude další super kvalita uprostřed chráněné památkové zóny a to tzv. Středoevropské fórum.

Když už máte tak odvážné názory, mohl byste být i dost odvážný a podepsat se. Takto jste jen štěkající no name posera.

Opatrně s těmi neuměly. Rekonstrukce muzea v Olomouci /báječná právě v přístupu k prezentaci historické architektury a vystavovaného mobiliáře/ u nás nemá srovnání, proto možná žehráte. Já zas považuju výše uvedené příklady za neinvenční přístup. Jakési čerpání z historických slohů doplněné soudobými technologiemi???? A ujišťuji Vás, že se prací na historických architekturách živím, že je zatraceně obdivuji Ale tohle je fakt jak z jiného světa /století/.

Jsem ráda, že držíme krok se světem a že se tu konečně objevilo to kvalitnější z toho, čemu dnes stejně většina obyčejných lidí dává přednost. Myslím, že urbanismus Duanyho a Plater-Zyberkové je hodně human friendly a dala bych tomu jednoznačně zelenou. Proti projektům nových bytovek u nás by to bylo zlepšení o 1000 %!!!! Leon Krier se mi moc jako architekt nelíbí, ale mám ráda jeho knížku Architektura - volba nebo osud. Už mě unavuje to hraní na vymýšlení šokujících novinek z nekvalitních a neekologických materiálů a plýtvání pozemky.

Vážený pane Milane. Ctím Vaše právo na vlastní názor. Prosím však o definici či vysvětlení toho co ctíte vy, co je to „neinvenční přístup“ a to konkrétně v případu betonáže stovek metrů krychlových do renesanční stavby. Píšete, že nemá tato realizace srovnání. Bohužel, myslím si, že srovnání má a má hodně takových srovnání. Konkrétně o pár článků výše se píše pracovník památkového ústavu o obdobném zprznění hezkého domu v Olomouci uvnitř památkové zóny. A ta hrůza nespočívá ve využití domu na hernu, ale v neurvalém stavebním zásahu, v aplikaci nevhodných novodobých materiálů, nevhodného soudobého prostorového řešení, tedy vytvoření halového prostoru uvnitř historického domu na úzké gotické parcele. Obdobné je to v budově kapitulního děkanství.

Byl jste uvnitř arcidiecezního muzea, nebo jste to viděl jen tady na archiwebu?

Nebojte, rovněž ctím Váš názor a právo na něj. Vadí mi v památkařině nekonečné replikaření, přizpůsobování každého detailu minulým slohům jako bychom nedokázali být v současné architektuře rovnocennými partnery. Věčné plagiátorství vydávané za citlivý přístup. Vždyť je to nesmyslný purismus. Když do renesanční stavby narvali v baroku stovky metrů štukatur, ustřelili gotické klenutí a nahradili jej plackou, nikomu to dnes nevadí, a vydává se to za doklad vývoje stavby. Tak dopřejme historické architektuře právo na život, na vývoj... To je asi celé.

Ano, vícekrát

Jen je jeho přístup jednostranný. I když se holedbá opakem. Není třeba současné architektuře přiznávat nějaké speciální právo na život, či na to aby vyvíjela historické stavby tak, jako se vyvíjely do naší doby. Tvrdit něco takového formou výzvy, abychom se připojili k těm, kdo jí takové oprávnění přiznají, nesvědčí o úplné schopnosti ctít názor někoho jiného. Zkrátka každý názor má své logické meze! Proto by bylo dobré se soustředit na argumentaci svých názorů spíše, než na výzvy k jejich převzetí. Ale nejspíše by se tak i ta nejvýživnější diskuse nakonec změnila jen v řetězec monologů. Já si myslím, že současní architekti by měli o historické dědictví s pochopením pečovat, neboť dnešní doba je jiná, než třeba barokní. Myslím, že je vhodné, aby ti, kterým připadají barokní změny renesančních a gotických staveb jako vlastně totéž, co nynější "vstupy", jednak více studovali historii, jednak věnovali více starosti třeba nově vytvářeným nákupním centrům, byznyscentrům apod., kde se sice nemusejí potýkat s historickým odkazem, ale zřejmě nejednou příliš ustupují nevím čemu všemu.
Tradicionalismus, exotismy apod. jsou samozřejmě zajímavé téma studia také proto, že mohou ukazovat, jak i stavitelé minulosti leckdy nějakou inspiraci převzali s nepochopením, nápaditě spojili s novými souvislostmi, což se mnohdy dařilo tím lépe, čím méně měli informací o původních okolnostech užití. Proto vlastně nevyzývám nikoho k ničemu, i když i takový výrok může někomu připadat jako snaha o ovlivňování, což je bohužel nejspíše pravda. Jsem rád, že pan Milan tak bedlivě sleduje příznaky dřívějších zásahů!

Myslím, že si rozumíme. Ale proč to srovnávání byznyscenter a dalších děsivostí s přístupy ve využívání a rehabilitaci památkových objektů? Rozhodně by měli současní architekti a nejen oni pečovat o kulturní dědictví, to s Vámi plně souhlasím, ale vadí mi když se pečování smrskne na červenobílé "barokové" nátěry fasád, repliky dávno nepůvodního kování, a pak se do průjezdu pleskne dlažba jak z komerční banky, protože na původní bloky nejsou finance, bez přemýšlení se používají půdovky - jako "historická" dlažba a tak podobně. Tohle chalupaření je katastrofa. S památkařinou to nemá nic společného. Souhlas? Když se pak architekt obuje do baráku se vší vervou, koncepčně - někdo mu to musí schválit (!!!) - a použije současné výrazové prostředky, soudobé technologie a materiály (kdyby v 18.stol. znali beton, jistě by jej použili) je z toho poprask. Myslím, že zbytečný. Ve veřejnosti - i odborné - chybí diskuse na dané téma. Pořád jsou tu dva více méně ortodoxní tábory: Architekti s touhou po seberealizaci, památkáři jako strážci původna. Nebo laická, nepoučená veřejnost se svým vkusem a opět architekt, snažící se prosadit to nejlepší ze sebe... Tož tak

Historizmus mi přijde jako nedostatek kreativity, slepé kopírováni a pouze využíváni předešlých slohu bez vlastního vkladu; jakési sebe konzervování. Bezvýznamné umístěni ornamentu, např. akantového listu je v současnem kontextu přípustné dle mého názoru pouze jako vtip. V klasické architektuře hrál ornament roli mnohem důležitější než pouhá dekorace, svědčil o majetku , společenském postaveni atd. Tak jako v současné době například moderní materiál.
Architektura se vyvijí v důsledku mnoha vlivu, ale je také modifikována a přizpůsobována současným požadavkům. Práce firmy Hertzog and de Meuron mi přijdou zajímavé pravě proto, jakým způsobem vtěluji současnou populární kulturu do architektury skrze dekorativní přistup.
Historické reference jsou v pořádku, imitace rozhodně ne.

Děkuji autorovi za zajímavý článek o tradicionalismu v současné architektuře, tedy tendenci, která je mnohými architekty a pedagogy v ČR doposud s velkým úspěchem přehlížena ne-li karikována. Tradicionalismus má stejné právo na existenci a šíření, jako modernistické směry (jejichž revoluční názorová základna se utvářela v kulturním a společenském ovzduší před 1. světovou válkou), které k němu stojí v opozici. Větší názorový pluralismus v tvorbě architektů a naší časopisecké produkci by totiž jistě nebyl na škodu. Tradicionalismus má přitom i v naší zemi na co navázat, první republika totiž netriumfovala pouze kvalitní funkcionalistickou architekturou... Zákazníci ani investoři nejsou lidé, udělaní podle jednotné šablony, vkusu, zájmů - navíc výše zmíněný směr, jak již naznačil článek, bývá ve většině případů také mnohem vlídnější k začlenění se do okolní krajiny, k vytváření takových interiérů, v nichž je člověk, pohodlí a příjemné kultivované zázemí na prvním místě (na archiwebu doporučuji trefný Honzův komentář k minimalismu - v článku Chata Bernolákovo : ). Někdo může namítnout, že taková architektura může krůčkem sklouznout ke kýči : 1.takové je ale riziko v tvorbě vždy a všude, vždycky se nám bude jevit něco kvalitnější, nápaditější a něco bezduché, levné a hloupé, (existují dobří architekti i špatní) - vždy budou také existovat purističtí a rovnostářští jedinci, pro které je dekor za každou cenu snobský, překonaný, kýčovitý, zbytečně drahý 2. stejné riziko "ustrnutí v opakování" existuje i v modernistické architektuře, která může (a často se tak i stává) uvíznout také v pouhém schématismu : k hranaté "krabici" rozmístím asymetricky po fasádě shluk oken různých velikostí, dodám několik akcentů dřevěných prvků a mám "kvalitní současný exteriér", dokonce i snaha šokovat nezvyklou barevností, tvarem, může časem zabřednout do bezduchého opakování 3. tradicionalismus se dobrovolně vzdává dravosti, snaze na sebe za každou cenu upozornit, nelze ho také posuzovat modernismem užívanými pojmy: pokrokový, zastaralý, překonaný...
Ad Lukáš Novák : Je smutné, jestli považujete historismus za "nedostatek kreativity, slepé kopírování a pouze využívání předešlých slohů bez vlastního vkladu", dovedl bych to pochopit u zapáleného funkcionalisty někdy v době mezi válkami, ne však v roce 2008. Snad změníte názor, když si pozorně prolistujete mohutnou a krásně ilustrovanou knihu Pavla Zatloukala - Příběhy z dlouhého století 1750 - 1918, a hlavně, když si znovu projdete s otevřenýma očima naše česká a moravská města...

naucit se klasicke rady, jejich pouzivani to se dnes na skolach take prednasi... jsem v prvnim rocniku na FUA TUL a doc. Rezek si na tom nejednu prednasku ujizdel...je na kazdem o co se zajima a muzu rict ze mezi mymi spoluzaky jsou velke rozdily a na kazdem je videt druh jeho zajmu (nejen v architekture do niz se toto promita)... jinak muj osobni nazor je ze architektura nema napomahat americkemu snu nebo stavet ruzove domky aby vsichni byli stastni... to je dle me lez! CERNA SEDA A JEDEN BAREVNY AKCENT! POUZE VZDY JEDEN. RADEJI PRAZDNY PROSTOR NEZ KOMERCNI ODPAD. NA DRUHOU STRANU HISTORICKA STOPA JE TAKE DULEZITA... ALE SEDAT SI Z HISTORIE NA ZADEK NENI SPRAVNY PRISTUP..(s odvolanim výše) ARCHITEKT MUSI MIT POVEDOMI (VELICE SIROKE) A NEJPRVE DLOUHO PREMYSLET ANALYZOVAT A PAK TEPRVE ZTVÁRNOVAT! samozrejme to neni jedina a ani jedina spravna cesta.... mozna ani ne zcela spravna... kazdopadne od kyce programove pryc... jelikoz je vsude kolem nas.... a pokud v pri pouzivani tzv. historizmu-sloupoveho radu-neni znalost je to kyc sam!

keď sa debatuje okolo toho či čerpať zo studnice skúseností a tradície,je dôležité prestať ťažko teoretizovať ,ktorý štýl má na čo právo, ale začať zhodnocovať široké spektrum kvalitatívnych parametrov a vybrať si žiadanú kvalitu pre dnešok. je jasne že z tradície čerpať treba. moderná architektúra napríklad nedala doteraz odpoved na tvorbu pre malé mestá a vidiek na Slovensku. stačí prejsť zopár sídiel a nafotiť si ich a je vam to jasné.
moderná architektúra slúži často len ekonomicky dobre postaveným vrstvám a štátu na demonštrovanie postavenia a moci. skúste sa však spýtať sa ľudí, resp. spraviť relevantný prieskum ako sa ľudia cítia v sklenokockových klimatizovaných stavbách. zistite aká je ich ekonomická a ekologická udržateĺnosť takýchto stavieb (napr. Milenium v Martine)
to čo stavia v individuálnej výstavbe je často zúfalstvo. ľudia si nebudú stavať sklenokockové rodinné domy s rovnou strechou. potrebujú normálne murované rodinné domy so šikmou strechou. problém je , že a neučíme mladých architektov v dostatočnej miere čerpať z tradícií, z regionálnej znakovej reči,neučíme ich rešpektovať jestvujúce okolie.
motám sa okolo starých domov nejaký ten čas, špeciálne poznám Banskú Štiavnicu a jej okolie. tu sa dá nájsť ešte mnoho príkladov tradičnej architektúry so všetkou jej logikou a krásou. myslím že využiť kvality moderného stavebníctva a tradície historickej architektúry je možné. musíme to hlavne v sebe vnútorne prijať a následne vedieť to urobiť.
na záver : moderná architektúra neberie do úvahy a je necitlivá k " znakovej pamäti" človeka.
reč,ktorú architektúra používala vyhlásila za nepotrebnú a po 100 rokoch cítime, že to asi nie úplne v poriadku.
pozor aby láska k stavbám všelijakých kociek a veží nebola ovplyvnená stavebnou výrobou a snahou na seba upozorniť .
dôležité je počúvať aj ľudí, nielen silných developerov. pozrite si situáciu okolo bratislavského podhradia (Vydrica), stavbu mrakodrapov v BA a pod.

novy a ze skla neznamena moderni
ty sklenaky nejsou z 90% zadna moderni architektura. s tim, ze moderni architektura nedala odpoved na mala mesta souhlasim, protoze tam neni (takovy je alespon stav v cesku).
kdyz jsme u te tradice, tak minimalne v polovine slovenska zdene(murovane) domy nemaji co delat, protoze tam byly drive jen drevenice.
vase laska ke murovanym stavbam je ovlivnena asi stavebni vyrobou, konkretne cihelnami

můžete říct, že moderní architektura popírá tradicionalismus, ale tradicionalismus zase popírá moderní architekturu.

řekněme, že by tradicionalistické tendence začaly a převážily již třeba 2000 let před Kristem, co by pak bylo v tradicionalistických stavbách namísto dórských sloupů???

skimm: Příspěvek jsem nepochopil, co jste se snažil říci ve Vašem nikoli dementním příspěvku?

K věci. Já bych tradicionalismus nechápal jako čistě estetický směr, které chyby se tu hodně diskutujících dopouští. Navíc, když si vezmete takového Le Corbusiera, tak jeho principy tvorby velmi vychází z klasické estetiky a nalézají inspiraci v tradičních vzorech. Teď nemluvím o vile Fallet (také tradiční, ale jiným způsobem), ale jeho pozdější vily, členění fasád a půdorysů dodržovaly jakýsi rytmus a proporce. Neznám to podrobně, ale cosi z dórského chrámu je v tom také.

Tradicionalismus má co přinést v urbanizmu, nikoli však jako formalistické hnutí.

Nicméně "architektura krabice" jak je laicky často nazývaná velká část české architektonické produkce, také není univerzálním řešením, to je snad jasné. Odpověď, ale určitě neleží v korintské hlavici.

Vážený pane, zaměňujete "tradicionalismus" jakožto architektonickou tendenci (viz text článku), s běžnou "inspirací" architekta, vyhledanou v nějaké tradici (místní, materiálové, konstrukční,...), která může být aplikována na jakoukoliv moderní architekturu, - například sleduje-li architekt místní genius loci či nějaký charakteristický rys okolní zástavby a tyto prvky se projeví, byť v nové formě i na novostavbě.

Tradicionalismus považuji za velice důležitý a potřebný estetizující směr v moderní architektuře, který pochopitelně nikdy nebude dominantní a vždy bude bližší a smysluplnější spíše v soukromém sektoru. Často se na archiwebu řeší otázka odporných pestrobarevných katalogových rodinných domků, vznikajících na okrajích měst. Jako jediný příklad správného řešení jsou zde prezentovány nejrůznější rodinné domy s rovnými střechami, asymetricky umístěnými okny a dřevěnými fasádními doplňky... Vždy se ale najdou lidé, kteří se budou cítit lépe v něčem tradičnějším, v čem naleznou jimi vyhledávanou pohodu, a v tomto jsou podle mého názoru dodnes nedoceněny "klasické" rodinné vilky první republiky, vytvářející příjemné prostředí bývalých čtvrtí střední třídy a dnes jim není věnována téměř žádná pozornost, - hovoří se, a vychází se pouze z funkcionalismu. Podoba těchto "úřednických a učitelských" vilek z 20. - 30. let (často kombinace režného zdiva a omítky, jednoduše členěná fasáda, sedlové střechy, funkčně řešené interiéry, inteligentní vzhled plotů a zahrad) je natolik decentní, přívětivá a ideální ke každodennímu životu, že by stála za jistou tradicionalistickou reminiscenci. Takové čtvrtě měly svoji úroveň, řád a přitom si zachovaly rozmanitost a originalitu řešení - svou střídmostí a městotvorností zůstaly dodnes nadčasové. Srovnejte to s kulturou dnešních šmoulovských balustrádových domků podnikatelských čtvrtí ! Když můžou Američani nebo Francouzi stavět tradicionalistické vilové čtvrtě, doplněné příjemným zázemím vzrostlé zeleně, proč by měla být v České republice jediným všelékem architektura "krabic" usazených na trávníku, která se navíc (i s lepší zahradou) ne vždy hodí do každého prostředí. Další uplatnění tradicionalistického pojetí bych viděl například při přístavbách výše zmíněných prvorepublikových vil, určitě bude vždy pro mnoho majitelů těchto objektů přívětivější a citlivější dodržet původní ráz a charakter rozšiřované stavby, než volit za každou cenu současné - kontrastní řešení.

oba terminy mohou byt pomerne zavadejici. jasnejsi deleni vyplyva pouze tehdy, pokud "sloh" hodnotime za ukonceny - nepokracujici ve svem vyvoji. nevim, jestli lze o funkcionalismu - moderne dnes rici, ze je moderni - neni spise "tradicni", kdyz z nej dnes cerpa tolik architektu? - jestli to tedy je funcionalismus - modernismus, nebo uz pseudofunkcionalismus, ze?

co se tyce vyrazu "slohu". ten vzdy, nebo alespon v pocatcich vychazi z konstrukcnich a materialovych moznosti doby s tim, ze se do nej promita urcite klima a mentalita spolecnosti.
pokud ma smysl hodnotit necitlivost nektere tzv. moderni architektury, tak jde spise o necitlivost a neschopnost jednotlivych architektonickych tvurcu odpoutat se od servirovaneho "IN", coz se tyka kazde doby - i dneska. to, ze architektura "nezapada v prostoru" je otazka prevazne nekvatlitniho x - krat presmazeneho urbanismu, ze ktereho vycpelo jiz neco dimenzionalne a novotvarne kvalitniho. za to muzeme podekovat nekvalitnim architektum, jez nam svymi reprodukcemi zahltili okoli. neda se rict, ze jde o nekvalitnost modernistickeho hnuti, ale o individualni vycpele pociny, kterych je bohuzel diky popularizaci a nenasytnosti ve sve dobe vzdy mnoho.
urcite je pravda, ze historicky puvodni casti mest jsou mnohem prostorove prijemnejsi protoze vychazi hlavne z pohledu jedince - chodce, jsou tedy cloveku nejblizsi. zkuste si ale predstavit, jak by tedy vypadalo moderni neplanovane mesto s prumyslem a dopravou bez systemu, ktery se u historicky danych casti projevuje pouze z jednoduchych ucelovych vztahu. rust se bohuzel neda zastavit.

k obhajobe "klasiky"
klasika se stava klasikou jen tehdy, pokud obstoji svymi kvalitami v zubu casu.
casu od vzniku a trvani moderny ubehlo pomerne malo a to jestli obstala - jestli tedy je ci neni ukoncena - muze byt pomerne ohniva debata mezi zastanci a odpurcy. pokud, ale povazujeme architekturu moderny za voditko pro nasledny vyvoj a ukotveni se s oblibou u nasi verejnosti, tak pravdepodobne neobstala. na coz ma vliv fakt, ze nekvalitni "moderna" byla pouzita - oblastne ve vychodnim bloku pro ideologii, ktera ji spise zvulgarizovala. nastesti se vse neda hazet do jednoho pytle.viz individuelni tvorba. kvalitu moderny asi nejlepe zhodnoti srovnani s nesmysly vetsinou nekvalitni postmoderny a oblasti prihloupleho dekostruktivismu... zavery at si udela kazdy sam.
problem hodnoceni spociva v tom, ze vetsina nearchitektonicke verejnosti diky normalizacnimu lobby ziskala odpor k necemu novemu a vyrazove jednoduzsimu - ucelnemu? je chybou, ze se u nas jeste nekdo nepokusil nektere zdemagogizovane myty rozfoukat. tim nemam na mysli vavruv osvetovy prispevek ceske verejnosti. bohuzel svou komedialni formou u nearchitekta nedokaze dostatecne objektivne a jasne upozornit na skutecne kvality naseho mnohavrstveho okoli a vavra se o to asi radeji ani nepokusil. to nemluvim o tom, ze o takovyto dokument bezna verejnost ani nezavadi a pokud ano, tak jen v pripade, ze se ztotoznuje s vavrovou tvorbou. s ohledem na vysledky nekterych investoru to bez ironickeho humoru asi skutecne nejde, ale co ti ostatni, co temi investory teprve budou? tem nezbyde nic jineho, nez se z neinformovanosti a primocare zahledenosti poohlednout po nejakem peknem katalogu nektereho papundekloveho tvurce. beda, beda, a architekti budou opet plakat nad okolim svych sidel, nebo jeste lepe jen kriticky hodnotit a pomlouvat vzajemnou krabicovou nebo rustikalni tvorbu. tech co prijdou nakonec za architektem bude stejne pramalo a i ti rozumejsi si to s ohledem na vyvoj cen rozmysli.....

skutecne zajimave je, jak lze diky 40 letum rezimu, prosazovaneho demagogickymi magory, zdecimovat u lidi vnimani neceho "pekneho", co maji vsude kolem sebe. staci se podivat na jednoduchou a prijemnou estetiku puvodni regionalni architektury, ze ktere se da tolik vytezit v kontrastu s dnesni vseobecne odpudivou zastavbou mest a venkova.

tato debata spor tradice a moderny bohuzel nevyresi. samotne terminy mohou byt chapany z vice rovin. podstatne je spise to , ze ma smysl nearchitektonickou verejnost vice kvalitne a hlavne objektivne v kontextu informovat o obou tendencich v nichz se najdou kvaltni i nekvalitni pociny. inspirace pro novou tvorbu i rekostrukce stareho s vnasenim noveho muze byt nakonec odkudkoliv. viz srovnani treba plecnika se soto de mourou nebo rafaelem maneo.

p.s. pravdepodobne jsem v textu nasazel pravopisne chyby, zbytecne opakoval slova, nenapsal pouzitou literaturu a necitoval velkolepe autory,
za coz se omlouvam. v pripade zajmu zacnu uvazovat o tiskovem vydani u nektereho architektonickeho nakladatele, pripadne vydani v dennim tisku. korektury textu muzeme probrat na nekterem pedagogickem blogu, funguje zde pro opravy i cerveny text. pokud je pro nekoho text prilis vrstevnaty a nepochopitelny, tak mu asi opetovne cteni bohuzel nepomuze.
dekuji za vas cas a preji prijemne architektonicke premitani.
pardon vymitani?
zamitani?
odmitani?
omitani?
)

Pane Toufar, pardon, ale vaše mnohovrstevnatost je k neučtení. K nahozenému srovnání tradice - moderna - ono je jednosměrné, zatímco čistá moderna stojí a padá na kontrastním vymezení se vůči tradici ohromujícím novotvarem, který se opakováním opotřebovává a stává se nemoderní, čistá tradice je kontinuální mnohasetletý proces stavění připomínající růst korálových útesů, který opakováním získává na síle. Jakoby ten pratvar domu byl už napsán v nějaké božské pramatrici či snad v genetickém kódu?
Zatímco tradicionalista by se bez moderny obešel, modernista by bez tradice vůbec nevznikl, není to zvláštní?

Ale samozřejmě nebýt bezradnosti a bezvýchodnosti tradicionalismu, možná ani nemusel vzniknout modernismus. Podle mého je hlavně třeba zkoumat, co samotnému člověku dělá dobře, aby to nebylo jenom dodržování nějakých kýmsi stanovených zásad. Ale, samozřejmě, proč ne?! Vždyť opakem jsou zrůdy, páchající násilí na druhých, protože jim to chvilkově dělá dobře apod. Když už se pokouším takto naznačit extrémy, tedy opravdu nevím, kde mezi nimi stojí vnucování modernismu (či dokonce údajné povinnosti být v moderní době moderní) či tradicionalismu. Asi se nějakému rozhodnutí být nějací nevyhneme. Škoda, že to není jednodušší.

Ta poslední věta mě fakt dostala. Přemýšlel jste vůbec, kdyz jste jí psal? Nebo jen potřebujete plácat ? Jako reakci bych čekal něco inteligentnějšího. ...

komentář jsem napsal na reakci pana Vícha.

Toufar - to bylo na mne? Já jsem přemýšlel, řekněte proč se vám ta věta nelíbí, čím vás dostala, rád se nechám poučit.
Sommer - dnešní doba je zajímavá, že nějaké pevné zásady prakticky neexistují a že to, co dělá člověku dobře je tou stěžejní otázkou. S nějakým vnucováním dnes člověk moc nepochodí. Svoboda volby je děsná věc ...